Fakta o klimatu v roce 2021

Hodnocení článku

Fakta o klimatu v roce 2021 vyplývají ze zprávy Světové meteorologické organizace (WMO, www.wmo.int). Potvrzují pokračující oteplování a intenzívnění extrémních meteorologických a souvisejících událostí na Světě. Ze zprávy vyplývá několik faktů jako odrazu reality jako zajímavých výsledků z dat o měření počasí na celé Zemi. Asi nepřekvapí údaje o teplotě vzduchu, průměrné hladině moře, stavu ledovců, lokálních extrémních srážkách a naproti tomu suchu či extrémních bouřích a podobně. Toto vše opět přinesl rok 2021 na Zemi, nejprve uvádíme souhrn zásadních výsledků a poté podrobnější popis těch nejzásadnějších. Z údajů vyplývá, že globální klimatická změna pokračuje a to dokonce dosti rychle.

Případů sucha v posledním desetiletí přibylo. Hrozí letos sucho? Je sucho nebo není? Změny klimatických prvků. Zažíváme jeden z výkyvů klimatu.

Stav klimatu na Zemi v roce 2021

  • Globální průměru teplota dosáhla odchylky +1.11°C oproti předindustriální úrovni (1850-1900), na četných místech byla nadprůměrná i vůči normálu let 1981-2010
  • Průměrná hladina moří na Zemi dosáhla dalšího rekordu, vzestup v období let 2013-2021 činil průměrně 4.5mm/rok
  • V Grónsku mimořádně tály ledovce, v nadmořské výšce 3216m došlo k prvnímu výskytu kapalných srážek
  • Katastrofální povodně zasáhly Čínu a západní Evropě (zde šlo o jedny z největších povodní v historii)
  • Jiné oblasti postihlo sucho, zejména Kanadu, USA, Turecko či Pákistán a v e Spojených státech došlo k nejnižší dosud zaznamenané výšce hladiny na řece Colorado

Další teplý rok

I rok 2021 se řadil mezi sedm nejteplejších v historii. Těch sedm nejteplejších let bylo posledních sedm let, včetně roku 2021. Rok byl jen  něco chladnější než v některých posledních letech a to vlivem působení jevu La Niňa. Tento má přechodný ochlazovací účinek na globální teplotu vzduchu. Jde o pátý až sedmý nejteplejší rok v historii měření. Nad dlouhodobým normálem období 1981-2010 byla teplota vzduchu v roce 2021 v severní a tropické Africe, v pásu Severní Ameriky a Grónska, severní Afriky či Jižní Asie. Naopak podprůměrná teplota se vyskytla v severní Asii, Austrálii a na severozápadě Severní Ameriky. Vlivem rostoucích emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů dochází k akumulaci energie v podobě tepla v systému Země a jde o příčinu globálního oteplování planety. Asi 90% tohoto nahromaděného tepla se ukládá do oceánu – měří se tepelný obsah oceánu.

Závěrem zprávy panelu IPCC bylo, že člověk zapříčinil oteplení atmosféry, oceánu a pevniny. A tento jeho vliv byl velmi pravděpodobnou hlavní příčinou oteplování oceánů od 70. let minulého století.

Jako pevninu tak i oceán postihují horké vlny. A naopak chladné vlny. Jedná se o delší období extrémního tepla či chladno v oceánu. Tyto mají důsledky pro živočichy. Během 20. století se horké mořské vlny objevovaly stále častěji. V podstatné části oceánu se v roce 2021 vyskytla minimálně jedna tzv. silná horká vlna. Horké vlny se vyskytovaly až na výjimky, kdy jednou z mála výjimek byl východní rovníkový Tichý oceán. Tam se vyskytly dokonce chladné vlny.

Hladina a kyselost oceánu

Průměrná výška hladiny oceánu odráží změny, které probíhají v celém klimatickém systému Země. Změny hladiny oceánu působí oteplování oceánů v podobě tepelné expanze mořské vody, dále tání pevninského ledu a změny hydrologického cyklu pevnina – oceán. V období let 1993 až 2002 se pomocí přesných měření v podobě družic zvyšovala hladina o 2.1mm za rok. V období let 2013 až 2021 to bylo o 4.5mm ročně. Jde o dvojnásobný nárůst. Roku 2021 dosáhla hladina oceánu nového rekordního maxima. Od roku 1993 se hladina oceánu nezvýšila na celé Zemi shodně. Rozdílné změny závisí na odlišném obsahu tepla a slanosti oceánu.

Oceán pohlcuje ročně asi 23% emisí antropogenního oxidu uhličitého do atmosféry. Dojde ke zpomalení růstu koncentrace tohoto skleníkového plynu v atmosféře, nicméně tento reaguje s mořskou vodou a snižuje pH oceánu = dochází k jeho okyselování – tzv. acidifikaci. Podle šesté zprávy panelu IPCC je současně vysoká pravděpodobnost nejnižšího pH na hladině otevřeného oceánu za minimálně 26 000 let. S poklesem pH oceánu klesá i schopnost absorpce oxidu uhličitého z atmosféry.

Zalednění

V Arktidě způsobilo převažující anticyklonální proudění vzduchu větší rozsah mořského ledu v oblasti Beaufortova moře. Maximum rozlohy ledu činilo 14.8 mil. km2 k 21.3.2021. Tání ledu bylo na počátku sezóny průměrné. Významný úbytek ledu v červnu a na začátku července  zaznamenalo moře Laptěvů a východ Grónského moře. V první polovině července bylo dosaženo rekordního minima rozsahu mořského ledu pro toto roční období v oblasti Arktidy. Měsíční průměr za červenec byl druhý až čtvrtý nejnižší v historii pozorování. Lokálně byly však zaznamenány rozdíly. V dalších měsících se tání mořského ledu zpomalilo. Minimum rozlohy bylo v září větší než v minulých letech, avšak stále značně podprůměrné.

Na Antarktidě šlo též o podprůměrný rozsah ledu za rok jako celek. Podprůměr byl dosažen v únoru před minimem a značný pod normál zaznamenal rozsah ledu ke konci roku. Mírný nadprůměr měl naopak během zimy a značně brzký maximální rozsah dosažený na konci srpna. V období bylo šlo o patnáctý nejnižší rozsah od roku 1979.

Co se týče ledovců průměrná globální hmotnostní bilance pro glaciologický rok 2020/2021 předběžně ukazuje -0.77m vodní hodnoty, což je menší úbytek než činí průměr za poslední desetiletí (-0.94m vodní hodnoty let 2011-2020). Jde ovšem o vyšší hodnotu úbytku než za období posledních třicetiletí (1991-2020), kdy ubylo 0.66m vodní hodnoty. Co se týče ledovců na kontinentech, tak ledovek na Antarktidě zaznamenal větší hmotnostní ztrátu. Šlo o 296Gt do listopadu 2021 a jde o dvojnásobek úbytku ledu v oblasti za období let 2002-2021. V případě Grónského ledovce šlo o ztrátu 166Gt do srpna 2021. I když odhad ztráty hmoty ledovce se liší v závislosti na metodě a předpokladech. Odborníci se shodují, že tento ledovec měl hmotnostní bilanci zápornou již 25. rok v řadě za sebou.

Sníh a permafrost

Rozsah sněhové pokrývky na severní polokouli odpovídal dlouhodobým trendům, kdy tato pokrývka na konci jara a v létě dlouhodobě klesá a na podzim narůstá. Vyjma anomálie, kdy v květnu došlo k poklesu o 2 mil. km2 a jde o třetí nejnižší hodnotu rozsahu od roku 1970. I na permafrostu dlouhodobé datové řady ukazují do roku 2020 pokračující trend oteplování. Permafrost je půdou, kde teplota zůstává kolem 0°c nebo pod touto hodnotou minimálně 2 po sobě jdoucí roky. Vyskytuje se přibližně pod osminou volné pevniny Země.

Kdy čekat významné srážky? Prudký déšť při bouřce, extrémní srážky jako před deseti lety? Nasycení území a riziko přívalové povodně.

Extrémy

Závěrem uveďme vybrané hlavní extrémní události počasí ve Světě v roce 2021:

  • Vlna veder v USA a Kanadě, požáry v Kalifornii
  • Vlna vedra ve Středomoří a v dalších oblastech
  • Sucho v Jižní Americe
  • Sucho na západě Severní Ameriky
  • Sucho na jihozápadě Asie
  • Mráz v Severní Americe
  • Mráz a sněžení na JZ Evropy
  • Povodně v Číně
  • Povodně v západní Evropě
  • Povodně v Austrálii
  • Hurikán Ida
  • Cyklon Seroja a další

Extrémních událostí v počasí vzniklo na Světě v roce 2021 mnoho. Vyberme ty hlavní, byť z určitých pohledů mohou být důležité i některé jiné. Níže mírně popisujeme výše vyčtené události. Tyto se týkaly četně povodní, na druhé straně sucho, horkého počasí a požárů s ním spojených. Významné důsledky za sebou zanechaly tropické cyklony ať už zvané hurikány na západě nebo cyklony na východě.

Horké počasí a sucho

S vlnou vedra souvisí většinou i počasí s nedostatkem srážek a tedy vznik sucha a s tím souvisí požáry. Takového počasí ve Světě proběhlo v roce 2021 mnoho. Jednalo se většinou o Ameriku a to převážně o požáry proslulou Kalifornii. Požár zvaný “Dixie” na severu Kalifornie byl prohlášen za dosud největší požár v Kalifornii. Tento zasáhl plochu 390 000 ha. Horké vlny zasáhly i Středomoří. Evropský maximální rekord teploty vzduchu byl pokořen 48.8°C naměřenými v Syrakusu na Sicílii a v Tunisku v Kairouanu bylo změřeno rekordních 50.3°C. též byl zaznamenán nejteplejší den v Madridu na letišti Barajas, kde dosáhla teplota 42.7°C. Turecku byl 20.7.2021 naměřen národní rekord 49.1°C v Cizre. I v Americe byla naměřena rekordně vysoká teplota. Lytton v jižní části centrálních oblastí Britské Kolumbie hlásila maximum 49.6°C dne 29.6.2021. Dosavadní kanadský národní rekord tak byl pokořen o 4.6°C.

V subtropické jižní Americe pokračovalo z minulého roku velké sucho. Šlo o podstatnou část státu, tedy střed a jih Brazílie, sever Argentiny, Paraguay a Uruguay. Hladiny vodních toků byly nízké a toto narušilo vodní dopravu i produkci vodní energie. V oblasti Santiaga byl rok nejsušším v historii. Ani Severní Amerika nebyl v některých oblastech ohledně sucha pozadu. Šlo o rozsáhlé sucho na západě kontinentu. sucho začalo již během roku 2020, rok 2021 sucho rozšířil a prohloubil.

V jihozápadní části Asie spadlo v zimě 2020/2021 velmi málo srážek. V Pákistánu šlo o třetí nejsušší únor a páté nejsušší období měsíců leden až březen v historii měření. Podprůměrná byla i sněhová pokrývka, což přispělo již před teplou částí roku ke snížení průtoků vody v řekách.

Mráz a sněžení

Vedle extrémů letního počasí také některé části Světa zasáhlo zimní nebezpečné počasí. Jde o mráz a vydatné sněžení, se kterým se hodně četně v zimě potýkala Severní Amerika. V Texasu byla zaznamenána celkově nejnižší teplota minimálně od roku 1989. Někde zůstala teplota vzduchu pod bodem mrazu trvale 6-9 dní. V Oklahoma City bylo změřen -25.6°C a v Dallasu -18.9°C a to dne 16.2.2021. Na začátku ledna 2021 zasáhla mnoho oblastí ve Španělsku významná sněhová bouře s následným týdnem silného mrazu. V centru Madridu napadlo 53cm sněhu. Nejnižší teplota vzduchu byla změřena v oblasti Teruela a Toleda a to až -21°C. Významná zima postihla některé části Evropy i na jaře a to na začátku dubna. Rekordní mráz byl změřen ve Francii (-7.4°C dne 8.4.2021) a ve vyšších nadmořských výškách Švýcarska klesla teplota v dubnu na rekordně nízké hodnoty a to až na -26.3°C.

Povodně

Vedle sucha a horka se ve Světě také vyskytly povodně. A to v těch významněji vlhkých oblastech. Šlo zejména o Čínu, kde v červenci proběhly extrémní srážky a ty vyústily v přívalové povodně. Za den spadlo ve městě Čeng-nan v centru Číny 202mm srážek za hodinu a jde o čínský rekord v maximálním denním úhrnu srážek. Za 6 hodin napršelo v této oblasti 382mm srážek a za celou dobu trvání srážkové epizody 720mm a jde o vyšší hodnotu než činí zdejší roční průměr srážek. Extrémní přívalové povodeň zabila 380 lidí.

V polovině července řádila velká voda po vydatných a plošných dvoudenních srážkách také západní Evropu. Tehdy spadlo v oblasti plošně 100 až 150mm srážek na již nasycené území srážkovou činností předchozí. V Německu spadlo na stanici Hagen 241mm srážek za 22 hodin a povodeň usmrtila 183 lidí. Velká povodeň se odehrála například i v Afghánistánu a šlo o lokální přívalovou povodeň na konci července. I tato povodeň zabíjela. Povodeň zasáhla i Středozemí a oblast Černého moře. Nejhorší situace byla v Bozkurtu, kde za den spadlo 400mm srážek. Srážkovou činnost do této oblasti přinesl “medikán”, tj. bouře formující se mimo tropické oblasti s charakteristikami tropické bouře. Kanada, Indie i jižní Amerika. I tyto oblasti během roku zasáhla velká povodeň. V Kanadě šlo o listopadovou povodeň, kterou vyvolaly extrémní srážky s úhrny 200-300mm za 60 hodin. Záplavy byly spojeny i se sesuvy půdy.

Byť se v dnešní době často řeší sucho, Svět zasahují každoročně i velmi významné události spojené s velkým přebytkem vody v určité oblasti v daném období. Často dochází ke spadu velkého množství naráz v krátkém čase a většinou i na omezenějším území – přívalové srážky a povodně.

Tropické cyklony

Působí plošné a významné škody a to nejen na majetku s vlivem na běžný chod. Zmiňme krátce nejvýraznější tropické cyklony vzniklé a působící extrémy počasí v roce 2021. Již druhým rokem se odehrála velmi aktivní severní atlantická sezóna hurikánů s 21 pojmenovanými bouřemi. šlo o výrazný nadprůměr. Zde nutno zmínit hurikán “Ida” z konce srpna, který vstoupil nad pevninu Louisiany o intenzitě 4. kategorie s větrem v podobě minutové průměrné rychlosti 240km/h, též se v oblasti vyskytly přívalové povodně. Tento vítr byl nejsilnější v historii státu. V oblasti severního Atlantiku též působil hurikán “Henri” s průměrným úhrnem srážek 80mm za hodinu a denním úhrnem i přes 200mm. Hurikán “Grace” zasáhl Veracruz a hodnocen byl jako 3. kategorie.

Jižní polokoule, kde tropické bouře nazývají jako cyklony, se odehrála extrémní situace při postupu cyklonu “Seroja”. Zasáhl Austrálii a vnikl nad pevninu 11. dubna s intenzitou 3. kategorie. Šlo o nejsilnější cyklon, který se dostal takto na jih od roku 1956. Dominantním jevem byly prudké lijáky, záplavy jimi vyvolané a s tím způsobené sesuvy půdy. Celkem zabil tento tajfun 226 lidí. Dalším významným cykonem byl “Tauktae”. Zasáhl sever západního pobřeží Indie a průměrná maximální tříminutová rychlost větru v něm dosahovala 50-53m/s. Zabil minimálně 144 lidí v oblasti Indie. Razantně se projevil na západě severního Pacifiku tajfun “Rai” či též “Odette” v polovině prosince. Tento překročil centrum Filipín a před vpádem nad pevninu dosáhl nejnižší tlak v centru 915hPa. Na Filipínách způsobil velmi vážné škody, včetně úmrtí 406 a více lidí. Záplavy s ním spojené zasáhly i Vietnam.

Extrémní události nám ukazují záznamy každý rok v různých podobách z celého Světa. Některých druhů extrémů prokazatelně přibývá a předpověď v souvislosti se změnou klimatu očekává tento trend i v budoucnu. Jde zejména o epizody sucha, horných vln a požárů v kombinaci s přívalovými povodněmi jako důsledky silných konvekčních bouří nebo silných tropických bouří. S těmi se pojí další extrémní projevy počasí. Přičemž se tyto extrémy dostávají i do jiných oblastí, případně se v těchto stávají intenzivnějšími.

Reference

WMO. State of the Global Climate 2021. Online, www.wmo.int. Česká verze: ZUSKOVÁ, I. TOMAN, S. Zpráva Světové meteorologické organizace o stavu klimatu ve světě v roce 2021. Meteorologické zprávy. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2022, roč. 75, č. 4, s. 105-116.

Meteo Aktuality

Od mala mě fascinuje voda a projevy s ní spojené. Přírodní živly a to zejména extrémní průběh počasí. Chuť o nich informovat a také uvádět na pravou míru přemíru bulvárních informací nejen na internetu mě přiměla vytvořit stránky. Proto jsem 21. ledna 2011 založil na Facebooku projekt v podobě stránky, k níž brzy vznikla webová stránka. Projekt seriózního meteorologického servisu přináší seriózní informace o počasí a souvisejících oborech. Cílem je poskytovat informace o počasí, objasňovat příčiny, souvislosti a vzdělávat v oboru. Více lidí si sice vždy raději přečte nepravdivé a katastrofální informace plné extrémů než to, že počasí bude průměrné. Ale seriózní informace mají také své uplatnění. Za tímto cílem si stojím! To, zda se mi to daří plnit musíte posoudit vy, milí čtenáři.

Meteo Aktuality má 1100 příspěvků. Zobrazit vše od Meteo Aktuality