Případů sucha v posledním desetiletí přibylo

Hodnocení článku

Případů sucha v posledním desetiletí přibylo na území ČR. Vyplývá to z vyhodnocení dat za jednotlivé desetileté epizody od roku 1971. Český hydrometeorologický ústav prezentoval v článku odborného časopisu Meteorologické zprávy vyhodnocení suchých epizod podle indexu sucha SPEI pomocí souhrnného indexu SPEIc. Též použil pro hodnocení sucha index fAPAR. Se suchými epizodami jsme se setkávali i v minulých letech, nicméně v posledním desetiletí sucha přibylo. Zaznamenal se výskyt silného i mimořádného sucha. Jaká existuje souvislost indexu SPEIc a stavu vegetace fAPAR? Nejen tyto informace přineseme v dalších kapitolách tohoto článku. Kde se nejčastěji vyskytovalo v daných desetiletích sucho? Stručně můžeme říci, že se nejednalo vždy jen o nejvyšší polohy.

Co jsou to indexy SPEI a fAPAR?

Index SPEI se používá pro hodnocení sucha s tím, že se počítá pro časový interval 1-48 měsíců. Podle toho se přiřazují k názvu indexu hodnoty (SPEI-1 až SPEI-48). V článku, který citujeme, představují souhrnný index typů indexu SPEI – 1, SPECI – 3, SPEI – 6 a SPECI – 24.  Jde o výsledek v podobě komplexního indexu se suchem krátkodobým, střednědobým i dlouhodobým. SPEI využívá vládní agentura NOAA. Též zohledňuje sucho v dlouhodobém horizontu. Zkratka SPEI znamená Standardizovaný srážkový a evapotranspirační index. Index fAPAR, v překladu Globální rostlinný index, má podobu frakce absorbovaného aktivního záření pomocí satelitního pozorování organizace Copernicus. Jde o ukazatel stavu vegetace a jejího vývoje. Jde o část slunečního záření ve fotosynteticky aktivní radiační spektrální oblasti. Toto je absorbováno rostlinami právě při procesu fotosyntézy. Nahrazuje tzv. Normovaný rozdílový vegetační index. Jde o základní klimatickou proměnnou.

Roky s mimořádným suchem v ČR

Silné až mimořádné sucho se nejčetněji vyskytlo, jak již uvádíme výše, v posledním desetiletí 2011-2020. O tom vypovídají hodnoty indexu i počet výskytů sucha u nás. Pokud hodnotíme vláhovou bilanci, tak případy mimořádného sucha se nezaznamenaly v žádném z hodnocených období deseti let od roku 1971, až v posledním desetiletí. Případů silného sucha taktéž přibylo v posledním desetiletí. Naopak mírného či silného vlhka se vyskytlo minimum. silné vlhko ovšem nebylo zaznamenáno vůbec v předchozím desetiletí 2001-2010. To vše podle indexu SPEIc a jeho průměrných hodnot.

Pokud se zaměříme nyní na hodnoty tohoto index, tak průměrné hodnoty jsou významně záporné právě v posledním desetiletí. Podkročily dokonce hodnotu -0.4, naopak v desetiletí předchozím šlo o slabě kladné hodnoty indexu a v desetiletí 1991-2000 o slabě záporné. Z hlediska počtu výskytu mimořádného sucha na vybraných stanicích v ČR došlo v posledním hodnoceném desetiletí ke značnému nárůstu jeho případů. Vyskytlo se jich 410, v období před 115 a nejméně (39) v období 1981-1990. Ohledně prostorového rozložení sucha na území ČR, což koreluje s uvedenými průměrnými hodnotami, se vyskytlo nejméně měsíců ve stavu mimořádného sucha v období 14981-1990 a to velmi ojediněle 2-3, jinak většinou žádný. Podstatný nárůst měsíců s mimořádným suchem registrujeme v ČR v posledním desetiletí, kdy šlo většinou o 2-6 měsíců, místy pak 6-8 a ojediněle více než 8 měsíců s mimořádným suchem.

Nutno zdůraznit, že jde o hodnocení mimořádného sucha. Tím rozumíme podle vláhové bilance indexu SPEIc hodnoty -1.7 až -3 s percentily 0-5. Pro kompletnost silné vlhko označují hodnoty 1.7 až 3 tohoto indexu.

