HydrometeorologieZajímavosti

Charakteristiky okluzní fronty

Hodnocení článku

Třetí článek série popisu charakteristických znaků a průběhu počasí v modelu střední Evropy a ČR pojednává o okluzní frontě. Podrobně jsou dále probrány charakteristiky okluzní fronty ve vztahu k podmínkám našeho území. Okluzní fronta totiž uzavírá přechod frontálního systému přes dané území ve fázi mladé cyklony, se kterou je tento spojen. Okluzní fronta je spojením teplé a studené fronty a přináší také smíšené, mnohdy zajímavé projevy počasí. Místo spojení front se nazývá okluzní bod. Právě zejména na ty je tento text zaměřen. Čtenář by si měl na základě nejen tohoto článku udělat představu, jaké počasí asi při přechodu fronty očekávat. Ale nemůže se podle něho řídit nebo podle něj dokonce sestavovat nějakou univerzální předpověď. To rozhodně ne, na projevy počasí má vliv mnoho dalších a to i regionálních faktorů.

Základní definice

Okluzní fronta vzniká spojením teplé a studené fronty, kdy studená fronta postupující rychleji frontu teplou vždy dožene. Spojením vznikne smíšená fronta, která může mít dvě základní podoby vzhledem k tomu které základní frontě se podobá vývoj vzduchových hmot. Jde o charakter teplé fronty a charakter studené fronty.

Vzhledem k tomu, že studená fronta se pohybuje vždy rychleji, tak v rámci jednoho systému teplou také vždy dožene. Fronty se spojí, okludují. Proto se této frontě říká také okludovaná, méně složitě a kratčeji zní ale okluzní. Projevy počasí a typ okluzní fronty závisí na tom, jak došlo ke transformaci vzduchu při vývoji cyklony. V této situaci hovoříme o okludované cykloně, jaké její další vývojové fázi. Cyklona začíná slábnout je blízko svému zániku. Buďto tedy dále směřuje cyklona s okluzní frontou k zániku nebo dojde k její regeneraci. Více o tomto se dočtete v článku o vývoji cyklony, viz odkaz na začátku tohoto textu. Pokud dojde ke zmíněné regeneraci cyklony, tak vzniká na okluzní frontě frontální vlna s teplou a studenou frontou.

Charakteristiky přechodu okluzní fronty

Zde budeme již u projevů počasí rozlišovat, zda jde o teplou okluzní frontu nebo studenou okluzní frontu. Projevy počasí se na nich budou lišit a budou odpovídat do jisté míry modelu charakteristik konkrétního druhu základní fronty. Spojením teplé a studené fronty (uzavření teplého sektoru) dochází k úplnému vytlačení teplého vzduchu do výšky. Po spojení ploch front po celé délce, se nachází v místech kde byl před tím teplý vzduch jen vzduch studený. Teplý vzduch se projevuje jen ve výšce. Je tomu tak vždy pouze v této situaci? Nová pozorování ukazují, že okluzní fronta vzniká i bez uzavírání teplého sektoru. Na styku teplé a studené fronty se začne spirálovitě stáčet oblačnost okluzní fronty. Tento proces vzniká při zkracování teplé a studené fronty. I z tohoto pohledu se ukázalo, že společné charakteristiky okluzních front je těžké určit.

V případě, že studený vzduch před okluzní frontou je studenější než studený vzduch za okluzní frontou, jde o teplou okluzní frontu. Opačný případ, kdy je studený vzduch před přechodem fronty teplejší a po jejím přechodu studenější, je nazýván studenou okluzní frontou.

Oblačnost okluzní fronty

I oblačnost a její průběh závisí mimo jiné na typu okluzní fronty. Ale také na ročním období či na denní době. Obecný model průběhu oblačnosti na dvou druzích okluzních front ale existuje. Model průběhu oblačnosti je na obou druzích podobný. Nyní popíšeme obecně model okluzní fronty s vyznačením rozdílů mezi jednotlivými druh okluze. Na okluzní frontě se setkáme ještě daleko před čárou fronty stejně jako na teplé frontě s postupným přibýváním vysoké oblačnosti. Tedy oblaků Cirrus a Cirrostratus.

