Zažíváme jeden z mnoha výkyvů klimatu
Variabilita klimatu na Zemi má velkou historii a mění se nyní, bude se měnit i dále. I naše klima má velké specifikum, je totiž během roku stále v pohybu a podléhá značným změnám. Ohledně tohoto tématu odkážeme na již vydaný článek Počasí se u nás střídá a střídat bude, v létě i v zimě. Ohledně dávné minulosti totiž dokážeme dnes mnohé zjistit pomocí rekonstrukce teploty na Zemi vlivem nejrůznějších úkazů v přírodě. Zejména pak z ledovců a jejich skladby, pomocí vrtů do země, letokruhů stromů, ulit plžů a podobně. Nyní zažíváme jeden z mnoha výkyvů klimatu.
Rekonstrukce vývoje teploty na Zemi, jeden z mnoha výkyvů klimatu
Na základě rekonstrukce vývoje zemské teploty do mnoha milionů let před současností lze konstatovat, že klima se měnilo vždy. A vždy se na Zemi vyskytovaly výrazně studená období (doby ledové různých intenzit) střídaná naopak teplými obdobími též různých intenzit. V jednom teplém období, které je zdá se dosti intenzivní, se právě nacházíme. Pokud se podíváme do historie zemské teploty, tak zjistíme, že velmi teplo a to o mnoho tepleji než dnes bylo na zemi na počátku Prekambria. Tedy mezi cca 1000 až 4600 mil. let př. n. l..
V průběhu tohoto období se prudce ochlazovalo a nastala doba ledová, v níž se rozšířily ledovce. Na konci tohoto období docházelo k oteplování. Teplota na Zemi stoupla nad dnešní průměrnou teplotu a s jistým kolísáním se nad ní udržela po celé období kambria. Dále též po většinu ordoviku v éře Paleozoiku. Jde o cca 550 až 450 milionů let př. n. l. Na konci ordoviku došlo k výskytu krátké doby ledové, kdy teploty prudce klesla hluboko pod dnešní průměrnou teplotu.
Velké teplotní změny a teplota na dnešní úrovni
Následovalo delší období, kdy byla zemská globální teplota na úrovni dnešní. Na konci devonu, cca 350 milionů let př. n. l. došlo ke krátkému výkyvu teploty směrem nad nadnormálních hodnot. Poté následoval v karbonu a permu významný propad teploty a nastala rozsáhlá doba ledová. Trvala až do konce permu, kdy teplota poměrně rychle rostla. Od přelomu permu a triasu v období Mezozoiku 250 -200 milionů let př. n. l. se výrazně oteplilo. A od této chvíle byla teplota na Zemi vysoce nad dnešní průměrnou globální teplotou.
Klima se stalo dlouhodobě teplejším. Asi 50 milionů let př. n. l. a zejména v posledních milionech let docházelo ke značné variabilitě globální teploty na Zemi, kdy se rychleji střídají chladnější a teplejší období. Některá období mají i významně nižší teplotu než je současná průměrná zemská teplota. A některá mají pro změnu teplotu nadprůměrnou. Tyto výkyvy směrem do podprůměrných hodnot teploty na Zemi znamenaly výskyt poměrně pravidelně se opakujících krátkých dob ledových. Tyto se opakovaly v době pleistocénu asi každých 100 000 let. Poslední době ledová s maximem zalednění Země nastalo asi v období 20 tisíc let př. n. l. Poté byla teplota vyšší a do současnosti se pohybuje kolem průměrné globální teploty Země v dnešní době. Malá doba ledová postihla Evropu cca před 500 lety. I v současné době zažíváme jeden z mnoha výkyvů klimatu Země v dlouhém období.
Jeden z mnoha výkyvů klimatu: Teplá epizoda klimatu Země není záležitostí desítek, ale ani stovek let
Na základě diskuze na naší Facebook stránce, kde došlo k menší výměně názorů na téma co je pravá zima v nížinách a že letos pravá zima v nížinách rozhodně není. Pokusme se nyní na toto téma navázat a objasnit jak se v dnešní době věci ohledně klimatu mají. A proč tedy čekat určitý převažující průběh počasí. V současné době, jak vyplývá z výše uvedeného exkurzu do dávné historie Země a vývoji teploty na ní, se nacházíme v jednom z výkyvů klimatu v podobě teplé periody. Bez ohledu na to, jak výrazná je, od kdy trvají významně vysoké teploty.
Není tedy pochyb, že se nacházíme ve významně teplém období klimatu Země. Nechme zde také stranou možné příčiny, proč tomu tak je. Je ovšem zřejmé, že částečně jde právě o běžný výkyv zemského klimatu. Tento výkyv nepotrvá věčně, neboť klima jak již uvádíme a dokazují výzkumy se na Zemi mění a to se nezmění. V budoucnu tak opět dojde k sestupu teploty a nastane studená perioda. Dost možná tak významně studená a dlouhotrvající, že ji bude možné nazvat další dobou ledovou. Kdy k tomu dojde je ovšem velkou otázkou. Jisté ovšem je, že to bude znamenat pro klima a počasí na Zemi opět významné změny, s nimiž přijdou i další změny.
Scénáře vývoje nejsou dobré, jde o realitu a nikoli strašení
To ovšem pro nás nemá smysl řešit, neboť tyto periody jsou pro nejen jednu generaci. Ale pro mnoho generací příliš dlouhé. Jde o otázku několika stovek a spíše tisíců let. Nás zajímají desítky let a v současné době jde o oteplování klimatu. Proto musíme řešit toto, brát v úvahu změny s tímto oteplováním spojené a snažit se jim přizpůsobit či případně se snažit co nejvíce omezit antropogenní vlivy na další oteplování planety. Neboť jinak hrozí, že dojde k extrémně teplé epizodě s dosti značnými důsledky. Strašit katastrofickými scénáři ovšem není cílem tohoto článku, je jím hlavně uvědomění si trendu klimatu důležitého pro život současných generací.
Co znamená fáze oteplování pro zimy ve střední Evropě?
Z hlediska středoevropských podmínek je nutné si uvědomit, že zimy s oteplováním oproti končící studené epizodě ubývá, stále a ubývat bude. Na druhou stranu to nevylučuje krátké výkyvy zimního počasí a jeho výskyt na neobvyklých místech. Ve vyšších polohách bude mít počasí vždy chladnější charakter a bude tam tak zimy více. Se současným oteplováním se zima jakoby “zvedá více nahoru, tedy do hor”. Proto je třeba čekat v následujících letech v těchto oblastech oproti nižším polohám celkem běžný průběh zim, kromě významně teplých či srážkově chudých roků, které jsme též v minulosti zažily. Dovolme si připomenout velmi teplé počasí v zimě 2006/2007 a 2007/2008 či sucho v zimě 2012/2013. Ta pomyslná “výška zimního počasí” se bude i nadále zvyšovat, je to podobné jako s hranicí sněžení a nulovou izotermou. Zjednodušeně si to lze takto představit. Jak bylo řečeno výše, nelze říci, že nebude v zimě mimo hory zimní počasí.
Bude, ale častěji půjde o krátké epizody a bude jich málo. Mohou se objevit na zimu a sníh bohatší zimy, ale těch bude též málo. Toto nesouvisí s ničím jiným, než se současným obdobím oteplování klimatu Země. To má také za následek netradiční chod počasí vůči dané lokalitě, rychlé a významné změny počasí a jeho extrémní projevy. Jde například o to, že v období, kdy bylo zvykem že panuje zimní ráz počasí bude často teplo. Zimní počasí nastane později a může se často protahovat do období, kdy se už počasí chovalo zase jinak a směřovalo k jaru.
Nestálost klimatu střední Evropy
Nicméně klima střední Evropy není stálé, tak je to dáno. Střídají se tu roční období, zima a oproti ní zcela odlišné léto. A to je změna velká. Období jara a podzimu má zmírnit velké změny při přechodu mezi těmito obdobími, jaro mezi zimou a létem a podzim mezi létem a další zimou. Posuny chodu teploty a další změny pak mohou tato přechodová období významně zkrátit až v budoucnu odbourat a přechod například mezi zimou a létem bude dosti rychlý a ostrý.
Prodlužování zimy? Jeden z mnoha výkyvů klimatu mění dosavadní standardy
Zima skončí o něco později, poté se velmi rychle oteplí a začne rovnou léto. To potrvá dlouho a poté začne být počasí částečně zimní. Nicméně po začátku zimní sezóny začnou podobné výkyvy, které můžeme pozorovat dnes. A ono protažení léta (směrem zpět do jara i dopředu do podzimu) též pozorujeme v posledních letech. Před několika desítkami a spíše i několika málo stovkami let bylo zimy v zimním období více. Ale od zimního období nelze očekávat, že s jeho začátkem začne mrznout, napadne sníh a vydrží alespoň do konce února nebo začátku března.
I když tomu tak v minulosti do jisté míry někdy i bývalo. Ani od léta to nemůžeme čekat. A ani se tak tak v současném oteplování neděje, že bude od začátku období do takového alespoň konce srpna či začátku září teplo či přímo horko a pěkné počasí občas s nějakou bouřkou. Právě zde je patrná současná změna klimatu a intenzivnění teplé epizody, které se projevuje větší variabilitou a tedy výkyvy teplot a celkově počasí a to nejen v zimě.
Závěr: Jeden z mnoha výkyvů klimatu
Závěrem nutno poznamenat, že naše klima je mírné a nelze na něho mít zvláštní nároky. V našem klimatu tak mimo polohy zejména nad 800m, které mají poněkud odlišné klima. Nelze čekat že napadne sníh a bude se udržovat týdny či se bude stávající sněhová pokrývka stále zvyšovat. Atlas podnebí jasně definuje míru vzrůstu dnů se sněhovou pokrývkou v roce. Těchto dnů je na horách i více než 150-160, ale v nižších polohách a nížinách i pod 30, což je značný rozdíl. Jde zajisté o dlouhodobý průměr období 1961-1990. Průměrná výška sněhové pokrývky se na horách pohybuje většinou nad 100cm, místy nad 150cm, v nižších polohách je to méně než 15cm.
I přesto se v minulosti objevily extrémy, které či podobné se mohou opakovat, avšak je pravděpodobnost jejich dosažení se změnou klimatu nižší. Například na pražské stanici v Ruzyni leželo maximálně 57cm sněhu, v Jihomoravském Brně 45cm a v centru Prahy na stanici v Karlově 34cm. Nutno si uvědomit, že každé místo má své klima a určité limity. Výskyt 34cm výšky sněhové pokrývky v centru velkého města je význačné. Výskyt výšky sněhové pokrývky 200cm na horách není tak význačné. Nyní se přesuňme k teplotám a to konkrétně k mrazu. Příkladem nechť je průměrný počet ledových dnů (teplota nevystoupí nad 0°C) za rok, který je v nižších polohách nižší než 30 a na horách vyšší než 70-80.
Srážky
Jsme-li u srážek, máme tu také značné odlišnosti horského klimatu či klimatu vyšších poloh a nížinného klimatu. Obecně je známo, že nejvíce oblačnosti a tedy i srážek je od vyšších poloh. Proto také nemůžeme čekat tak vydatné sněžení v nižších polohách a nesrovnávat počasí v těchto s tím v horách. I když též existují výjimky, kdy do jisté míry je počasí v nížinách v zimě podobně význačné jako na horách.
Příkladem může být třeba průměrný počet dnů s úhrnem srážek nad 10mm za rok, který na horách převyšuje 30 a v nižších polohách dosahuje 14. Někde je i nižší než 12 a to lokálně na severozápadě Čech nebo na jižní Moravě. Průměrný roční úhrn srážek je na horách vyšší než 1000mm, místy vyšší než 1200mm (typicky Beskydy, Krkonoše a Šumava a to jejich vrcholy) a v nížinách je většinou nižší než 550mm, ojediněle (severozápadní podhůří Krušných hor) i nižší než 450mm.
Další parametry
Dle základních parametrů našeho klimatu ve vztahu k zimnímu období a počasí v něm můžeme jednoznačně usoudit, že počasí od vyšších poloh vždy vykazuje více zimních znaků. Tyto jsou intenzivnější a nastávají v roce (resp. v chladném půlroce) dříve a pomíjejí později než v polohách ne horských či nižších. Opět příklad dle klimatografie ČR první sněhová pokrývka na horách přichází průměrně do 31. října. A ojediněle před 20. říjnem, v nižších polohách po 30. listopadu. Poslední se vyskytuje i po 10. květnu na horách, v nižších polohách před 20. březnem a místy již do 10. března.
Toto výše zmíněné mírné klima se i nadále zmírní očekávaným oteplováním. V nejvyšších polohách se mnohé prvky v budoucnu oproti nižším nadmořským výškám nedočkají velkých změn. V nižších polohách významně vzroste počet tropických dnů, ze současných v průměru 10 až maximálně 15 v průměru (období 1961-1990) až na 20 či ojediněle 25 (období 2021-2050). A dokonce až na 35 a více (období 2071-2100). Na horách se jejich počet téměř nezvýší, v nejvyšších polohách zůstane prakticky neměnný.
Méně sněhu v nižších polohách
A velice podobné to bude u srážkových charakteristik. Tím pádem se v nejvyšších polohách téměř nezmění délka velkého vegetačního období. Na horách dojde ale také ke vzrůstu průměrné teploty. Výše uvedené na druhou stranu neznamená, že v dalších letech či desítkách let přestane v zimě v nížinách sněžit. Naopak se mohou objevit i odlišné zimní sezóny. Kdy se může zimní počasí v nížinách značně projevit a tedy překvapit tím. Rozhodně nemůžeme, nebudeme moci a nikdy jsme nemohli srovnávat průběh zimy v nižší poloze s vyšší či horskou polohou. A to v podobě “na horách je sněhu a tady maximálně pár centimetrů”. Je ovšem nutné se připravit na změny. A to vzhledem k očekávaným značným změnám klimatu v nížinách, kdy rozdíly klimatu mezi nížinami a horami mohou být ještě větší.
Použité zdroje
WHITAKER, R. a kol. The Encyklopedia of Weather and Climate Change. Sydney: Weldon Owen Pty Limited, 2010 (CZ verze STAŘECKÁ, E. PAUER, M. Encyklopedie počasí a změna klimatu. Praha: Svojtka a Co, 2012)
JERMÁŘ, M. Globální změna. Cesta ze světového chaosu do budoucnosti. Praha: Aula, 2011
TOLASZ, R. a kol. Atlas podnebí Česka. Praha a Olomouc: ČHMÚ, 2007, www.chmi.cz
BRÁZDIL, R. TRNKA, M. a kol. Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 2015, www.intersucho.cz
