Trvání bouřky a životnost bouřkového oblaku

Bouřka zpravidla netrvá nijak dlouho. Co přesně označuje trvání bouřky a co je to životnost bouřkového oblaku? Na tyto otázky se pokusí odpovědět tento článek. Nejprve odkažme pro ujasnění pojmů bouřka a konvekční bouře na článek Bouřka nebo bouře? Pojem bouřka budeme používat ve vztahu k elektrometeoru (druh meteoru jako meteorologického jevu). S použitím definice projevů atmosférické elektřiny v podobě výskytu blesků a jejich zvukových projevů v podobě hromů. To je pro charakteristiku bouřky jako meteorologického jevu nejpodstatnější. Tato je spojena s bouřkovým oblakem Cumulonimbus, výjimečně s oblakem Cumulus stádia congestus či s oblakem Nimbostratus. Pojem životnost bouřkového oblaku budeme spojovat s bouřkovým oblakem Cumulonimbus, který vznikne jako klasická konvekční bouře (viz odkaz na článek).

Kdy už v daném místě bouřka odezněla?

Své zásady má stanovení počátku i konce výskytu bouřky na místě pozorování. Nyní se zabýváme jevem bouřka na stanici. Zde odkážeme na náš článek Terminologie pozorování bouřky. Výskyt bouřky na stanici, tedy trvání bouřky v místě pozorování začíná s výskytem prvního hromu. Končí s výskytem posledního hromu, kdy se hrom nevyskytne po dobu 10 až 15 minut. V této fází je bouřka považována za skončenou. Bouřka trvá většinou 20-30 minut, ale v některých případech to mohou být i hodiny.

Od započetí konvekce po její ustání

Pokud se jedná o stádia vývoje bouřkového oblaku, pak hodnotíme pouze konvekční činnost od doby vzniku oblaku. Tuto fázi nazýváme výskyt oblačné konvekce, tedy viditelné konvekce, kdy jsou dány podmínky pro vznik oblaku. Vezmeme-li vývoj bouřky a bouřkového oblaku v širším pojetí, pak za úplný počátek procesů vedoucích ke vzniku oblaku je samotný počátek výskytu konvekčních procesů.  Pro vznik oblaku je nutná dostatečná vlhkost vzduchu v atmosféře. Tam, kde dojde ke kondenzaci vodní páry, začne vznikat oblak. Tato výška se nazývá kondenzační hladinou. Do doby, než v důsledku konvekce vznikne oblak, hovoříme o bezoblačné konvekci. Tato se může odehrávat a být i významná, avšak na obloze bude celý den jasno a žádný oblak, natož bouřka nevzniknou. Při konvekci vždy vzniká oblak druhu Cumulus. Tím se dostáváme k prvnímu stádiu vývoje samotné bouřky.

Obr. 1 Konvekční oblačnost v pozadí

Stádium Cumulu

Je první stádium v tzv. pomyslném životě bouřky. Dále budeme raději hovořit o existenci bouřky. Vznik oblaku druhu Cumulus, podle něhož je nazvána tato první fáze výskytu oblačné konvekce. Tento oblak je zprvu nevýznamný, spíše plochý tvaru humilis. Dalším působením konvekčních procesů v podobě termických stoupavých proudů přehřátého vzduchu za trvání vhodných podmínek tento oblak vertikálně mohutní. Rychle přechází přes tvar mediocris do tvaru congestus. V tomto stavu je oblak Cumulus vertikálně mohutný, s jasnou kupovitou strukturou. Tvarem připomíná například šlehačku, avšak tyto oblaky často připomínají svými pestrými tvary různé bytosti nebo zvířata. V tomto stavu již může produkovat přeháňku, tedy srážkovou činnost. Tato zasahuje malé území a trvá velmi krátce, avšak srážky mohou být i prudší. V oblaku Cumulus tohoto vývoje může vzniknout elektřina, takže je možný výskyt bouřky. Jde ale o ojedinělé případy.

Stádium růstu

Dalším vývojem konvekčními procesy oblak Cumulus přerůstá z tvaru congestus na typicky bouřkový oblak Cumulonimbus. V tomto okamžiku vzniká konvekční bouře a na základě projevů tohoto oblaku se vyskytuje meteorologický jev bouřka. Oblak vždy produkuje bleskové výboje a jejich zvukové projevy v podobě hřmění. Pod základnou produkuje srážkovou činnost, která je zpravidla intenzivní až prudká. Srážky se vyvinou v oblasti sestupného pohybu vzduchu. V bouři existuje vždy kompenzační výstupný pohyb vzduchu. Oblak narůstá do určitého stavu podle podmínek místní troposféry. Po dosažení horní hranice troposféry nastává třetí stádium.

