Je a bude sucho problémem naší země?

Sucho jako extrémní hydrometeorologický jev vzniká pomaleji a nemá na první pohled tak význačné projevy a důsledky jako některé jiné meteorologické či hydrologické jevy. Přesto ovšem v delším čase ovlivňuje různá odvětví a život lidí na daném územím. sucho je jevem plošnějším, který vzniká většinou v souběhu několika příčin. Základem jsou meteorologické příčiny, z nich vzniká nejprve sucho meteorologické. Jeho dělení bude uvedeno dále v textu, stejně jako stručný přehled extrémního sucho v minulosti a úvaha nad tím, jak ovlivňuje život u nás dnes či bude ovlivňovat v souladu s klimatickou změnou do budoucna.

Druhy sucha

Sucho dělíme na jednotlivé druhy, podle toho v jakém odvětví sucho vzniká a působí důsledky. Dělíme ho na sucho meteorologické, hydrologické, zemědělské (půdní) a socioekonomické.

Meteorologické sucho je základem pro veškeré ostatní druhy sucha. Vzniká totiž deficitem srážek za určité období, kdy je záporná vodní bilance a tedy srážky jsou tak nízké, že nepokryjí výpar z půdy a rostlin (evapotranspiraci). Jde o nedostatek srážkové činnosti na daném území za spolupůsobení delšího výskytu vysokých teplot. Sucho vzniká nejčastěji v konvekčním období, tj. v teplé části roku a to od dubna do října. S výskytem vyšších teplot a intenzivnějšího slunečního záření se sucho za podprůměrných srážek vyskytuje v našich podmínkách poměrně často. Důsledkem výskytu tohoto sucha je nedostatek vláhy ve svrchních půdních vrstvách což je za spolupůsobení ostatních podmínek (vysoká teplota vzduchu, sluneční záření a případně rychlejší vítr) impulsem pro vznik požárů ve volné krajině. Obzvláště hrozí požáry při extrémních teplotách za situace, kdy jsou trvaleji podprůměrné srážky a to v období, kdy je sluneční kotouč na obloze nejvýše (tj. přibližně od poloviny května do poloviny srpna). Meteorologické sucho a jeho důsledky jsou nejintenzivnější právě v této době.

Sucho hydrologické je vázáno na dlouhodobý výskyt meteorologického sucha, kdy po určitém čase vlivem jeho působení ubývá zásob podzemních vod, nasycení území, čímž se snižuje vydatnost pramenů a na základě toho i vodnost toků. S hydrologickým suchem se nesetkáváme v zimním a jarním období. V jarním období, kdy se může již vyskytovat meteorologické sucho, jsou ještě z hydrologického hlediska dostatečné zásoby podzemní vody a zpočátku je i nasycenost území na vyšší úrovni. S tímto druhem sucha se setkáváme zpravidla během června, července a maxima dosahuje toto sucho v září či na počátku října, kdy jsou i v souladu s běžným chodem zásoby podzemních vod nejnižší z celého roku, čímž jsou nejnižší i vodnosti vodních toků.

Na meteorologickém a částečně i hydrologickém suchu je závislé sucho zemědělské, označované též jako sucho půdní. Toto souvisí se zemědělstvím a botanikou či specifickým oborem meteorologie, tzv. fenologie, studující jednotlivé fáze (fenofáze, např. kvetení, opak listů atd.) pro vegetaci a její chování v nich. Půdní sucho se projevuje nedostatkem dostupné vláhy (vodní kapacity v půdě do určité hloubky) pro vegetaci v ní rostoucí, což se projevuje jejím vadnutím a odumíráním (vadnutí a dřívější opak listů, žloutnutí trávy aj.), ale také nedostatkem vody pro závlahy. Nejčastější je v období souběhu sucha meteorologického a zejména pak hydrologického.

Sucho socioekonomické souvisí s uvedenými a vzniká v oblasti ekonomie a sociologie. Jde o důsledky uvedených druhů such, tedy obecně výskytu sucha jako takového a jeho dopadů (např. neúroda, nedostatek vody pro hygienu lidí atd.).

Sucho se u nás vyskytovalo i v minulosti, nejsušší bylo období let 1953-1954 a to od roku 1805

I v minulosti se v ČR a okolí vyskytovala značná sucha, která jsou doložena mnoha dokumentárními zdroji. Ty vypovídají často o velmi dlouhých obdobích, kdy vůbec či téměř vůbec nepršelo a nebyla žádná vláha, což mělo velmi vážné důsledky. Příčinou vzniku sucha (meteorologického a následně s vazbou na ostatní druhy) je vliv stabilní oblasti vysokého tlaku vzduchu, která zabraňuje vzniku či příchodu srážkové oblačnosti. Pokud se tak stane ve vegetačním období a období letním za souběhu vysokých teplot, vzniká na základě délky trvání extrémní sucho. To se pak často přenáší do dalšího roku, ojediněle i dvou let. Pro sucho je důležitý klimatický průběh již v zimním období, v němž se tvoří základní vodní zásoba pro daný rok, resp. vegetační sezónu. V souladu s mírnějšími zimami, které jsou chudší na sněhovou pokrývku (hlavně v polohách pod 600m n.m.) a následně horkými léty, mohou vznikat opravdu značná sucha. Zpět ale ke stručnému přehledu suchých epizod minulých desítek let až několika málo staletí.

