Letos může zahrozit sucho

Sucho momentálně jako většinou v chladné části roku v ČR více méně není. Přesto letos může zahrozit sucho i poměrně výrazné, které by nám připomnělo situaci přesně před dvaceti lety. Vše záleží na dalším vývoji počasí, protože právě zbývající druhá polovina zimy a také jarní období o tom rozhodnou. V současné době máme po několikatýdenním až velmi či případně rekordně teplém počasí. Po skončení kratší zimní epizody před Vánocemi, která pomohla zlepšit tehdejší místní deficit půdní vláhy a hladin podzemních vod zejména v nížinách, panuje teplo bez sněhu. A to dokonce i v horských oblastech. Pakliže takovýto stav přetrvá do konce zimy, určitě to s sebou přinese negativní dopady. Mnozí zastávají podle všeho názor, že sníh by celou zimu být nemusel. Tedy alespoň proto, že oni ho nemají rádi. To ovšem rozhodně neznamená, že sníh nepatří k našemu počasí. Zcela naopak!

Sníh dokáže předejít suchu nebo ho značně zmírnit

Sněhová pokrývka hraje nejzásadnější roli co se týče doplnění půdní vláhy a tím i stavu podzemních vod. Od čehož se následně odvíjí množství vyvěrající vody z podzemí v podobě pramenů a jejich vydatnosti a od tohoto se odvíjí vodnost vodních toků. Jinými slovy množství vody v tocích a samozřejmě se od toho též odvíjí i množství či kvalita vod stojatých. To, že v létě nebudete mít vodu ve studni může být právě způsobeno teplou zimou chudou na sníh. V případě výskytu sněhové pokrývky a jejího roztátí můžeme pozorovat vedle samozřejmého odtoku také značnou infiltraci (vsakování) vody do půdy.

Určitě nemusí ležet mimo vyšší a horské polohy sníh celou zimu nebo po větší část zimy, to v našem klimatu ani nebývá obvyklé. Na horách je určitě na místě, aby se naakumulovalo co nejvíce sněhu. Ten totiž poté působí jako zásobník vody, která ideálně pozvolným táním sněhu dotuje podzemní vody a prameny toků či přímo toky. Mimo hory nebude také od věci, když sníh několikrát za zimu napadne a zase roztaje. To značně obohatí podzemní vody. Zima bohatá na sníh mimo hor neznamená situaci, aby leželo 30-40cm sněhu týdny. Určitě můžeme považovat za pozitivní, když několikrát za zimu nasněží 5-15cm a po čase opět roztaje. Neobvykle teplé a počasí s delším trvání podobně jako letos samozřejmě není dobré. Ale pokud vedle toho několikrát nasněží a roztaje, nemusí to být úplně špatné.

Po zimách s alespoň nějakým sněhem začínáme na počátku vegetačního období s úplně jiným nasycením půdy, hladinou podzemních vod a konec konců tedy i vodností našich řek a potoků. Oproti zimám, kdy v nižších polohách nenapadne sníh za celou zimu žádný. Může být i srážkově poměrně bohaté počasí, ale pokud se srážky odehrají jen ve formě deště či sněžení bez tvorby pokrývky, není to úplně ono.

Obr. 1 Vodní kapacita v půdě do 20cm k 17.1.2023, zdroj: chmi.cz

Jaký je stav letos a jak to vypadá?

V polovině zimy nemůžeme úplně moc předpovídat a říkat, jak to vypadá tzv. na léto nebo na vegetační sezónu. V současné době jsme za obdobím tepla, byť s poměrně častými dešťovými srážkami, hlavně na horách. Toto období ale i za pomoci deště zbavilo hory kromě těch nejvyšších poloh sněhu většinou zcela. To je samozřejmě v polovině ledna špatně, ale určitě se počasí dokáže změnit a dohnat to. Jinými slovy v polovině nebo na konci března můžeme dosáhnout i docela slušného sněhového maxima na horách o dobré vodní hodnotě tohoto sněhu. Tady je ovšem důležité to “můžeme”.

Takže zatím je stav se sněhem letos dosti špatný, byť už jednou sněhová pokrývka místy mírně vyšší roztála i v nížinách. Pokud by nyní až do konce zimy sníh nenapadl a nenapadlo by ho mnoho ani na horách, problém se suchem vyvstane už během jara. Byť pozor, i zde záleží na aktuálním počasí. Na horách máme dostatečné nasycení, v nížinách přetrvává spíše nižší půdní vláha jak ukazuje obrázek 1.

Předpověď počasí nyní dává naději, že minimálně od vyšších poloh začne více sněžit a sníh se zde bude akumulovat. Pakliže tomu tak bude a to dokonce zimy bez větší oblevy a k tomu občas nasněží i mimo hory, včetně nižších nadmořských výšek, ta situace může být na začátku jara docela dobrá a totéž lze říci o následném období. Opět zde zdůrazněme slovo “může”. Protože též záleží na průběhu počasí v teplé části roku. Navzdory dosti dobré počáteční zásobě vody může nastat v létě sucho.

Povodeň se změnila v sucho i v roce 2003

Velké zvraty dokáže počasí v krátkém čase a se změnou klimatu pozorujeme zesilování této extremity. V roce 2002 pamatujeme katastrofální a jednu z největších povodní naší historie. Rok 2003 je u nás a obecně v Evropě považován naopak za významně suchý. Velká zásoba vody totiž neznamená, že působením opačného extrému počasí nemůže vzniknout naopak sucho. V loňském roce se o povodňové situaci určitě hovořit nedalo, naopak se během roku vyskytovalo po mírné předcházející zimě sucho. Jaký vývoj nás čeká letos bude záležet na mnoha faktorech.

1. Malá zásoba sněhu zvýší pravděpodobnost dřívějšího nástupu sucha a jeho intenzitu zejména v létě
2. Ani zásoba vody na počátku jara nemusí znamenat sucho v létě
3. Naopak vyšší zásoba sněhu na počátku jara nemusí zažehnat letní sucho

Samozřejmě nelze předpovídat vývoj počasí po skončení zimy, proto můžeme hovořit o možném vývoji jen takto obecně. Nyní záleží na vývoji počasí do konce zimy a půjde o podstatný vliv na hydrologickou situaci. Následně tuto ovlivní počasí po skončení zimy do nástupu léta.