Měřící stožár observatoře Košetice

()

V Košeticích na Humpolecku se nachází Národní meteorologická observatoř, která je součástí sítě atmosférických stanic ICOS – Integrated Carbon Observation System. Observatoř provozuje od jejího založení v roce 1988 ČHMÚ. Tato byla zapojena ihned do mezinárodních projektů, jde o specializované pracoviště pro dlouhodobý regionální monitoring kvality ovzduší. V době členství ČR v EU se observatoř podílí na realizaci evropských projektů, zejména jde o výzkum atmosférických aerosolů (projekt EUSAAR – European Supersites for Atmospheric Aerosol Research). Stanice je tedy nazývána z tohoto hlediska zjednodušeně jako „superstanice“. Nyní pokračuje projekt ACTRIS a ACTRIS-2 = Aerosols, Cloud nad Trace gases Research Infrastructure Network. Součástí je měřící stožár observatoře Košetice. Na provozu observatoře se vedle ČHMÚ účastní také další instituce, jako je centrum RECETOX, Ústav chemických procesů AV ČR, Czech Globe a další.

Na stožáru se sledují skleníkové plyny, ozon i aerosoly

Obr. 1 Pohled na měřící stanoviště v dolní části stožáru, zdroj: actris-ri.cz

Stožár je vysoký 250m, jde o příhradový kotvený stožár, jehož stavba započala v rámci projektu Czech Globe roku 2012 (Lhotka a kol. 2020). Na stožáru jsou monitorovány skleníkové plyny v atmosféře s cílem využít stožárů i pro další měření. Mezi ta patří zejména vertikální distribuce přízemního ozonu (O3), plynné rtuti (Hg) a též pozorování fyzikálních a chemických vlastností aerosolů. Tento měřící stožár observatoře Košetice slouží nejen pro měření v rámci kvality ovzduší, ale i pro meteorologické účely. Měřena je na něm teplota vzduchu, dále tlak vzduchu, vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, dále intenzita slunečního záření. Sleduje se zde výška mezní vrstvy atmosféry, která vždy závisí na aktuálních podmínkách. Více viz troposféra, základní informace o problematice z pohledu teorie. (ACTRIS 2019). Tímto splňuje observatoř podmínky pro označení jako „superstanice“. V Evropě se jich v budoucnu plánuje budovat více.

Z pohledu sledování skleníkových plynů získala stanice roku 2018 oficiální klasifikaci atmosférické stanice první třídy. Monitoring prvků a parametrů zde totiž probíhá plně (Lhotka a kol. 2020). Které přístroje se na stožáru používají pro měření a sledování různých parametrů je uvedeno na webu projektu ACTRIS (www.actris-ri.cz), viz též odkaz výše i na konci článku. Imisní koncentrace se provádí z pohledu vzorkování skleníkových plynů pomocí hadic, které vedou do kontejneru pod stožárem. Dále v případě částic aerosolů se monitoring provádí na stožáru v klimatizovaných kontejnerech.

Výsledky výzkumu distribuce přízemního ozonu

Přízemní ozon patří mezi negativní prvky s vlivem na přírodu i lidské zdraví. Ozon ve vysokých výškách (ozonová vrstva) nás ovšem chrání před nebezpečným druhem slunečního záření. Více o tom bylo publikováno v článku Ozon jako dobrý sluha, ale i zlý pán. Jde o klíčovou složku zemské atmosféry. Je to sekundární polutant a nemá proto žádný svůj významný zdroj. Vzniká četnými složitými fotochemickými reakcemi. Takže jeho množství (koncentrace) závisí na těchto reakcích a dále též na meteorologických podmínkách. Monitoring přízemního ozonu je proto velmi důležitý. Výsledky monitoringu O3 na stožáru v Košeticích byly publikovány v nedávné studii. Tato prokazuje jeho závislosti na určitém průběhu meteorologických prvků, dále závislosti jeho koncentrací v rámci dne, týdne i roku a též nadmořské výšce. Vzhledem k jeho negativním dopadům byly zjištěny zajímavé výsledky (publikovanou studii najdete v článku, který je uveden ve zdrojích na konci tohoto textu). Imisní limit ozonu pro maximální denní klouzavý průměr za 8 hodin činí 120µg/m3.

Nejvyšší koncentrace ozonu jsou trvale zaznamenávány v nejvyšší výšce měřícího stožárů, tedy ve 230m. Jak lze předpokládat, vyšší koncentrace jsou dosahovány v rámci ročního chodu v létě. Ohledně týdenního chodu o víkendech a v rámci denního chodu pak v poledne a odpoledne. Tento denní chod se liší v létě a v zimě. Též je zjištěna závislost koncentrací ozonu na průběhu počasí, alespoň některých meteorologických prvků. Nejvyšší koncentrace byly měřen při východní či jihovýchodní cirkulaci za rychlejšího proudění. Ozon se tedy v ovzduší přesouvá. S různou teplotou vzduchu se koncentrace měnily, též vykazují závislosti na vlhkosti vzduchu a globálním záření. S rostoucí vlhkostí hodnoty klesaly, s vyšším zářením rostly (Lhotka a kol. 2020).

Reference a seriózní informace

LHOTKA, R. , HŮNOVÁ, I. VÁŇA, M. KOMÍNKOVÁ, K. HOLOUBEK, I. Vertikální distribuce přízemního ozonu ze stožárového měření v Košeticích. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2020, roč. 73, č. 1, s. 12-18.

ACTRIS CZ. Online, http://www.actris-ri.cz.

Jak se vám tento příspěvek líbil?

Prosíme o jeho hodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí příspěvek!

Jak byl pro vás tento příspěvek užitečný?

Sdílejte příspěvěk s ostatními na sociálních sítích!

Mrzí nás, že pro vás příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám konkrétní důvody a co je v něm špatně. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí?

Shrnutí článku
Měřící stožár observatoře Košetice
Název
Měřící stožár observatoře Košetice
Popis
Měřící stožár observatoře Košetice. Informace o stožáru, význam observatoře, měření prvky a výsledky měření ozonu za období let 2015 až 2018.
Autor