Silné mrazy na konci zimy
S koncem února končí i klimatologická zimní sezóna. Ta, ač to tak po celou její dobu nevypadalo, přinese nakonec dosti silný mráz. Poslední únorové dny se budou vyznačovat nejen minimálními srážkami a často malou oblačností, ale hlavně trvale zápornými teplotami. Právě vyjasnění bude umocňovat noční mráz, ale i přes den zůstanou teploty dosti hluboko pod bodem mrazu. Poslední značné mrazy trvající delší dobu se vyskytly v únoru 2012. Silné mrazy na konci zimy. Letos to ovšem bude slabý odvar.
Příčina a trvání mrazu
Právě zesiluje do střední Evropy příliv mrazivého, původem arktického, vzduchu od severovýchodu. Počasí ve střední Evropě ovlivňuje mohutná tlaková níže se středem nad severozápadní až severní Evropou. Nastávají ideální podmínky pro mrazivé počasí. Od noci na neděli budou minimální noční teploty klesat často pod -10°C, místy se však dostanou pod -15°C a to hlavně za celonočního vyjasnění a též utišení větru současně za přítomnosti sněhové pokrývky na zemském povrchu. Řeč je o polohách ne horských. Na horách lze čekat významnější mrazy a to zejména v horských údolích, kde mohou teploty klesat pod -30°C. V těchto oblastech to ovšem není žádná výjimka, při situaci v únoru 2012 zde bylo naměřeno -39°C. Takové oblasti najdeme hlavně na Šumavě, v Krušných horách a v Krkonoších.
Silný mráz poleví příští čtvrtek, shodují se na tom poslední výsledky numerických modelů. Do té doby budou teploty klesat v noci na -10 až -16°C, místy k -20°C a denní maxima je možno čekat v rozmezí -9 až -4°C. Ve čtvrtek bude mráz slábnout a v následujících dnech se již přes den setkáme s kladnými teplotami.
Mráz je nebezpečným jevem
Ač meteorologický jev mráz, konkrétně nebezpečný jev silný mráz, nepůsobí na první pohled nijak hrozivě (nehučí, nebouří, neburácí a podobně), tak může být nebezpečný. Je opakem vysokých teplot, se kterými se setkáváme v opačném klimatickém období roku, v létě. Pokud nebudeme dodržovat minimální zásady, může být zdraví a dokonce i životu nebezpečný. Je nutné dbát při pohybu venku na teplé oblečení o více vrstvách, na pokrývku hlavy a pokud možno je dobré při silném mrazu pobyt venku omezit na kratší dobu.
Též není vhodné často přecházet mezi venkovním mrazem a značně vytopenými místnostmi (typicky obchodní domy). Mráz může také přinášet komplikace zejména v kolejové dopravě, kde může docházet k lomům kolejnic, anebo celkově porušení stability kolejiště. V silniční dopravě může působit za předpokladu absence chemického ošetření namrznutí povrchů komunikací zejména během nočních hodin, kdy panuje zvýšená vlhkost ve vzduchu a ta bude namrzat. Za výskytu mlhy, která bude v takovém případě mrznoucí, je efekt namrzání umocněn. Pokud je mlha trvalá, námraza poté narůstá i na předmětech, včetně větví stromů. Ty mohou pod její tíhou následně praskat.
Pozitivní účinky mrazu
Mráz má i pozitivní účinky. Vedle hezky omrzlých předmětů, například tabulí skel třeba přístřešků na zastávkách veřejné dopravy, působí vznik ledu na vodních plochách. Ten poté umožňuje bruslení na tzv. přírodním ledu. Pozor ovšem na jeho dostatečnou sílu. Lepší je po začátku mrazu počkat několik dní. Při významnějších a déletrvajících mrazech zamrzají i vodní toky, jako první klidnější a hlubší části koryt toků. Není ovšem radno vydávat se bruslit na vodní toky, nádrže a jiné plochy, kde kolísá hladina vody. Pokud hladina vody klesne a pod ledem vznikne vzdušný prostor bez vody, stane se led nestabilním a neunese zdaleka tak velkou tíhu. Na vodních tocích, kde s voda pohybuje, mohou ovšem vznikat vzduchové bubliny i bez poklesu hladiny a taková místa se vyznačují většinou slabším ledem než v okolí. Pohyb na takovýchto ledových plochách je značně nebezpečný a proboření se pod led může mít fatální následky.
Silné mrazy na konci zimy tak při dodržení těchto zásad přežijete a zároveň si ji i užijete.
