Změny klimatických prvků pro ČR v budoucnu

Změny klimatických prvků pro ČR považujeme v budoucnu za jisté. Očekávaná změna klimatu s sebou nese v každé oblasti Země určité změny v klimatickém vývoji během roku. Tyto změny mají různý charakter a různou intenzitu. A tato je proměnlivá i v jednotlivých obdobích roku. Země se otepluje a to přináší nejrůznější změny klimatických a hydrologických prvků v různých oblastech. Žijeme v České Republice, proto se zaměřme v tomto textu na naše území, jaké změny u nás můžeme v budoucnu čekat. A též kdy budou tyto nejvíce patrné, to nás bude zajímat bezesporu nejvíce. Jsou oblasti Světa, kde budou změny v delší budoucnosti znamenat i nutnost stěhování obyvatel. A důvodem bude zvýšení hladiny moří a zatopení níže položených oblastí, ale i výskyt zejména naopak nedostatku vody atp.

Úvod

Pokud nebudou změny znamenat přímo nutnost stěhování do jiných oblastí. Tak budou znamenat značné změny životní úrovně a způsobu života obyvatel daného území. Pokud v dané oblasti  tito chtějí setrvat a žít dále, musí se novému klimatu této oblasti přizpůsobit. Na našem území se v delší budoucnosti nečekají změny také nijak malé. Avšak neepředstavují takové extrémy jako třeba někde jinde. Změnu klimatu není radno brát na lehkou váhu. Ale na druhou stranu ani to s jejími důsledky přehánět. Na základě různých studií a klimatických scénářů i modelů jsou určité vize. Tyto předpokládají změny klimatických prvků a dalších souvisejících prvků u nás. Podívejme se na tyto změny prvků v dalších odstavcích níže. Pro prognózu jsou použity modely ALADIN-Climate/CZ s rozlišením 10km, tentýž model s rozlišením 25m a model RegCM.

Změny teploty vzduchu v ČR

U nás průměrná roční teplota vzduchu stoupá, v posledních letech významněji (např. Brázdil a kol., 2012). I když dochází k proměnlivosti teploty a ne v každém roce byl vzestup patrný. Celkově ukazují měření na vzestupný trend teploty vzduchu a tato rostla zejména v letním období. Naopak nejméně je patrný růst teploty na podzim. Dle modelů by měl růst teplot pokračovat. A to proti referenčnímu období 1961-2000 by měla teplota v období let 2021 až 2050 vzrůst o 1.2 až 1.5°C. V období 2071 až 2100 pak dokonce o 3.2 až 3.3°C. A vůbec nejvyšší růst předpokládá model Aladin-Climate s rozlišením 10km.

Nejvíce by se mělo oteplit v horských oblastech. Což indikuje tvorbu nižších zásob sněhové pokrývky v mírnějších zimách. Tím menší zásoby vody pro následné vegetační období nejen v polohách nižších. Tam už se tento trend vyskytuje. Modely se více méně shodují na vyšším růstu teplot v letním období. Růst budou i maximální teploty a zde není nijak patrný rozdíl mezi oblastmi s různou nadmořskou výškou. Růst teploty podmíní změny dalších meteorologických a hydrologických prvků.

Změny atmosférických srážek v ČR

Srážky se na území ČR vyskytují velmi rozdílně, závisejí na daném typu synoptické situace. Ale i na jiných faktorech (například na orografii). Srážek v posledních letech ubývá s nástupem vegetační sezóny, málo srážek se u nás vyskytuje v létě. Přibývá jich naopak na podzim a v zimě. S vyššími teplotami jsou po značnou část letního období srážky lokální a konvekční, které jsou velmi málo hydrologicky významné.

V období let 2021 až 2050 by mělo podle všech klimatických modelů dojít k nárůstu srážek. Ale s prostorovou variabilitou (Brázdil a kol., 2015). Nárůst by neměl být nijak významný, modely se mírně liší i v nárůstu srážek ohledně prostorového v rámci ČR. Modely se shodují, že i nadále bude více srážek na podzim, ale také na jaře. Některé modely slibují pokles srážek v zimním období. Pro celé období 1961 až 2100 není trend změny srážkových úhrnů statisticky významný. Co se týče ročních srážek, pro průměrnou řadu ČR je statisticky významným poklesem srážek pokles o 1.7mm za 10 let (Štěpánek a kol., 2012).

Vlhkost vzduchu a vítr

Co se týče vlhkosti vzduchu (myšleno relativní vlhkosti, nebude již dále uváděno), tak dle platného Atlasu podnebí Česka tato nepravidelně roste se zvyšující se nad mořskou výškou (Tolasz a kol., 2007). Ke změně vlhkosti vzduchu z dlouhodobého hlediska zpravidla nedochází, změny jsou statisticky nevýznamné. Změnit by se ovšem trend vlhkosti vzduchu v budoucnu dle predikce uváděných modelů měl. Každý model předpovídá její změny jinak, liší se dva typy modelu Aladin s modelem RegCM. Významnější by měla být tato změna v období druhé, tedy od roku 2071 do roku 2100.

Pokles vlhkosti předpokládá model pro všechna období roku. Ale o něco vyšší pokles je předpokládán pro letní období, naopak menší pro zimní. Co se týče větru, jde o velmi prvek vykazující velkou proměnlivost, přičemž lze vysledovat základní trendy. Nejvyšší rychlosti větru jsou v ČR dosahovány v zimě a nejnižší v létě, vyplývá to z platného Atlasu podnebí (Tolasz a kol., 2007). V posledních letech rychlost větru v ČR mírně klesala. Uvedené modely do budoucna nepočítají s žádnou změnou v charakteristikách tohoto prvku. Globální záření, jako další prvek, vykázalo v posledních desetiletích v ČR pokles. V úplně posledních letech (po roce 1990) dochází k vzestupu sumy globálního záření (Tolasz a kol., 2007). Modely slibují pro období 2021 až 2050 opět pokles sumy globálního záření. A pro období od roku 2071 předpokládají 2 ze 3 uvedených modelů mírný pokles sumy tohoto prvku.

Vodní bilance

Výše uvádíme dosavadní vývoj základních prvků ovlivňujících vodní bilanci v ČR a jejich předpokládané změny. Nyní se zaměříme přímo na očekávané změny ve vodní bilanci na území ČR. Evapotranspirace a odtok patří mezi základní výdajové složky vodní bilance. Srážky na území ČR (zejména ty vertikální, tedy padající z oblaků) patří mezi jedinou příjmovou složkou bilance. Současná evapotranspirace je nejvyšší ve středních polohách našeho území, o něco nižší je v teplých oblastech s nižší nadmořskou výškou. Nejnižší je pak v oblastech horských. Na většině území ČR se evapotranspirace zvyšuje, nejvíce na horách a to vlivem zvýšené teploty vzduchu.

Větší změna evapotranspirace až v delší budoucnosti

Více by se měla změnit evapotranspirace dle uvedených modelů v období let 2071 až 2100. Převládá rostoucí trend, zejména na horách. Vláhová bilance by měla vycházet kladná. Pro období dalších let vychází dle modelu Aladin-Climate s rozlišením 10km vláhová bilance oproti referenčnímu období 1961 až 2000 v ČR v období 2021 až 2050 vyšší. A v období 2071 až 2100 nižší. Neplatí to ovšem ve všech polohách, v polohách nad 800m n.m. Vychází nižší v období 2021 až 2050 a ještě nižší v letech 2071 až 2100. Podobné je to už v oblastech nadmořské výšky 600-800m n.m. V polohách nižších a v nížinách se uplatňuje trend. Tento je počítán i pro ČR jako celek, tedy o něco vyšší vodní bilance v období prvním. A slabě nižší v období druhém a to i vůči referenčnímu období.

Kladný rozdíl mezi srážkami a evapotranspirací by měl být zachován. Ale čím nižších hodnot dosáhne, tím méně vody zbyde na povrchový odtok, její zachycení v krajině a podobně (Brázdil a kol., 2015). Bilance obecně roste s nadmořskou výškou, kde bude srážek více. V období let 2071 až 2100 poklesne vláhová bilance na horách poměrně významně. A to znamená snížení odtoku z těchto pro naše vodstvo důležitých oblastí. Nejnižší bude vodní bilance (v uvedeném období) na jižní a střední Moravě a ve středním Polabí. Ale též lokálně i na severozápadě Čech (dolní Polabí) a na jihozápadě Čech (Plzeňsko a okolí).

Extrémní hodnoty prvků

Maximální teplota vzduchu 30.0°C a vyšší považujeme za tropický den. Výskyt těchto se v ČR v dalších letech významně zvýší. Počet těchto dnů se zvyšuje již v současnosti a tento trend by měl dle simulace pokračovat. Nejvíce tropických dnů je na jižní Moravě, kolem Prahy a ve středním Polabí a to většinou 10-20. V období od roku 2021 by se měl jejich počet zvýšit. Ve jmenovaných oblastech jich bude až 25 a ojediněle 30. V období od roku 2071 většinou 35 a více. To předpokládá model Aladin-Climate s rozlišením 10km.