Počasí se u nás střídá a střídat bude, v létě i v zimě

Ustálené počasí, kdy by bylo v létě slunečno a teplo co nejdéle a v zimě kdyby nasněžilo a poté bylo trvale mrazivo. Takové počasí by si mnozí asi přáli o letní i zimní dovolené. Počasí v našem klimatu se tak ovšem zpravidla nechová. V létě je dva dny slunečno a teplo, poté přichází oblačnost, bouřky, déšť a ochlazení. V zimě napadne sníh a přichází také krátké období s mrazy ve všech polohách po celé dny. Poté ovšem přejde teplá fronta a vše je obratem jinak. Nastává obleva a přichází teplé počasí, kdy jsou teploty opět několik dní nad bodem mrazu, někdy i významně. Někteří tento průběh počasí nazývají nesprávně, komentují ho například slovy “bláznivé počasí”, “jednou tak a jednou tak” a podobně. Musíme si ovšem uvědomit, že v mírném klimatickém pásmu a podmínkách střední Evropy tomu nikdy jinak nebylo a ani nikdy jinak nebude. 

Rozhraní vzduchových hmot určuje počasí u nás

Naše území a okolí se nachází často na rozhraní dvou fyzikálně, a to především teplotně, rozdílných vzduchových hmot (objasnění pojmů viz odkaz). Po většinu roku dochází k neustálému střídání jednotlivých teplotně odlišných vzduchů v podobě změn cirkulace. Výjimku tvoří jen ustálené synoptické situace, které tuto změnu na čas potlačí. Nikoli ovšem na delší dobu a rozhodně ne trvaleji (v řádu trvání měsíců).

Letní ochlazování a projevy počasí

V letním období je to teplý až velmi teplý vzduch dostávající se do prostoru střední Evropy od jihu až jihovýchodu či východu, střetávající se s chladným vzduchem západně a severozápadně až severně od nás. Na rozhraních vznikají i význačné projevy počasí. Typické jsou letní studené fronty, které právě oddělují přílivy teplého vzduchu z jižních směrů a přinášejí změnu cirkulace v podobě nástupu studeného vzduchu v západním až severozápadním proudění. Při nástupu této cirkulace se u nás ochlazuje, mnohdy i značně. Při přílivech teplého vzduchu od jihu vystupují teploty nad 30°C, mnohdy nad 35°C a v noci někdy neklesají pod 20°C. To je počasí typické pro střed léta, ale objevit se při významných přílivem tohoto vzduchu může i v okrajových obdobích léta. Důkazem nechť je například dosažení celorepublikového maxima teploty vzduchu 40.4°C, k čemuž došlo až 20. srpna. Letní studené fronty přinášejí při výměnách vzduchových hmot, jak je výše popsáno, nejvýznamnější projevy počasí a to zejména silné letní bouřky s prudkými srážkami, kroupami, nárazy větru a někdy četnými bleskovými výboji. Dokážete si představit, že by bylo například od 1. června do 31. srpna trvale slunečno jen s místními přeháňkami a bouřkami a teplotně beze změny v nočních minimech 22 až 16°C a v denních maximech 30 až 36°C? Byť někdo by odpověděl, že ano (nehledě na to, že představivost není realita), tak většina by dávala možnost ne. A není čemu se divit, protože takové počasí by neodpovídalo našemu klimatu. Na takové počasí jsou lidí zvyklí v jiných oblastech a pokud bychom jim tam položili shodnou otázku, jen průběh počasí by odpovídal našemu klimatu, také by více souhlasili s průběhu klimatu, na které jsou zvyklí. Nepochybně se u nás ale klima mění a bude měnit a očekávají se tak horká a slunná období v létě delší než tomu bylo doposud.

Zimní oblevy a projevy počasí

V zimním období se střídá studený vzduch pronikající k nám od severu až severovýchodu s teplejším vzduchem proudění západních směrů, občas jihozápadního až jižního směru. Toto proudění přináší na naše území teplotní inverze a značné rozdíly v teplotách vzduchu nejen v rámci hory a nížiny. Přílivy mrazivého vzduchu mohou být delší, ale rozhodně netrvají značně dlouho. Vždy jsou střídány návratem u nás převládajícího proudění od západu. Toto v zimním období přináší oproti letní sezóně (viz výše) oteplení a přicházejí oblevy. O těch hovoříme, pokud před oteplením mrzlo, vyskytoval se led na vodních plochách různého druhu či se na zemském povrchu vyskytovala také sněhová pokrývka. Při oblevách se často vyskytují mrznoucí srážky za situace, kdy dochází k přílivu teplého vzduchu nejprve do vyšších výšek, což je poměrně častou situací. Zimní oblevy v podobě přechodu teplé fronty systému přinášejí déšť a to i na hory, případně déšť za záporných teplot u povrchu, což vede k namrzání deště a tvorbě ledovky. Při méně významných oblevách dochází k opětovným mrazům, alespoň v nočních hodinách. To je dosti častá situace. Za předpokladu, že tající sníh namočí povrch a tento zůstane mokrý a chemicky neošetřený, vznikne náledí. Když sníh roztaje jen částečně, vznikají zmrazky či ledová krusta. Jsou to zimní projevy počasí, které má rád asi málokdo, ať už je v pozici řidiče nebo chodce. Jsou ale součástí našeho klimatu a vzhledem k tomu, že k oblevám dochází často a bude docházet, jsou součástí studené části roku. V souvislosti se změnou klimatu se v ne horských polohách sněhová pokrývka dlouho neudrží, oblevy budou časté a s nimi nastoupí vždy i výše uvedené zimní nebezpečné jevy. Dokážete si představit, že by například od 1. prosince do konce února často sněžilo a to i velmi vydatně a minimální teploty by běžně klesaly na -10 až -20°C, odpolední byly mezi -10 až -5°C? Existuje mnoho milovníků zimy, kteří by odpověděli “ano”, a jak radostně. Ale po jedné takové zimě by možná změnily názor. Dále platí totéž, že je psáno na konci minulého odstavce o letním střídání počasí.

Podobná situace je v přechodových obdobích, tedy na jaře a na podzim. Také se u nás střídají vzduchové hmoty a to zásadně. V jarním období ještě a v podzimní už dochází k vpádům studeného vzduchu od severozápadu, severu a podobně. Tyto se střídají s přílivy teplejšího vzduchu. Počasí je velmi rozmanité a to zejména na jaře. V podzimním období začínají přecházet celé systémy front spojené s tlakovými nížemi, často hlubokými s extrémními projevy počasí (zejména silné větry) postupujícími z Atlantiku. Takže vedle větru dochází k značným tlakovým a teplotním změnám. Pokud je ráz počasí anticyklonální, tak se v ČR vyskytují značné teplotní inverze a ty ovlivňují teplotu vzduchu také značně a působí velké rozdíly v jednotlivých dnech na různých místech našeho území i během několika dnů. V jarním období začínají jednotlivé přílivy teplého vzduchu často ukončovat studené fronty, které vracejí západní, severozápadní proudění a intenzivní přílivy studené vzduchu. Začínají mít podobu letních studených front a postupně se na nich objevují první jarní bouřky. 

Nebylo by počasí bez těchto změn, které ho činí značně dynamickým a pestrým, trochu nudné? Postačí některé stabilní situace, které se u nás čas od času objevují. Jde o letní anticyklony se stabilně slunným počasím bez změny vzduchových hmot a tedy s přílivem teplého až tropického vzduchu (trvají zpravidla 5-7 dní, výjimečně pak až 2-3 týdny bez větších změn). Nebo zimní tlakové výše s přílivem mrazivého vzduchu (též trvají maximálně kolem týdne). Či podzimní tlakové výše s významnými teplotními inverzemi a bohužel výskytem smogu (trvají obdobně, ojediněle až kolem 3 týdnů). Na závěr je nutno také dodat, že variabilita počasí a to nejen teplot je v posledních letech u nás větší. Za tento fakt je odpovědná změna klimatu, která by měla do budoucna tuto umocňovat a to ve smyslu velikosti rozdílů i rychlosti střídání například vzduchových hmot.

Nyní se zaměříme na aktuální období, kterým je konec podzimu či případně začátek zimy. Jinými slovy listopad a prosinec. Prezentujeme tak na naměřených datech na pražské stanici ono zmíněné střídání teplot právě v tomto období. Použita byla data o maximální teplotě vzduchu od poloviny listopadu do poloviny prosince v letech 2010 až 2017.

Ukázka variability maximálních teplot

Přehledová tabulka

Tabulka ukazuje přehled maximálních teplot vzduchu naměřených na stanici Praha v období 15.11. až 15.12. v letech 2010 až 2017. Zvýrazněna jsou absolutní maxima a minima. Uvedeny sou pro úplnost i průměry maximálních teplot tohoto období, kde jsou zvýrazněny minimální a maximální hodnoty.

Nejvyšší teplota byla dosažena 18.11.2015 a činila 15.6°C, což byla vysoce nadnormální hodnota. Nejnižší teplota byla změřena 3.12.2010 a činila -6.1°C. Změřena byla v delší mrazivé epizodě na přelomu měsíců. Nejnižší průměr maximálních teplot 2.08°C se vyskytl v roce 2010 a nejvyšší 8.45°C v roce 2015.

Průběh maximálních teplot vzduchu v uvedeném období na stanici Praha

Graf ukazuje trend maximálních teplot ve studovaném období, který odhaluje jejich variabilitu. Výjimkou byl rok 2010, kdy teploty v tomto období spíše klesaly, variabilita se uplatnila na konci období, kdy mrazivé epizody střídala mírná oteplení. Variabilitu teplot na stanici v tomto období nejčastěji způsobovaly přechody frontálních systémů, kdy v teplých sektorech cyklon docházelo ke značnému oteplení často po mrazovém období a za studenými frontami systémů se vracelo studené až někdy i mrazivé počasí zpět. Dále variabilitu způsobovaly teplotní inverze a tedy výskyt mlh a jejich chování během dne. V některých dnech se mlha udržovala celý den a teplota vzduchu byla podstatně nižší než například následující den, kdy došlo k rozrušení inverze a průniku teplého vzduchu naplno. Variabilitu můžeme pozorovat na teplotních maximech poté každý rok, v některých letech menší, v některých větší. Ohledně rozdílů teplot v konkrétní části období pozorujeme jejich velkou shodu kolem 20. listopadu a naopak velké rozdíly kolem 2. až 4. prosince, ale i na konci období. Větší rozdíly se objevují i na začátku období.

Závěr

Pro detailní zachycení trendu teplot v uvedeném období by bylo nutné zpracovat data za delší pozorovací řadu a zajímavé by bylo též ukázat trend teplot za delší období, například za období od 1. října do 31. prosince. To může být obsahem některého dalšího příspěvku tohoto typu v budoucnu. Cílem tohoto textu je ukázat na převládající velkou proměnlivost teplot u nás během podzimního a začátku zimního období, kdy se často střídají přílivy teplejšího vzduchu s vpády mrazivého vzduchu, ať jsou už konkrétní příčiny jakékoli.

Chcete-li použít tato data a uvedené závěry dále, odkazujte prosíme, na tento článek. Děkujeme.

Poslední články

Meteo Aktuality

Od malička mě fascinuje voda, hydrologie, která je všude okolo a tedy i v atmosféře, kde za spolupůsobení dalších dějů přináší fascinující procesy a jevy. Mnohdy jde o extrémní a o to zajímavější jevy. Ne méně se zabývám klimatologií, která hodnotí dlouhodobý stav počasí - klima. Vazby a vzájemné ovlivňování těchto oborů studuji dnes a denně a rád přináším seriózní informace z oblasti těchto věd. Proto jsem v roce 2011 na internetu založil projekt Meteo Aktuality a nyní jsem majitel a hlavní správce tohoto webu. Ať se vám zde líbí a najdete tu to, co potřebujete a třeba klidně i něco navíc.