Je sucho nebo není?

Zejména na naší stránce sociální sítě Facebook se konala menší diskuze o tom, zda je v ČR letos stále sucho. Jinými slovy spíše se objevily názory, že je stále zima a často prší. Že je země promáčená a že sucho rozhodně není. Lze takto hodnotit hydrologickou situaci? Do toho zda je stále v ČR sucho a z jakých úhlů pohledu se na tento jev lze dívat se budeme v tomto textu snažit vnést světlo. A to s odkazem na poslední článek pojednávající o hydrologickém stavu u nás Hydrologická situace 19.5.2020. Aktuální informace jsou k dispozici na stránce Hydrologická situace. A vy můžete diskutovat přímo v komentářích pod tímto článkem, velice snadno. Budeme rádi z vaše názory a konstatování stavu, jak je tomu třeba u vás podle vašeho úsudku. Nyní tedy náš pohled na věc, je v ČR sucho nebo není?

Sucho je v ČR velké, ale záleží na oblasti a úhlu pohledu

Sucho po několika srážkových epizodách v ČR skutečně neskončilo, to je nutné říci na úvod. Hodnotit sucho podle toho, že je dlouho chladno a že častěji prší nelze. Sucho je jev, který se projevuje v dlouhém časovém období a jeho důsledky nastávají spíše se zpožděním. Proto se označuje za „plíživé“ či za „plíživý jev“.

Co je to sucho a jak ho lze hodnotit?

Nejprve trocha teorie o pojmu sucho, s odkazem na naší stejnojmennou stránku. Sucho dělíme na meteorologické či klimatické a na hydrologické. Podle toho rozlišujeme též sucho půdní, zvané též zemědělské. Nejprve se vyskytuje klimatické sucho, které je důsledkem výskytu období bez srážek, kdy jsou srážkové úhrny nedostačující ve vztahu k normálu pro dané období a území. Spolupůsobí zejména vyšší teplota vzduchu a rychlejší vítr, vedoucí k vyššímu výparu.

Poté nastupuje sucho půdní jako důsledek působení sucho klimatického po určité období. A po delším období se vyskytuje sucho hydrologické, projevuje se tak se zpožděním dlouhodobý výskyt sucha klimatického. Takže při hodnocení sucho záleží na úhlu pohledu, aneb který druh sucha hodnotíme. Též není situace shodná na celém našem území. V některých oblastech je deficit srážek nižší, v jiných vyšší. Zejména sledujeme každý rok větší kontrast v podobě rozdílu mezi horskými polohami a nížinami. Obecně tedy platí, že ve vyšších polohách je více vláhy a tím celkově více vody než v nejnižších.

A konečně značný vliv má na sucho ve vegetačním období i průběh zimní sezóny. Pokud je dostatek sněhové pokrývky, tedy i dostatek srážek v zimě a tato není příliš teplá, může se sucho v dalším roce hodně zmírnit. Více sněhu je u nás v současné době změny klimatu převážně od vyšší poloh. I tam se ovšem někdy nevytvoří dostatečná sněhová zásoba. Právě letošním rok toho byl důkazem, zima 2019/2020 byla velmi mírná a převážně chudá na srážky a to i v horských polohách.

Když po několika měsících hodně namokne, neznamená to konec sucha

Ač to tak na první pohled nevypadá, pokud po delším výskytu sucha spadnou významné srážky, tak sucho nekončí. Většinou se krátce změní hodnoty prvků jako jsou zejména průtoky vodních toků nebo nasycení svrchních vrstev půdy. Ale o podzemních vodách a vydatnostech pramenů to neplatí. Stejně tak to neplatí v delším časovém horizontu. Zejména s nástupem teplé části roku (mimochodem současné období) spadlá vláhy po návratu suchého a slunného počasí rychle zmizí. A to po odtoku vody spadlé při významné srážkové činnosti. Přesně tak je tomu i letos, po výskytu srážkových událostí minulých týdnů. A že je spíše zima? To může ovlivnit růst plodin a bohužel mráz zničil letos mnoho úrody. Sucho to ovšem nezažehná, jen se toto díky nižší teplotě nerozvíjí tak rychle jako při typických letních vlnách veder.

Půdní sucho bylo zmírněno, ale zdaleka nejsou na mnohých místech ČR ideální hodnoty využitelné vláhy. Díky srážkám zejména z konce týdne (v ČR spadlo 22mm srážek, což 137% srážkového normálu) se situace ohledně sucha nezhoršovala. Podzemní vody jsou ale stále velmi nízké (většinou silně až mimořádně podnormální hladiny) a totéž platí o průtocích většiny vodních toků. Lépe jsou na tom horské toky (stále probíhá tání posledních zbytků sněhu) a po posledním týdnu i toky ve Slezsku či na Moravě. Ke komplexnímu zlepšení je zapotřebí dlouhodobě vlhké počasí, deficit srážek je velký a musíme počítat i s tím, že minulá zima byla velmi mírná a to i na horách.

Ano v květnu více pršelo a často bylo chladno, velmi podobně jako loni. Ale sucha nás to nezbavilo. Navíc teplá část roku spěje do vrcholné fáze a vody v tuto dobu není nikdy dost. Vzpomeňme jaký byl průběh léta loni.

