Vymizí v budoucnu jaro?

Změna klimatu, která v současné době znamená globální oteplování naší planety, může mít různé zásadní dopady co se týče klimatu a chování počasí u nás. V případě oteplování jde o reálné a vědecky potvrzené zvyšování globální světové teploty. Je na diskuzi do jaké míry toto oteplování v současné době podporují antropogenní vlivy, tedy lidská činnost. Správný a seriózní klimatolog připustí, že lidská činnost přirozené oteplování podporuje. Avšak pravděpodobně ne tak významně jak se může zdát a jak se někdy spekuluje. Vymizí v budoucnu jaro?

Současná změna klimatu, která má podobě oteplování planety je tedy souhrnem či lépe řečeno spojením běžné fáze klimatu. A též s lidskou činností v podobě nadměrné produkce skleníkových plynů do atmosféry. V tomto textu se trochu zastavme u otázky týkající se změny klimatu v jarním období. Co můžeme v posledních letech pozorovat? Jaké jsou asi příčiny změn chování počasí a vývoje klimatu na jaře? A co to může znamenat v budoucnosti? Slovem v budoucnosti musíme rozumět za x let. Neboť nelze hovořit o konkrétní budoucnosti, například za 100 let, za 50 let nebo už za 20 let?

Studený začátek jara se překlápí rychle do horkého konce, vymizí v budoucnu jaro?

Počasí se chová jinak než tomu bylo před x lety, to lze pozorovat již několik let. Naše čtyři roční období, která jsou od svých začátků do konců charakteristické určitým klimatem a počasím, se dosti změnila. A specifický průběh klimatu se posouvá směrem dopředu nebo naopak dozadu a nabourává se tak i do jiných klimatických období. Počasí pak danému kalendářnímu období neodpovídá. Nejčastěji toto pozorujeme v zimním období, ale také v jarním. I když v tomto textu bude řeč právě o jarním období, tak se daná změna týká i zimního a odvíjí se od něho. Poslední zimní sezóny měly průběh vesměs teplejší. Z globálního hlediska se potvrzuje, že světová teplota roste a poslední roky se staly nejteplejšími od začátku měření v roce 1880.

Zimy minulých let

Takto dlouhá klimatická teplotní řada má velmi vysokou vypovídací hodnotu. Regionálně najdeme významně teplé oblasti, oblasti kde se změna více méně neprojevila. Ale také oblasti s opačným trendem teploty, tedy oblasti o poznání chladnější. Každý rok má období na různých místech jiný průběh, proto je nutno hovořit pouze o převládajícím trendu. Poslední zimní sezóna, která byl u nás a v okolí studená byla sezóna 2010. Obecně zejména tento rok od svého počátku do konce. Zimní části roků 2006, 2007, 2012, 2014, 2015, 2016 i 2017 byly teplé až velmi teplé, malou výjimku zde tvoří zima v roce 2013.

Totéž ovšem platí o letošní zimě, kterou označme jako zimu v roce 2018. V prosinci, prvním klimatologicky zimním měsíci, nedochází k výskytu žádných významnějších mrazů. A odpolední teploty často dosahují i vyšších hodnot než třeba na konci podzimu, tedy v listopadu. Podobné platí o lednu. Na konci zimní sezón se ochlazuje a přichází průměrné nebo i podprůměrné teploty. Ty poté pokračují na počátku jarního období, do kterého se zimní počasí jaksi “protahuje”. Ve druhé polovině jarního období dochází k prudkému oteplení. A počasí má rychle letní charakter. Rychle se též prohlubuje sucho, což je další téma mající pro současný. A budoucí Svět v některých oblastech velmi zásadní význam.

Proměnlivost počasí a posun zimy do jara

O tom určitě někdy příště. Nyní zpět k vývoji teplot. Tímto popsaným vývojem tak dojde k vymizení jara nebo jeho zásadnímu zkrácení. To by mělo zásadní dopady zejména v zemědělství a vegetaci obecně, neboť toto období je pro ni velmi významným. Právě v měsících duben a květen je většina vegetace v plném rozvinu. Jarní období má plnit úkol přechodového období mezi zimou a létem. Mezi nimiž by měl být tedy pozvolný přechod zejména co se teplot vzduchu týče. To je ovšem dle výše popsaného převládajícího průběhu počasí v posledních letech v tomto období porušováno. Vlivem posunu zimního počasí se setkáváme s velmi nízkými teplotami i na počátku dubna, byť krátce už dochází k významně teplému počasí.

Proměnlivost počasí označovaná jako výkyvy tak intenzivní, byť období kolem měsíce dubna je proměnlivostí i tak typické. V posledních letech je období časté proměnlivosti počasí. A tedy i teplot ovšem dosti dlouhé a zejména ranní mráz je častější až do pozdních jarních dnů. Poté rychle nastupuje letní ráz počasí, po určitém “zlomu”, kdy přestane docházet k intenzivním vpádům studeného vzduchu nejčastěji od severozápadu až severu.

Tímto tedy může být v budoucnu jarní období (co se týče typického průběhu teplot vzduchu) na našem území významně zkráceno či může postupně i vymizet. Časy kdy od konce listopadu nebo alespoň od prosince nastalo pravé zimní počasí se sněhovou pokrývkou a mrazy. V březnu přišlo běžné jaro bez větších teplotních výkyvů a to postupně přecházelo do letního rázu počasí, jsou nyní asi definitivně minulostí. A takových změn bude během roku u nás patrně více.

Studený počátek jara i letos

I v letošním roce byl průběh zimy mírný, až v únoru se teploty dostaly teprve na normální hodnoty a v poslední dekádě měsíce přišly významnější mrazy a teploty klesly pod normál. A shodné to bude podle současných prognóz i s počátkem jarní sezóny, která právě prvním březnem z klimatologického pohledu začíná. Prognózy říkají, že březen vyjde teplotně podprůměrný a dle toho lze usuzovat, že můžeme čekat třeba krátce i vyšší teplotu, ale častěji vpády studeného vzduchu. Teplota se tedy dosti vystřídá, ale převáží spíše nižší hodnoty.

S tímto průběhem klimatických prvků zejména v pro vegetační sezonu důležité zimní sezóny jsou spojeny další negativní důsledky.