Nejsušší roky (období) v historii:

  • 2015
  • 2007
  • 2003
  • 1992
  • 1953-1954
  • 1947 (1947-1952)
  • 1911
  • 1904
  • 1868
  • 1842
  • 1811
  • 1809
  • 1808

Mezi období se vyskytovala další sucha, avšak nebyla tak významná. V přehledu jsou uvedena nejvýznamnější sucha za poslední roky. Mezi suchými epizodami 2007 a 2015 se vyskytly naopak velmi vlhké roky, zejména 2009 až 2011. Nejvíce suchých epizod se objevilo na přelomu 40. a 50. let 20. století.

Za zmínku pak stojí nejextrémnější sucho v letech 1953-1954, které bylo od roku 1805 zatím v ČR nejvýznamnější. Tomuto suchu předcházelo velmi suché a dlouhé období 1947 až 1952, kdy začátek období (rok 1947) byl taktéž extrémně suchým. Podle některých hledisek byl nejsušší, podobně jako rok 1953, podle jiných druhým nejsušším od roku 1805. Právě sucho v roce 1947 s dalšími roky do roku 1952, které byly též velmi suché, mělo sucho v roce 1953-1954 „dobrý podklad“ pro svůj rozvoj. Začalo později, rozvinulo se až během srpna a trvalo celý podzim a zimu, tj. do roku 1954. Skončilo z hydrologického hlediska se začátkem března.

V jiných letech se sucho týkalo převážně druhé poloviny vegetační sezóny, vznikalo tedy v červnu či červenci a končilo během druhé poloviny podzimu s příchodem nižších teplot, s nižší intenzitou slunečního záření a přibýváním srážkových dnů. Můžeme tedy říci, že suché epizody byly v minulosti spíše kratší, některé byly velmi významné, jiné o něco méně. Dokumentární zdroje uvádějí k suchu 1953-1954 např. „nepamětné sucho„, „pole vypadalo jako poušť“ a podobně.

Sucho v současné době a výhled do budoucna

Sucho je v poslední době poměrně častým negativním jevem. Jak meteorologické, tak hydrologické sucho se během vegetační sezóny rozvíjí. To souvisí s tím, že po spíše mírnějších zimách nedojde v jarním období ke tvorba dostatečné zásoby podzemních vod a během vegetačního období se zvyšují teploty, avšak oproti běžnému vývoji podle normálu ubývá srážek. Tyto jsou často prudké a lokální (konvekční) a hydrologicky nevýznamné. Suché epizody střídají pouze kratší vlhčí období, což až do podzimu deficit srážek nedoplní, stejně tedy jako deficit vláhový. Mnohdy se sucho sice zmírní během zimy, avšak zcela nezažehná. Problém nastává zejména v polohách ne horských a nejvíce pak v nížinných oblastech. V těchto oblastech jsou zimy nejmírnější, teploty přes léto nejvyšší a srážek nejméně. To jsou faktory, které sucho zintenzivňují. Právě v souladu s klimatickou změnou, která by měla podporovat uvedený vývoj, může být sucho v těchto polohách velkým problémem. V horských a podhorských polohách nikoli.

Suchem nejvíce ohrožené oblasti:

  • Severozápadní Čechy (Podkrušnohoří, již dnes nejsušší oblast)
  • Jižní Morava
  • Střední Polabí a okolí Prahy
  • Jihozápadní Čechy

Suché epizody byly, jsou a budou. Stejně jak riziko povodní tu bylo, je a vždy bude i přesto, že existují vyhlídky převládajícího nedostatku srážek. Tyto nedostatky mohou být totiž krátce kompenzovány opakem, tedy enormně vlhkými obdobími. Ty budou ale patrně méně časté a více lokální. Častěji je možné totiž čekat krátké, avšak prudké (bleskové) povodně. Podle studia sucha v minulosti a dnes (plus v budoucnu) je možné konstatovat:

  • Současné suché epizody jsou extrémnější a delší
  • Postihují zejména vegetační období
  • Jsou významnější v první polovině vegetační sezóny (kdy dochází k hlavnímu růstu vegetace a následně kvetení a zrání plodů)

Závěrem je možno říci, že sucho není jen problémem současné doby a budoucnosti, avšak se v současné době mění jeho průběh, intenzita, délka a rozložení během roku. Pravděpodobně ovšem s vyššími teplotami a očekávaným trendem srážek během roku bude častější a významnější, což pozorujeme již nyní a to v období, které je z hlediska zemědělského velmi důležité pro růst vegetace. Právě to může být společně s nedostatkem pitné vody problémem v budoucnu. Variabilitu sucha a jeho případné dopady do budoucna velmi podrobně vykládá publikace uvedená níže, pod prvním použitým informačním zdrojem.

Literatura: BRÁZDIL, R. TRNKA, M.  kol. Sucho v Českých zemích: minulost, současnost a budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, V.V.I., 2015.

TOLASZ, R. a kol. Atlas podnebí Česka. Praha: ČHMÚ, Brno: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007.

0 0 hlasů
Article Rating

Meteo Aktuality

Od malička mě fascinuje voda, hydrologie, která je všude okolo a tedy i v atmosféře, kde za spolupůsobení dalších dějů přináší fascinující procesy a jevy. Mnohdy jde o extrémní a o to zajímavější jevy. Ne méně se zabývám klimatologií, která hodnotí dlouhodobý stav počasí - klima. Vazby a vzájemné ovlivňování těchto oborů studuji dnes a denně a rád přináším seriózní informace z oblasti těchto věd. Proto jsem v roce 2011 na internetu založil projekt Meteo Aktuality a nyní jsem majitel a hlavní správce tohoto webu. Ať se vám zde líbí a najdete tu to, co potřebujete a třeba klidně i něco navíc.

Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: