Hodnocení stránky

Doby opakování sucha

Nejvyšší doba opakování 30 denních ročních minim průtoků > 100 let (Sázava – Zruč nad Sázavou, Lužnice – Bechyně a Morava – Strážnice), 20-50 let (Orlice – Týniště nad Orlicí a Jizera – Železný Brod), dále nejvyšší doba opakování 7 denních ročních minim průtoků > 100 let (Sázava – Zruč nad Sázavou a Morava – Strážnice), 50-100 let (Lužnice – Bechyně) a 20-50let (Jizera Železný Brod).

Co se týče podzemních vod, již od počátku roku docházelo ke zvyšování deficitu vody, zejména pak od dubna do srpna (obr. 13). V měsících březen a duben, kdy bývá hladina podzemních vod nejvyšší, byla v tomto roce velmi nízká a již koncem dubna panovalo z tohoto pohledu silné sucho (ČHMÚ 2019).

Podzemní vody

Hladina podzemních vod byla mírně podnormální v březnu v povodí horního a středního Labe, horní a dolní Vltavy, silně podnormální pak v povodí v povodí Dyje. Po začátku vegetačního období se pokles hladin zrychlil. Pokles hladin pokračoval v květnu, který byl nejsušším měsícem tohoto roku. V červnu nastalo místy mírné zlepšení, ale během července docházelo v celé republice k významnějším poklesům hladin podzemních vod. Nejnižší hladiny byly dosaženy v srpnu. Došlo k nárůstu extrémně nízkých hladin podzemních vod během léta a podzimu s trvání až do konce roku.

Velmi nízké hladiny podzemních vod se vyskytovaly po celé zemi, nejčetněji na severu a východě Čech či na Vysočině. Nejvýznamněji bylo zasaženo tedy povodí horního a středního Labe. Extrémní nízké hladiny podzemích vod se vyskytly dále ještě v polovině listopadu. Oproti srpnu byla situace ale příznivější ve středních Čechách a na východě Moravy (ČHMÚ 2019).

Od února se začal zvyšovat deficit vydatnosti pramenů (obr. 15) a v dubnu, kdy jsou dosahována obvykle maxima vydatnosti z celého roku, byly tyto již silně až mimořádně podnormální. Snižování vydatnosti pokračovalo dále mírně větší intenzitou než je běžné.

Již od dubna byly suchem nejvíce postiženy oblasti severních a severovýchodních Čech, Českomoravské vysočiny a jižní Moravy. Velmi nízká vydatnost pramenů přetrvávala do konce roku.

Některé prameny během léta tohoto roku vyschly.

Průběh sucha v podzemních vodách během léta

I v hlubokých vrtech se během roku rozvinulo sucho. Na počátku roku byly hladiny v těchto normální, výjimečně i nadnormální. Během roku docházelo ke snižování hladin s vrcholem v říjnu až prosinci. Od dubna trval mimořádně podnormální stav hladin zejména v oblasti severočeské a východočeské křídy (ČHMÚ 2019). Nejsušší období trvalo od července, kdy se významně snížila vydatnost pramenů či od srpna, kdy došlo k významnému snížení hladiny v mělkých vrtech s trváním do konce roku (viz výše). Nejméně bylo postiženo z tohoto pohledu povodí Berounky či Odry.

Z hlediska podzemních vod a vydatnosti pramenů je sucho tohoto roku hodnoceno jako nejhorší od roku 1971, resp. 1991 (hluboké vrty). V nejhlubších částech se ale deficit srážek zatím významněji neprojevil (ČHMÚ 2019).