Mimořádné sucho se vyskytlo v posledním období zejména v letech:

Rok 2003

Prvním extrémně suchým rokem byl v nejnovější době rok 2003, který následoval po značně povodňovém roce 2002. Počasí se tehdy dokázalo změnit tak významně a rychle, že lze označit za obrat od velkého vlhka po značné sucho během roku. V zimním období dosahoval v tomto roce index SPEIc značně kladných hodnot mezi normálním stavem a mírným vlhkem a to průměrné hodnoty 1.6 v lednu. kladný byl slabě ještě v únoru, od března klesal postupně do záporných hodnot s minimem v jednom měsíci (srpen) pod hodnotou mimořádného sucha (-1.8°C) a na hodnotě mimořádného sucha poté v následujícím měsíci. Silné sucho značně podkročil ještě v listopadu.

Rok 2015

Jen slabě kladných hodnot nabyl index pouze v lednu, poté došlo k poklesu do záporných. Minima dosáhl v červenci s podkročením mimořádného sucha srovnatelně jako v srpnu v roce 2003 (výše). Stejně dosáhl hodnoty mimořádného sucha též v září. Poté se mírně zvýšil, aby v prosinci opět dosáhl silného sucha.

Rok 2018

Nejníže byl na počátku roku SPEIc v tomto roce z uvedených třech nejsušších, šlo ale o slabě kladné hodnoty. Poté klesal dále do záporných hodnot a mimořádné sucho podkročilo v srpnu a dosáhl ho ještě v listopadu. Celý podzim se spíše sucho prohlubovalo, neboť suché období trvalo společně s deficitem srážek dlouhodobě více méně i přes zimní sezóny od roku 2014. V srpnu dosáhl nejnižší hodnoty indexu ve vztahu k ostatním dvěma rokům s mimořádným suchem a to hodnoty cca -1.8 až -1.9°C.

Který z roků se hodnotí jako nejsušší? Vzhledem k tomu, že sucho je dlouhodobě se rozvíjející extrém a tzv. se „nabaluje“, tak samozřejmě v posledním roce daného pětiletého suchého období. Sucho v dekádě 2001-2010 bylo spíše krátkodobějším problémem. Sucho 2015 bylo zejména z hlediska celého roku podstatně významnější, neboť na začátku (zima a počátek jara) nevidíme tzv. dobrý start vláhové bilance a četnějšího výskytu srážek jako v roce 2003. A sucho 2018 nabralo významnější vývoj v prohlubování zejména od dubna s tradičním maximem v létě, ale druhým též ještě na konci podzimu.

Ikona informaceVíce informací: Největší sucha v ČR.

Vztah indexu SPEIc a stavu vegetace fAPAR

Největší vazba těchto indexů se objevila v červnu, červenci a srpnu (tedy klimatologickém létě). Jde o tzv. korelační koeficient. Bez vazby zůstal květen a důvodem mohou být častější srážky s vlivem na stav vegetace. Index SPEIc reaguje pomaleji. V jarním období vegetace rychle regeneruje, detailněji b ale situaci popsaly analýzy jednotlivých druhů vegetace či populací (Hájková a kol. 2021).

Závěr

Díky souhrnnému indexu SPEIc se přehled problematiky sucha usnadní. hodnoty tohoto indexu se využívají k analýze sucha v rámci celé ČR i jejích regionů. Nejníže klesl index sucha v rámci ČR v letech 2015 a 2018 nebo 1973 a 2003. Jde o nejsušší roky a za celé období 1971 až 2020 s vyskytlo pět situací s mimořádným suchem. Jedna v roce 2003 (srpen), a dvě v letech 2015 (červenec a srpen) a 2018 (srpen a listopad). Významný vztah mezi indexem SPEIc a fAPAR existuje v letních měsících. Nejmenší vazba indexů je na jaře. Významně odlišné bylo období 2011-2020 ohledně sucha a to hlavně toho mimořádného oproti minulým desetiletým obdobím v rámci hodnoceného celku let 1971 – 2020.

Sucha se četně vyskytlo v rámci ČR i v určitých dílčích oblastech. Sledovat sucho bude úkolem meteorologie a hydrologie ve spolupráci s klimatologií zejména i pro další roky a období. Sucho se označuje za častý problém budoucnosti. Extrémnější se očekává nejen co se týče jeho intenzity (nízké hodnoty indexů), ale i délkou trvání a přenášením se přes zimy do dalších let. Podobně jako v období 2014-2019. Výrazné lze čekat regionální sucho, v oblastech obecně nejteplejších a nejsušších již podle současných klimatických charakteristik.

Reference a doporučené informace

HÁJKOVÁ, L. a kol. Meteorologické sucho v letech 1971-2020 v České republice vymezené kombinovaným indexem sucha SPEIc. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2021, roč. 74, s. 136-140.