Stádium zralosti

Po dosažení horní hranice troposféry dochází při dalším růstu oblaku Cumulonimbus k jeho horizontálnímu rozpínání. Vrcholek oblak se tedy zvětšuje v horní části do šířky, neboť dále ve vertikální rovině růst nemůže. Významně vyvinuté oblaky mohou dosáhnout do spodní okraje stratosféry. Dále v této vrstvě již narůstat nemůže. Tento jev lze pokládat za minimum jevů počasí, které se mohou odehrávat mimo troposféru.  Meteorologické projevy, tedy projevy počasí ,s oblakem spojené dosahují vrcholné fáze výskytu. Nastává poslední fáze konvekčního oblaku.

Stádium rozpadu

Oblak se dále rozšiřuje v horizontální rovině a projevy počasí s ním spojené slábnou, následně ustávají. Jak slábne sestupný proud vzduchu (dowburst), ustává srážková činnost. Ubývá bleskových výbojů spojených oblakem a tento se začíná rozpadat. Dochází tedy k zániku nasávání vzduchu do oblaku. Poté, co se vytratí bleskové výboje, hovoříme o tom, že bouřka zanikla. Nejde již tedy o bouřku, ale v případě výskytu srážek o přeháňku. Srážková činnost následně též ustává. Oblak se zcela rozpadá, nejdéle zpravidla zůstává jeho vrcholek v podobě kovadliny. Tato se může významně rozšířit. Následně se tato též rozpadá a často se přetváří v oblak druhu Cirrus. Tento může jako pozůstatek kovadliny bouřkového oblaku setrvávat na obloze i dlouho, například do druhého dne.

Situace rozpadu oblaků, jak bylo již uvedeno v úvodu, zpravidla nenastane déle než po 30 minutách od vzniku bouřky. To se týká typických konvekčních bouří, které vzniknou izolovaně a zasahují tak území kde vznikly. Jejich přesun je i vzhledem ke slabému proudění minimální. Proces vývoje oblaku jako celku trvá o něco déle. Dle podmínek může vzniknout v oblasti další bouřka, tj. bouřková buňka. Procesy se poté opakují a těchto může vznikat při vhodných podmínkách mnoho. Ale život či tedy existence jedné bouřky, bouřkové buňky, je dosti krátká.

Speciální bouře a závěr

Nyní ještě poznámka ke vzniku bouřky. Během vývoj oblaku v důsledku konvekčních procesů může dojít k situaci, že přestanou být vhodné podmínky pro další vývoj oblaku. Nyní záleží na tom, kdy se tak stane. Podle toho dospěje oblak do určité fáze a poté se dále nevyvíjí. Typickou zádržnou vrstvou konvekce je vznik teplotní inverze v dané vzduchové vrstvě nebo příchod jiné oblačnosti. V textu je zmínka o tom, že bouřka může trvat i několik hodin. Jde o výjimečné případy. Tyto případy jsou spojeny zejména s bouřkami tvořenými jednou mimořádně silnou konvekční buňkou/celou (supercela). Souhrnně se nazývají supercelární bouře. Má jak bylo už řečeno dlouhou životnost (řád hodin) a neobyčejně významná. V oblaku existuje v tomto případě mohutný vzestupný proud vzduchu a značně rotuje kolem vertikály. Výjimečnost takové bouře je tak velká a procesy v ní tak složité, že stále není její definice zcela přesná. Zpřesňuje se totiž sběrem dalších poznatků z analýz pozorování a měření počasí při výskytu těchto bouří (ČMes).

Například se ví, že v této bouři jsou dva sestupné proudy vzduchu (přední a zadní). Struktura proudění odpovídá za výjimečné nebezpečné jevy. Ty spočívají ve výskytu tornád, extrémních nárazů větru nebo velkých krup. Lze tedy říci, že takto významná bouře vybočuje z definice typické konvekční bouře. Má také svojí definici. Podobné je to v případě multicely jako dalšího speciálního druhu konvekční bouře. Tato bouře je složena naopak z několika jednoduchých buněk/cel. Tyto mohou tvořit i jeden oblačný systém. Též má taková bouřka životnost v řádu hodin a v bezprostředním okolí vznikají nové bouřkové buňky. Jde tedy o ucelený bouřkový systém, který tvoří několik bouřkových buněk. Též zde jsou časté nebezpečné projevy, které byly již popsány výše.

Reference

Česká meteorologická společnost (ČMes). Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS). Online, 2020. Dostupné na http://slovnik.cmes.cz.

0 0 hlasů
Article Rating

Meteo Aktuality

Od malička mě fascinuje voda, hydrologie, která je všude okolo a tedy i v atmosféře, kde za spolupůsobení dalších dějů přináší fascinující procesy a jevy. Mnohdy jde o extrémní a o to zajímavější jevy. Ne méně se zabývám klimatologií, která hodnotí dlouhodobý stav počasí - klima. Vazby a vzájemné ovlivňování těchto oborů studuji dnes a denně a rád přináším seriózní informace z oblasti těchto věd. Proto jsem v roce 2011 na internetu založil projekt Meteo Aktuality a nyní jsem majitel a hlavní správce tohoto webu. Ať se vám zde líbí a najdete tu to, co potřebujete a třeba klidně i něco navíc.

Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: