Rok 2025 byl třetí nejteplejší
Rok 2025 byl třetí nejteplejší a druhým a prvním nejteplejším jsou jemu předcházející roky. Všude sníh a led, trvalý mráz i v nížinách a stále probíhá globální oteplování? Ano, řeč je o globálu a tedy průměru celé planety Země. To však nevylučuje a navíc neznamená, že různé oblasti a minimálně přechodně mohou mít zcela jiné počasí v daném ročním období. Ale jedno je jisté, globální oteplování zrychluje a jsme kousek pod celosvětovým oteplením o 1.5°C před industriální úrovně. Konkrétně dosáhla tato úroveň po loňském roce oteplení o 1.4°C oproti období před industrializací. Důsledky oteplování všeho druhu můžeme pozorovat častěji po celém Světě. Nejsou to jen vlny horka a dlouhotrvající sucho, ale i v některých oblastech a obdobích prudké srážky, povodně a intenzivní bouře či bouřky.
TIP: Bouřka a bouře, je mezi tím rozdíl? Ano! Jaký prozradí článek Bouřka nebo bouře?
Globálně oteplování pokračuje, každý rok však nemusejí být jeho důsledky v každé oblasti striktně znát a u nás například nemusí být léto horké a suché a zima téměř bez sněhu
Rok 2025 byl třetí nejteplejší, dosažení limitu oteplení o 1.5°C se blíží
Podle nejnovějších dat služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v uplynulém roce přibližně 1.4°C nad hodnotou z předindustriálního období. Uplynulý rok byl na Světe třetím nejteplejším, přičemž postupující a sílící oteplování potvrzuje i fakt, že zbývajícími nejteplejšími roky jsou ty minulé. K trvalému překročení limitu stanoveného Pařížskou dohodou patrně dojde ještě do konce tohoto desetiletí. Hlavní příčinou této změny v podobě pokračujícího oteplování je hromadění skleníkových plynů v atmosféře vlivem spalování fosilních paliv. Oteplování pokrčuje i bez silného jevu El Niňo, který zanikl loni v létě.
Stále výraznější důsledky oteplování po celé Zemi
Důsledky oteplování, mezi které rozhodně nepatří všude a stále jen teplo nebo sucho, jsou patrné na celém Světě. Stále významněji se vyskytuje i v Evropě. I v Evropě byl uplynulý rok třetím nejteplejším. horké vlny a sucho působily vznik velkých a dlouhotrvajících požárů a ty vyprodukovaly nejvyšší množství emisí za posledních 23 let sledování. To samozřejmě podporuje vlivem zvyšování koncentrací skleníkových plynů další oteplování planety. V Austrálii a na severu Afriky někde teplota přesáhla 46°C, což jsou již zcela nebezpečné podmínky pro lidstvo. A další velmi viditelný důsledek hledejme v polárních oblastech a týká se ledu. V Antarktidě byl rok nejteplejší a v Arktidě druhý nejteplejší. Rozloha mořského ledu klesla na historické minimum od počátku pozorování v 70. letech. Úbytek ledu navíc globální oteplování tíž zrychluje. Tmavší hladina oceánu oproti ledové či sněhové pokrývce vykazuje nižší albedo (odrazivost slunečního záření) a toto místo odrazu do vesmíru pohlcuje.
Jde doslova o řetězec a uzavřený okruh dějů, které vedou ke zrychlování oteplování a tím pokračující změně klimatu. Tyto důsledky pak působí stále další zvyšující se míru a zrychlování oteplování.
Řešení? Snížení emisí skleníkových plynů v atmosféře. Lépe dosažitelné a účinné je výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Existuje možnost odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry pomocí určitých metod, které však nejsou v dostačující míře dostupné.
