Významné cyklony

Zatím nejvýznamnější tlaková níže ze všech uvedených významných níží ohledně síly větru s vlivem na naše území od roku 2000 do současnosti (zatím). Tlaková níže přinesla vedle velmi silných poryvů větru včetně nížinných oblastí také prudké srážky s bouřkami a velké tlakové i teplotní změny, jak je u podobných situací zvykem. Náraz větru u nás při vlivu této níže je od doby přístrojových měření zatím nejvyšší. Při kterých situacích se této hodnotě náraz větru více přiblížil najdete ve výpisu dalších nejvýznamnějších cyklon ohledně nárazu větru v ČR (nad 35m/s). Tato cyklona určitě upoutala ohledně těchto událostí naši pozornost. Podobných událostí začalo přibývat a tyto jsou více sledované.

Období výskytu: 18. – 19. ledna

Hlavní údaje

Nejsilnější náraz větru 57.8m/s (208km/h) Labská Bouda a 60m/s (216km/h) Sněžka PL, nejvyšší teplota před přechodem studené fronty 17.9°C (Brod nad Dyjí).

Další informace: Níže Kyrill (2007).

Nová situace vlivu této významné cyklony získala ohledně nárazu větru v ČR druhé místo ve významných cyklonách od roku 2007. Poryvy větru byly velmi silné a to o něco silnější než při vlivu podružné níže “Fee” v souvislosti s cyklonou “Emma” v roce 2007, ale také významnější než nedávná situace vlivu níží “Herwart (2017) a “Vaia” (2018), viz níže.

Období výskytu: 10. – 11. března 

Hlavní údaje

Nejsilnější náraz větru 54.5m/s (196km/h) Sněžka, nejvyšší úhrn srážek za 48 hodin 56mm (Prášily) a výskyt 1.SPA v důsledku významných srážek a tání sněhu z horských poloh. Při přechodu podružné studené fronty se objevily v ČR i slabé bouřky.

Další informace: Níže Eberhard (2019).

Po dvouleté pauze se vyskytla další ohledně poryvů větru významná situace. A co do nejvyššího nárazu větru v ČR se řadí od roku 2007 na třetí místa. Jedná se tedy o významnější situaci než v případě vlivu níže Herwart roku 2017, Yulia z roku 2020 i Vaia z roku 2018.

Období výskytu: 30. ledna

Hlavní údaje

Nejvyšší náraz větru 51.8m/s (186km/h) Sněžka-Poštovna.

Nejvyšší náraz mimo hory 33.0m/s (119km/h) Luká u Litovle. Jednalo se tedy i zde o sílu orkánu.

Další informace: Níže Nadia (2022).

O deset let později ovlivnila počasí u nás tlaková níže s názvem “Herwart” a ohledně síly větru byla od roku 2007 zatím druhou nejvýznamnější. Šlo o podzimní vliv cyklony v silném západním proudění. Silné poryvy větru postihly většinu našeho území a na četných místech způsobily další významné polomy stromů, odtržení střešních krytin a podobné události, se kterými si museli pracovníci našeho hasičského sboru poradit.

Období výskytu: 29. října

Hlavní údaje

Nejsilnější náraz větru 50.5m/s (182km/h) Sněžka a Šerák.

Další informace: Níže Herwart (2017).

Dva týdny od vlivu níže “Sabine” (viz výše) zasáhla naše území znovu silný a velmi silný vítr. Přes Německo a Polsko postupovala tlaková níže zvaná “Yulia”. Přinesla velmi silné nárazy větru, avšak o něco málo nižší než v případě výskytu níže “Sabine”. Silný vítr také nezpůsobil tak velké škody. Dominantní byla také obleva na horách a extrémní srážky zejména na návětří severních hor, kde spadlo až 70mm srážek za den. Významné byly též změny teploty vzduchu. Nejvyšší teploty byly dosaženy během dne i pozdě večer na jihu Moravy (přes 16°C) a ve středních Čechách. V Polsku na tamní straně Sněžky byl náraz ale o poznání vyšší, činil 62m/s a pokořil i rekord z roku 2007 při vlivu níže “Kyrill” (60m/s).

Období výskytu: 23. února

Obr. 1 Významné cyklony ve střední Evropě a synoptická situace polohy cyklony Yulia 23.2.2020, zdroj: dwd.de

Hlavní údaje

Nejsilnější náraz 50m/s (180km/h) Sněžka – Poštovna.

Další informace: Níže Yulia (2020).

Velmi významně do počasí u nás zasáhla cyklona na konci října 2018, která silně připomněla situaci z téhož data roku předcházejícího (viz výše). Nárazy větru byly v ČR velmi významné, avšak o něco nižší než při situaci z konce října 2017. V teplém sektoru tlakové níže bylo rekordně teplo. S větrným počasím jako vždy při přechodu cyklony přicházejí značné teplotní a tlakové změny.

Období výskytu: 29. října

Hlavní údaje

Nejsilnější náraz větru 49.5m/s (178km/h) Sněžka, dále šlo o hodnoty 37.1m/s Lysá hora či 36.8m/s Šerák a z ne horských stanic foukalo v nárazech značně v Holešově s 30m/s. Před studenou frontou vystoupily teploty nad 20°C, ve Strážnici bylo změřeno 21.1°C. Noc tohoto dne byla též extrémně teplá.

Další informace: Níže Vaia (2018).

a) Pomyslnou třetí příčku na žebříčku nejsilnějších tlakových níží s vlivem na naše území ohledně síly větru byla níže “Emma”, která přinesla extrémní počasí nejen do střední části Evropy na počátku jara uvedeného roku. Vedle silného větru se značnými nárazy přinesla tato i prudké srážky spojené s bouřkovou činností, postupující v pásu od severozápadu, podobně jako cyklona z roku 2007. Před přechodem studené fronty systému tlakové níže se vyskytoval významnější příliv teplého vzduchu.

Období výskytu: 1. března

Hlavní údaje

Nejsilnější náraz větru 47m/s (169km/h) Milešovka

Další informace: Níže Emma (2008).

b) Friederike

Této “příčce” se o deset let později vyrovnala další tlaková níže, zvaná Friederike. Přinesla na naše území stejně silný vítr dle maxima nárazu od “Emmy”, tedy za posledních 10 let. Jde tak po níži “Herwart” (viz výše, 2. místo) o čtvrtou nejvýznamnější cyklonu z pohledu nárazů větru od roku 2007. Navíc přecházela přesně v době přechodu nejvýznamnější níže “Kyrill” v roce 2007.

Období výskytu: 18. ledna

Hlavní údaje

Nejsilnější náraz větru 48m/s (173km/h) Sněžka a Fichtelberg, dále pak 43m/s Milešovka. Nejvíce srážek spadlo za den v Černém Dole a to 36mm srážek ve formě sněhu. Tlak vzduchu ve středu níže při vstupu nad pevninu u Severního moře činil 980hPa.

I když ne velmi významná, tak významnější situace ohledně silného větru při vlivu cyklony se přeci jen v tomto roce odehrála. Nejednalo se o zimní či brzkou jarní situaci, ale o podzimní. Silný vítr přinesl typické komplikace, ohledně maximálního nárazu ale předchozí situace v letech 2020, 2018 ani 2017 nepřekonal.

Období výskytu: 21. října

Hlavní údaje

Nejvyšší náraz větru 45.1m/s (162.4km/h) Sněžka-Poštovna.

Nejvyšší náraz mimo hory 29.9m/s (110km/h) Ústí nad Labem-Kočkov.

Další informace: Níže Aurore (2021).

Tlaková níže ovlivnila počasí u nás mimo jiné též velmi významnými poryvy větru. Stalo se tak na konci března uvedeného roku, kdy nárazový vítr trhal střechy, lámal větve a vyvracel stromy. Přinesl typické komplikace v běžném životě, především v energetice a dopravě.

Období výskytu: 30. a 31. března

Hlavní údaje

Nejsilnější náraz větru 45m/s (162km/h) na Sněžce, dále též na Přimdě, Milešovce, Lysé hoře a podobně.

Tlaková níže ovlivnila počasí v ČR poslední den září tohoto roku. Postupovala přes střední Evropy společně se svým frontálním systémem směrem k severu.

Průběh počasí: V noci na pondělí zesílil v ČR vítr. Vítr převážně západního směru nabíral na síle i během pondělního dopoledne. Maximální rychlosti a nárazů dosáhl kolem poledne a zpočátku odpoledne. Poté vítr slábl, večer foukal již jen slabý bez nárazů. Nárazy dosahovaly i v nižších polohách 25m/s (Praha a Mokošín). Jak se níže odsouvala dále k severovýchodu, slábl její vliv na počasí u nás. V teplém sektoru této níže, následující, první říjnový den vystoupily teploty k 25°C, poté se dosti citelně ochladilo.

Období výskytu: 30. září

Hlavní údaje

Nejvyšší náraz větru 43.7m/s (Sněžka), dále 33.8m/s Milešovka, 29.1m/s Šerák.

Další informace: Níže Mortimer (2019).

Tlaková níže ovlivnila počasí u nás na počátku zimní sezóny. Vedle naší země ovlivnila zejména Francii, Německo, Švýcarsko a Španělsko. Převládal v její oblasti extrémně silný vítr, prostřednictvím něho na četných místech vyvracela stromy a zastavovala leteckou i pozemní dopravu. Ve Francii se odehrála nehoda v lodní dopravě, neboť vlivem větru a extrémním vlnám ztroskotala loď.

Období výskytu: 15. prosince

Hlavní údaje

Nejsilnější náraz větru 41m/s (148km/h) na Šeráku, srážkový úhrn 39mm/24h na JZ/Z Čech, nejvyšší sněhová pokrývka 92cm na Labské Boudě. Nejnižší tlak ve středu níže cca 965hPa.

Další informace: Níže Joachim (2011).

Na počátku zimy ovlivnila opět oblasti západní, severozápadní a střední Evropy významná cyklona. Přinesla mimo jiné silné poryvy větru. S přechodem systému front byly spojeny další, typicky zimní meteorologické jevy jako jsou vydatné sněžení a náledí a naopak též letní projevy a to ojedinělé bouřky.

Období výskytu: 5. a 6. ledna

Hlavní údaje

Nejsilnější náraz větru 40m/s (144km/h) Fichtelberg. Dále nejvyšší úhrn sněhu za den 25cm v Peci pod Sněžkou.

a) Na počátku zimy o čtyři roky později významně ovlivnila počasí u nás níže zvaná “Xanthos”, jednalo se o dva středy cyklony. Tato přinesla typicky přechod systému front a výskytu silných poryvů větru. Před studenou frontou, v teplém sektoru cyklony, se vyskytlo velmi teplé počasí.

Období výskytu: 10. – 12. prosince

Hlavní údaje: Nejsilnější náraz větru 38m/s (137km/h) Lysá hora, dále významně foukalo na Sněžce a Javorovém vrchu. Tlak vzduchu ve středu cyklony klesl pod 970hPa. Nejtepleji bylo před přechodem studené fronty systému v Karviné a to 14.6°C.

b) Fabienne

Na počátku podzimu následujícího roku ovlivnila počasí v ČR další významná cyklona, která přinesla nárazy větru nad 35m/s. To si vyžádalo typické důsledky s tímto jevem spojené. Na studené fronty systému spojeného s cyklonou se také vyskytly významné srážky. Významnější byly projevy počasí při přechodu níž u našich sousedů v Německu, jak tomu často bývá.

Období výskytu: 23. září

Hlavní údaje: Nejsilnější náraz větru 38m/s (137km/h) Sněžka, dále Klínovec 31m/s, Přimda a Lysá hora 29m/s. Nejvíce srážek za den spadlo na Špindlerovce (Krkonoše) 46mm.

Další informace: Níže Fabienne (2018).

Přinesla méně význačné nárazy větru, avšak mezi nejvýznamnější cyklony s vlivem na počasí u nás patří. Zimní níže zvaná “Andrea” přinesla vedle silných poryvů větru také značně vydatné srážky, zesílené na horách návětrným efektem. Též byly s přechodem cyklony značné tlakové změny.

Období výskytu: 5. ledna

Hlavní údaje

Nejsilnější náraz větru 36m/s (130km/h) Milešovka a nejvyšší úhrn srážek za den 45cm sněhu v Peci pod Sněžkou. Nejníže klesl tlak ve středu cyklony na cca 960hPa.

Další informace: Níže Andrea (2012).

Karty obsahují přehled nejvýznamnějších cyklon s vlivem na území ČR ohledně nejvyššího nárazu větru. Jejich výčet se řadí na kartách sestupně od nejvýznamnější.

Přehled nejvyšších nárazů větru doplňujeme o průběh dalších meteorologických prvků a případných důsledků takovýchto projevů počasí. Tato stránka nabízí výčet nejvýznamnějších cyklon s vlivem na naše počasí, obsahující základní charakteristiky průběhu situace a počasí. Podrobnější rozbor obsahují vybrané situace cyklon, které najdete na samostatných pod stránkách (viz menu).

Významné cyklony ve střední Evropě obecně

Situace, kdy postoupí hluboká tlaková níže dále do vnitrozemí střední Evropy nejsou příliš časté. V období pokročilého podzimu a zimy k takovým situacím ovšem dochází a to hlavně v některých letech. Tlakové níže při západním proudění (zvaném též atlantickém) postupují většinou přes severní či střední Atlantik k severovýchodu až východu. Nad oceánem se prohlubují a při vstupu nad pevninu se začnou přirozeně vyplňovat. Rychlost jejich vyplňování či jinými slovy slábnutí závisí na různých podmínkách. Některé tlakové níže postupující rychle v silném proudění k východu nestačí příliš zeslábnout a takové mají i na středoevropské počasí zásadnější vliv.

Chování cyklon

Postupují často přes jižní Skandinávii a některé i přes Severní moře a severní okraj Německa či Polska. Severozápad a sever střední Evropy ovlivňují o poznání významněji než centru střední Evropy, tedy naše území či dokonce oblasti jižněji či jihovýchodněji od nás. Tyto se projevují vůči postavení ostatních tlakových útvarů v Evropě většinou silným větrem, na frontálních rozhraních s nimi spojenými značnými srážkami, včetně podzimních či zimních bouřek. Rozhraní přináší značné teplotní výkyvy s výskytem vysokých teplot i uprostřed zimy následovaných poté citelným ochlazením.

Významné cyklony přinášejí do střední Evropy zejména:

• Silný vítr s až extrémními poryvy
• Velké tlakové změny
• Velké teplotní změny
• Prudké srážky, často tzv. zimní bouřky (resp. bouřky v chladné části roku)