Hodnocení dle indexu sucha

Standardizovaný srážkový evapotranspirační index (SPEI) vykazoval nejvyšší hodnoty plošně v ČR v dubnu, kdy se rozvinulo extrémní sucho s výjimkou severozápadu Čech. V květnu bylo sucho značné, avšak extrémní dle uvedeného indexu pouze v určitých oblastech (Polabí až severozápad Čech a střední Morava, viz obr. 17). V červnu došlo ke zmírnění sucha, toto se opět prohlubovalo v červenci a zejména v srpnu, avšak nejvyšší hodnoty plošně vykazuje index v dubnu. Následně se situace mírně zlepšila s přechodným zhoršením ve velmi suchém listopadu, zejména na východě (ČHMÚ 2019).

Půdní sucho trvalo v tomto roce nepřetržitě od června do listopadu na více než polovině území ČR. Maxima dosáhlo půdní sucho v srpnu.

Příčiny a důsledky sucha

V případě sucha tohoto roku šlo o typické příčiny souběhu dlouhotrvajícího období s podnormálními srážkami za doprovodu vysokých teplot, což vedlo k záporné vodní bilanci a tedy k vysokému výparu z půdy i vodních ploch, zejména od dubna do srpna. Současně se k této příčině průběhu počasí v tomto roce přidává i příčina průběhu počasí a zejména srážek v minulých letech. Již od roku 2014 (suchá zimní sezóna) dochází k “nabalování” srážkového deficitu s prvním maximem v létě 2015 a s dalším, významnějším, maximem v roce 2018. Sucho opět postihlo i řadu evropských států. Příčinou výskytu hydrologického sucha a dalších druhů sucha na něm závislých je dlouhodobý výskyt meteorologického sucha, jehož příčinou jsou typické cirkulační podmínky v atmosféře nad Evropou či přilehlými oblastmi.

Teplota vzduchu a tlak vzduchu

Teplota vzduchu byla po většinu roku nadnormální, s výjimkou dvou týdnů na konci zimy. Odchylky teploty vzduchu v 850hPa od normálu období let 1981 až 2010 ukazuje obrázek . Hlavní nadnormální období se vyskytla hlavně v teplé části roku. Za suché počasí bylo odpovědné rozložení tlaku vzduchu nad Evropou. Nad centrální Evropou dominoval vysoký tlak, zatímco veškerá cyklonální činnost se odehrávala zejména nad Grónskem a Kanadou. Frontální zóna byla vlivem výskytu vysokého tlaku vzduchu nad Atlantikem více k severu. Systémy front tak postupují z Atlantiku severněji než je obvyklé. Na většinu území Evropy proudí teplý vzduch od jihu až jihozápadu. Západní přenos vlhkého vzduchu je tedy zpomalen. Fronty, které doputovaly do centrální Evropy byly nevýznamné, bez významnějšího obsahu vlhkosti.

Hlavní příčiny sucha

Větší výpar způsobila nízká vlhkost vzduchu a intenzivní dlouhý sluneční svit. Za souběhu vyšší teploty vzduchu, kdy tento dokázal pojmout více vlhkosti, se zvyšoval nedostatek vody v krajině, neboť srážek bylo méně než je běžné.

Příčiny tedy můžeme shrnout do těchto základních bodů:

• Zeslabení západního proudění (přináší vlhkost z Atlantiku)
• Malá aktivita středomořských cyklon vlivem odklonění tryskového proudění (doporučujeme pro další informace stránku Vítr nebo článek Tryskové proudění jako příčina extrémů počasí. Tato situace je důkazem, že odklony TP nepůsobí jen silný vítr či povodňové situace, ale v určitých oblastech i významná sucha)
• Odklon TP byl též příčinou absence brázd nízkého tlaku vzduchu ve vnitrozemí, kdy se někdy fronty vlní a zpomalují svůj postup, čímž dodávají na dané území více srážek (doporučujeme pro další informace stránku Atmosférické fronty a článek Zvlněná fronta a její charakteristiky). Též se k nám nedostávaly tlakové níže ve vyšších výškách atmosféry, které přicházejí obvykle od západu
• Absence bouřek při východní cirkulaci během léta, podmínky pro jejich vznik tedy chyběly