Letos v létě by mělo být chladno a vlhko

S tím by řada z vás určitě nesouhlasila, to vyplývá i z některých vašich komentářů u našich informací o počasí v poslední době. Kdyby se ovšem udržoval více mně současný trend počasí a bylo skutečně převážně chladněji a pokud možno by průběžněji pršelo, byla by to ale cesta jak postupně „ven ze sucha“. Pokud přijdou vlny horka a delší období bez srážek nebo jen s lokální konvekcí, která navíc nebude nijak četná a významná, bude se sucho rozvíjet podobně jako loni či předloni. Kdo má dobrý zdroj vody, určitě mu sucho nevadí. Ale zkusme myslet na ostatní, kteří jsou suchem ovlivněni poměrně značně. Navíc se změnou klimatu to může být jednou problém i oblastí dnes s dostatečnými zásobami vody.

Voda ze Země nemizí, ale její dostupnost v kapalné podobě je lokálně či přechodně omezená

Vodu na Zemi máme a mít budeme stále ve shodném množství. Vyskytuje se ovšem ve třech základních skupenstvích. Máme vodu v kapalné formě, kterou běžně potřebujeme o které je často řeč. Ale hodně vody je v atmosféře, proto se také odehrává počasí. Dále máme vodu v pevném skupenství ve formě sněhu a ledu. Tam je první problém, kdy vlivem změny klimatu v podobě oteplování tato voda mění své skupenství na kapalné. Zde nastává několik problémů v podobě důsledků, které tato změna má a bude mít. To není ale hlavní téma tohoto článku. Dalším problémem je voda v plynném skupenství, které v důsledku oteplování přibývá. Klimatická změna působí nerovnoměrnost návratu této vody do kapalného skupenství (jev srážky) a zvýšení výparu, což vede ke zvětšení objemu vody v atmosféře.

Buďto moc nebo málo

Voda „padá“ v kapalné formě dolů k povrchu nerovnoměrně a to v čase i místě. Se zvyšující se teplotou vzduchu je problémem nejen vyšší výpar z půdy, vodních ploch a podobně. Ale také vznik extrémů počasí a klimatu. Nebudeme zde jmenovat veškeré extrémní projevy, neboť by čtenář musel při čtení tohoto článku rolovat dolů opravdu dlouho. Ve vztahu k suchu je to zejména fakt, že v určitém čase a místě může být vody velký přebytek. V jiném místě či čase naopak velký nedostatek.

Je zde tedy nepoměr, průměr a tzv. normál bohužel klima s probíhající změnou jaksi „neumí“. Též se zvyšuje podíl prudkých srážek, alespoň v teplé části roku. A tento problém zaznamenáváme i u nás. Vedle toho se prodlužují suchá či případně horká období a zkracuje se době, po kterou prší. Výskyt těchto druhů srážek vede k rychlému odtoku, mohou se i znatelně zlepšit průtoky vodních toků. Ale jen krátce, bez vlivu na hydrologickou situaci. Pod tím si představme zejména nasycení půdy ve větších hloubkách a stav podzemních vod s vlivem na vydatnost pramenů toků.

Závěr

Že budeme místy po určitou dobu řešit nedostatek vody je jisté. Horší vyhlídkou je, že některé oblasti budou mít již vždy nedostatek vody. Postupně se bude v těchto oblastech tedy zvýrazňovat sucho, bude docházet k dezertifikaci půdy. To znamená k její degradaci a ke změně na poušť, kdy se bude měnit skladba druhů vegetace. Vymizí druhy se silnější vazbou na vláhu, poté druhy odolnější a zůstanou jen ty, které dobře snášejí sucho. Stejně takové zcela nové se mohou objevit v oblastech, kde se nikdy před tím nevyskytovaly. Z hlediska našeho území proto musíme umět s vodou dobře hospodařit. Musíme mít kvalitní informace o hydrologické a meteorologické situaci (tedy i o stavu sucha), které zajisté díky službě ČHMÚ máme. To vše s aktuálním pohledem na stav i s předpovědí vývoje tohoto stavu. To proto, abychom se podle toho mohli správě zachovat.

Musíme stále napravovat špatné zásahy do krajiny a vodstva z dřívější doby a myslet na to, že potřebujeme zejména v teplé části roku co nejvíce vody v krajiny zadržet. Využívat musíme srážkovou vodu a co nejefektivněji.

Máte na toto téma názor? Určitě se s ním podělte v diskuzi pod tímto článkem. Není nutná registrace na našem webu, využít můžete klidně svůj profil na Facebooku.
3 1 hlasů
Article Rating

Meteo Aktuality

Od malička mě fascinuje voda, hydrologie, která je všude okolo a tedy i v atmosféře, kde za spolupůsobení dalších dějů přináší fascinující procesy a jevy. Mnohdy jde o extrémní a o to zajímavější jevy. Ne méně se zabývám klimatologií, která hodnotí dlouhodobý stav počasí - klima. Vazby a vzájemné ovlivňování těchto oborů studuji dnes a denně a rád přináším seriózní informace z oblasti těchto věd. Proto jsem v roce 2011 na internetu založil projekt Meteo Aktuality a nyní jsem majitel a hlavní správce tohoto webu. Ať se vám zde líbí a najdete tu to, co potřebujete a třeba klidně i něco navíc.

Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: