Hrozí letos sucho?

()

Podobně jako v článku o tom zda letos hrozí velká povodeň v létě (viz Hrozí velká letní povodeň?) pokládá opačnou otázku. Hrozí letos sucho, tedy opačný hydrologický extrém? Ani na jednu nelze dostatečně výstižně odpovědět, vše bude totiž záviset na vývoji počasí během léta. Jak uvádí zmíněný článek, tak podklad pro velkou letní povodeň letos v ČR je. Ale na druhou stranu se může začít rozvíjet sucho a nakonec být i poměrně významné. V posledních dnes se prosadilo letní a také sušší počasí. I když mnozí na teplejší počasí již netrpělivě čekali, slunné a teplejší počasí s sebou přináší přeci jen sucho. To je zatím jen v meteorologické rovině, jen ojediněle je sucho významnější. Jedná se spíše o ojedinělý výskyt v rámci několika okresů v ČR. Jde zejména o okolí Prahy a jižní Moravu, tedy nejteplejší oblasti země.

Bude-li léto sušší a postupně horké, bude sucho opět problémem

Existují předpovědi, které slibují sušší počasí a postupně i příchod horkých vln, byť krátkých. Zmiňujeme je souhrnně v článku Bude léto 2021 studené? Právě na vývoji počasí během léta bude záviset další vývoj hydrologické situace a případný vznik či další rozvoj sucha. I přes dostatečnou zásobu půdní vláhy a podzemní vody nemusejí být v létě podmínky pro vznik velké povodně. Ale naopak se může vrátit v uplynulých letech tolik skloňované sucho. A místy byl se suchem skutečně problém, zejména v letech 2015 a 2018. V těchto letech na mnohých místech klesla hladina podzemní vody velmi nízko, byly problémy se zásobou vody, například dlouhodobě nebyla voda ve studních. Extrémně se snížila vydatnost pramenů vodních toků, některé toky vyschly úplně. Hladina v některých přehradách byla extrémně nízká, až tak, že tyto nemohly plnit funkci zvyšování průtoků v tocích pod nimi. A podobně.

Ano, v těchto uvedených letech včetně roku 2019 byly též teplejší zimy. Případně i sušší zimy, takže tzv. startovní zásoba vody vegetační sezóny byla někde jinde. Tedy podstatně níže než letos. Z toho vyplývá, že letos se začne sucho rozvíjet za předpokladu pro něho dobrých podmínek později. A tedy také to, že nebude tak významné. Pokud by nebylo léto tak horké, jak přepokládají některé prognózy a srážky by nenabraly takový deficit, může být situace dobrá. V takovém případě bychom se obešli bez většího sucha a problémů s ním spojených. Toto by zůstalo skutečně na velmi regionální úrovni. Případně, pokud by byly srážky rovnoměrnější a dostatečné, mohlo by sucho zůstat ojedinělé.

Povrchový prach neznamená sucho

Stejně jako fakt, kdy je na povrchu mokro a nemusí to znamenat dostatečnou zásobu půdní vláhy a podzemní vody, je tu i ten opačný. Tedy prach na povrchu nemusí znamenat, že je na daném území nutně sucho. Vyschlá půda na povrchu značí to, že je sucho meteorologické. Tedy, že se delší dobu nevyskytly srážky a že tyto dostačují doplňovat vláhu ve vztahu k období, teplotě atp. Ale neznamená to, že je sucho tzv. „hluboké“. že sahá do i do hydrologické roviny a nasycení území do hloubky je nízké či že je nízká vydatnost pramenů. Přesně takto tomu v ČR většinou právě není, zásoba vody je stále dobrá. Byť místy je na povrchu vlivem nedostatku srážek z posledních několika málo týdnů skutečně zcela sucho a prach. O situaci, kdy na povrchu stojí kaluže vody a přesto nemusí být nasycení území tak vysoké píšeme v článku Jak hodnotit sucho?

Zatím stále můžeme jen spekulovat, zda bylo období od loňského konce jara do letošního zhruba konce jara pouze přerušením suchého období let 2014-2020. Nebo zda bude počasí i nadále spíše bohatší na srážky a chladnější, tedy s ne příliš vhodnými podmínkami pro větší rozvoj sucha.

Mají na konec sucha vliv omezení letecké dopravy a průmyslu či výbuch sopky?

