Výšková tlaková níže a její charakteristiky
Když se řekne pojem výšková tlaková níže, možná mnozí nevědí co to přesně znamená. Tento text se pokusí krátce vnést ohledně významu tohoto pojmu jasno. Též se pokusí vyložit základní znaky průběhu počasí v oblasti výskytu této synoptické situace. Odkazujeme na stránku o synoptických situacích, kde jsou vyloženy základy a to včetně situace probírané v tomto článku. Rozlišujeme pojmy tlaková výše a tlaková výše co se tlakových útvarů týče. Název “výšková tlaková níže” ovšem nemá nic společného s útvarem tlaková výše, ale spojujeme o s výškou. Tlak vzduchu, stejně jako další meteorologické prvky nemusí mít v žádném případě shodné hodnoty v přízemní vrstvě a ve vyšších výškách.
Výšková tlaková níže je tedy situace, kdy se ve vyšších výškách (hladinách či též vrstvách) vyskytuje nízký tlak vzduchu (snížený vůči okolnímu tlaku). Patrný je většinou ve výškových hladinách 500hPa (asi 5.5km) a 850hPa (asi 1.5km). A to i v obou hladinách. V přízemním tlakovém poli se může (ale nemusí) nacházet tlak vysoký. Pokud tomu tak je, tak pouze zmapování situace ve vyšších výškách nám ukáže nízký tlak vzduchu. Podle toho pak bude vypadat průběh počasí, který nebude ani v případě výskytu vysokého tlaku vzduchu při zemi anticyklonální. Tlak vzduchu ve výšce zjistíme pohledem na výškové mapy. ČHMÚ nabízí aktuální stav tlakového pole právě ve výškách 500hPa a 850hPa.
Výšková tlaková níže a její charakteristiky: Nízký tlak ve výšce může přinést vydatný déšť
Projevy počasí při výskytu nízkého tlaku ve vyšších hladinách atmosféry jsou různé. Nemůžeme ovšem čekat anticyklonální, tedy pěkné počasí. Jako na frontách budou projevy ale různé a různě intenzivní. Někdy a to zpravidla v letním období se může nízký tlak vzduchu ve výšce projevit pouze zvětšenou oblačností, například četnější tvorbou kupovitých oblaků. Většinou dochází ale ke tvorbě dostatečně vyvinutých oblaků či přímo ke vzniku bouřkových oblaků. A lokálně se vyskytují přeháňky a bouřky, které mohou být při určitých podmínkách i silné. To je například situace v době vydání tohoto článku (počátek června 2020), kdy budou konvekční srážky ale běžné a nikoli silné.
Za určitých podmínek, zejména při nižší teplotě vzduchu, dochází při výskytu této situace k výskytu deště. Tento může být trvalejší a intenzivní, takže vydatný. To může vést ke vzniku minimálně lokální povodňové situace, zajisté ve vztahu k aktuální hydrologické situaci a průběhu počasí v předchozím období. To vše přesto, že přízemní synoptické mapy budou ukazovat vysoký tlak vzduchu. Ve výšce bude totiž cyklonální proudění a budou tedy vhodné podmínky pro vznik oblačnosti. Vysoký tlak v přízemní vrstvě nebude mít na vznik oblaků vliv. Pokud se tlaková níže ve výšce přesouvá pomalu přes dané území a téměř setrvává v jedné poloze, může být zmíněný vydatný déšť i vytrvalý. A případně v letním období může jít o několik dní s výskytem docela četných a intenzivních bouřek.
Obtížnější prognóza průběhu počasí
Předpověď počasí je při takové situace mnohdy i dosti obtížná a to i v krátkodobém horizontu. Zejména v letním období při výskytu lokálních konvekčních srážek. Těžké je odhadnout jejich vznik či postup, neboť nejde o žádnou oblačnost vázanou na atmosférickou frontu. Tato oblačnost vzniká dle atmosférických podmínek. Ani v případě výskytu trvalého deště není snadné odhadnout, kdy vypadnou hlavní srážky či kdy. Opět je důvodem fakt, že nejde o postup systému front či konkrétní frontální vlny. Jak je v nadpisu tohoto odstavce, “nízký tlak ve výšce může přinést …”, zde je nutné dodat, že nutně nemusí přinést srážky či alespoň ne nijak výrazné. V současné situaci (dne 2. června), kdy počasí ovlivňuje výšková tlaková níže jde o lokální srážky, nijak nevýznamné a případné bouřky nejsou též nijak silné.