Spekuluje se o různých příčinách, které vedou ke změně vývoje klimatu v ČR. V loňském roce se vyskytly názory, že omezení letecké dopravy, ostatní dopravy a průmyslu v důsledku pandemie vedlo ke snížení emisí. To zajisté vedlo a i ČHMÚ potvrdil, že ovzduší je u nás čistší. Mělo toto ale vliv na změnu klimatu? Tedy, aby snížení emisí vedlo ke zpomalení globálního oteplování a s ním spojených důsledků? Tedy zejména rozložení a vydatnosti srážek, jejich výskytu v čase a snížení četnosti a délky trvání vln veder.

V letošním roce vybuchla sopka na Islandu, podobně jako před přibližně 10 lety. Tenkrát to mělo za následek velmi chladné a abnormálně vlhké léto a obecně rok s výskytem mnoha velkých povodní. Letos se očekává podle některých prognóz opět chladnější a spíše vlhčí léto. A to právě z uvedeného důvodu, erupce sopky byla sice menší, ale podle všeho má vliv na klima. To jsme měli poznat už na jaře, kdy počasí bylo studené a to dlouhodobě. A to až do nedávné doby. Bude tento vliv pokračovat? A jde skutečně o vliv výbuchu sopky či případně stále ještě dobíhající vliv omezení provozu? Nebo se jedná o běžný výkyv klimatu, maximálně s částečným přispěním těchto faktorů nebo jednoho z nich? To může být předmětem diskuze.

Globální oteplování a podstata skleníkového efektu Země

Globální teplotu určuje intenzita skleníkového efektu. Efekt zesilují skleníkové plyny, podstatný je pro nás z antropogenního hlediska oxid uhličitý či také metan. Se zvýšením množství skleníkových plynů intenzivní skleníkový efekt. Ten působí větší zahřívání planety a tedy oteplování. Když emise snížíme, tento efekt pochopitelně zeslábne. Na druhé straně je nutné zmínit, že stále emise skleníkových plynů dosti narůstají.

Je možné, aby menší výchylka trvající spíše kratší dobu mohla mít nějaký vliv? Nebo aby se takto brzy projevila? Či jde o náhodu, kdy zrovna v době po tomto omezení lidské činnosti přišel určitý výkyv klimatu. Který může trvat i déle, ale na druhou stranu je možný jen velmi krátkodobý?

Závěrem: Hrozí letos sucho?

Odpověď je nejednoznačná, stejně jako ta na otázku zda hrozí letos velká letní povodeň. Zatím je hydrologická situace obecně klidná. Neinklinuje k povodni, ale ani k nějakému významnějšímu suchu. Sucho se v ČR vyskytuje ojediněle v závislosti na rozložení a druhu srážek. To je v létě ale normální, zde stojí otázka zda nehrozí plošnější a významnější sucho podobně jako v minulých letech. Tedy zda se po krátké pauze nemůže ještě letos situace obrátit do sucha. Ano může, ale závisí vždy na průběhu počasí. Je to stejné jako s rizikem vzniku velké povodně. Přesný vývoj počasí nevidíme na týdny dopředu, ale spíše na několik málo dnů. Proto se za měsíc či dva můžeme bavit v jiném článku o riziku požárů a výskytu nízkých průtoků na tocích. Stejně jako o platnosti povodňových průtoků a riziku výskytu dalších vydatných srážek.

Hydrologická situace: Využitelná vodní kapacita v půdě do hloubky 20cm.

Obr. 1 Aktuální vodní kapacita v půdě do hloubky 20cm v ČR, zdroj: chmi.cz

Jak se vám tento příspěvek líbil?

Prosíme o jeho hodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí příspěvek!

Jak byl pro vás tento příspěvek užitečný?

Sdílejte příspěvěk s ostatními na sociálních sítích!

Mrzí nás, že pro vás příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám konkrétní důvody a co je v něm špatně. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí?

Shrnutí článku
Hrozí letos sucho?
Název
Hrozí letos sucho?
Popis
Hrozí letos sucho? Pojednání o aktuální situaci a možném vývoji klimatu v současné probíhající změně. Opačné pojednání vůči riziku povodně.
Autor

Meteo Aktuality

Od mala mě fascinuje voda a projevy s ní spojené. Přírodní živly a to zejména extrémní průběh počasí. Proto jsem 21. ledna 2011 založil na Facebooku projekt v podobě stránky, k níž brzy vznikla webová stránka. Projekt pro informace o počasí a souvisejících oborech. S cílem poskytovat vlastní informace o počasí, objasňovat příčiny, souvislosti a vzdělávat v oboru. Vzhledem k velkému množství nepodložených a nepřesných až bulvárních informací ve vztahu k počasí v českých médiích, směřuji tento projekt od počátku k serióznímu podávání informací. To zda se mi daří plnit tyto cíle musíte posoudit vy, milí čtenáři.