Následuje oblačnost Altostratus a pod ní na teplé okluzi Nimbostratus, přinášející hlavní vrstevnaté srážky druhu déšť či v zimě sněžení. Stejně jako je tomu tak u samotné teplé fronty, tak i teplá okluzní fronta je častější v našich podmínkách v zimním období. Za vhodných podmínek i na teplé okluzní frontě vzniká bouřková oblačnost Cumulonimbus. Ale spíše ojediněle. Výraznější je na studené okluzní frontě v letním období, stejně jako je tomu u studené fronty samotné. V nízkém patře se na tomto druhu okluzní fronty objevují i oblaky Stratocumulus.

Co se týče počasí za okluzní frontou, tam dominuje v případě teplé varianty spíše vrstevnatá oblačnost Stratus a může přinášet i srážky. Na teplé okluzní frontě se vyskytuje Altocumulus, kupovitá forma středních oblaků nebo vznikají vlivem konvekce oblak Cumulus. Hlavní srážková činnost je ale už u konce, přeháňky z kupovitých oblaků při velké vlhkosti ale možné jsou. V případě slábnutí fronty se setkáváme často s oblaky druhu Altocumulus. Mnohdy převládnou při přechodu celé fronty, srážková činnost může i chybět.

Oblaky Altocumulus (Ac). Charakteristiky okluzní fronty.

Průběh počasí okluzní fronty

Opět závisí na druhu okluzní fronty a obecně jsou projevy počasí na okluzní frontě méně významné než na samotné teplé nebo studené frontě. Neplatí to ale vždy, na projevy počasí mají vliv další faktory. Mimo jiné vývoj cyklony nebo horské překážky a jejich návětrný efekt. Též platí, že teplá okluzní fronta má intenzivnější projevy počasí teplé fronty a je častější v zimě. Opačně je to u studené okluzní fronty.

Jak bylo uvedeno výše, tak vždy pozorujeme nejprve přibývání vysoké oblačnosti, její houstnutí a poté přibývání oblaků středního patra vrstevnaté formy. Též před frontou znatelně klesá tlak vzduchu, za ní opět stoupá a to zhruba shodně intenzivně. S přibýváním srážkové oblačnosti se vyskytují na teplé okluzní frontě trvalé srážky, které nemají ale takový horizontální rozsah jako u teplé fronty. V případě studené okluzní fronty je to shodné, jen se zde přidávají konvekční srážky a jsou i intenzivní. Následuje konec vlivu okluzní fronty.

Mírnější projevy počasí oproti běžným frontám

V případě teplé vzniká častěji oblak Stratus a dochází s přílivem teplého vzduchu k vzniku teplotních inverzí. Dohlednost je tedy spíše horší. V případě studené je tomu naopak, zlepšení dohlednosti je zde oproti samotné studené frontě ale mírnější. Vítr je spíše mírný, silněji fouká v blízkosti středu cyklony. Po přechodu okluzní fronty dochází ke změně směru větru, většinou u nás z jihovýchodního až jižního směru na směry západní. Stáčení větru není tak významné jako u základních front. Model neplatí při slábnutí front, tam chybí často srážky a tedy i některá oblačnost. Projevy počasí jsou pak nevýznamné, stejně jako je tomu u základních front.

Stručně

  • Projevy počasí jsou zpravidla mírnější než u základních front
  • Projevy počasí odpovídají do značné míry druhu okluzní fronty
  • Častější je v zimě teplá okluzní fronta a v létě studená, stejně jako je tomu u základních front

Intenzivnější projevy versus téměř bez projevů

Stejně jako u základních front i v případě okluzní fronty mohou být projevy počasí v určitém případě dosti intenzivní, v jiném mohou ty typické téměř chybět. V blízkosti středu cyklony platí i u okluzních front, že budou projevy počasí pestřejší a až extrémní. Mohou se objevit trvalé a intenzivní srážky, vedle nich silný vítr s nárazy. Ten bude na návětří hor srážky zesilovat. Dále od středu cyklony mohou být projevy počasí docela slabé. A v případě slábnutí okluzní fronty a jejího rozpadu při probíhajícím zániku okludované cyklony tomu bude naopak. Tedy v případě absence výše zmíněné regenerace cyklony. Okluzní fronta se při slábnutí až rozpadu může projevit pouze oblačností, zejména druhu Altocumulus. Nutno dodat, že okluzní fronty se nevlní.

Shrnutí průběhu oblačnosti okluzní fronty

  • Cirrus, Cirrostratus
  • Altostratus
  • Nimbostratus
  • Stratocumulus
  • Cumulonimbus
  • Altocumulus a Cumulus
  • Stratus

Barevně jsou rozlišeny oblačné druhy, které se vyskytují pouze u teplé okluzní fronty nebo pouze u studené okluzní fronty. Ostatní se mohou vyskytnout u kteréhokoli typu okluzní fronty, jen s určitou četností a pravděpodobností. S tím, že platí pravidlo, že u teplé okluzní fronty častější v zimě půjde o oblaky Nimbostratus a o studené okluzní fronty častější v létě naopak o oblaky Cumulonimbus a následně případně Cumulus. Jinak je průběh oblaků v zásadě shodný a podobný přechodu patřičného druhu základní, tedy samostatné fronty. oblaky Altocumulus se často vyskytují v případě slábnutí okluzní fronty.

Shrnutí průběhu počasí okluzní fronty

  • Vždy smíšené projevy počasí teplé a studené fronty
  • Většinou mírnější projevy počasí oproti základním frontám
  • Převažující průběh počasí podle konkrétního druhu okluzní fronty
  • Mírný rozdíl hlavně v průběhu oblačnosti
  • Teplé okluzní fronty jsou častější v zimě a studené naopak
  • Srážky většinou nemají větší horizontální rozsah
  • V případě teplé okluze jsou srážky zpravidla vrstevnaté a v případě studené naopak
  • Dohlednost se po přechodu fronty zlepšuje jen mírně, v případě teplé okluzní fronty spíše naopak – nastupují mlhy
  • Směr větru vykazuje mírné stočení, většinou ze směru JV/J na směr JZ/Z/SZ
  • Tlak vzduchu stoupá za teplou okluzní frontou a klesá za studenou okluzní frontou

Závěr

Okluzní fronta je spojená teplá a studená fronta, proto vždy musí okluzní fronta zahrnovat obecně prvky a projevy počasí obou základních druhů atmosférických front. Ale vždy určité druhy projevů převládají při konkrétním typu okluzní fronty a v dané roční době. Na teplé okluzní frontě budou převažovat znaky počasí na teplé frontě a naopak. Ale například na studené okluzní frontě v zimě nebudou projevy počasí odpovídat zřetelněji projevům počasí na studené frontě jako v létě. I když okludované fronty nepřinášejí tak významné projevy počasí jako samostatné fronty, základní, v některých případech mohou. To záleží na více faktorech.

Zejména jde o synoptický vývoj a polohu frontálního rozhraní vůči středu cyklony spojené s rozhraním. Blíže ke středu jsou projevy počasí vždy intenzivnější. Vyskytují se zde významnější srážky a fouká zde i silný vítr. Dále záleží na ročním období a samozřejmě i na denním období, jako u základních front. Projevy počasí okluzní fronty může působit intenzivnější terén a to orografie v podobě vlivu návětří hor. Tato bude zesilovat srážky a na okluzní frontě může spadnout i podstatně více srážek než na jiné základní frontě, například studené.

Další způsob vzniku fronty

Okluzní fronta nemusí vzniknout ale jen uzavřením teplého sektoru cyklony, tedy dohoněním teplé fronty studenou. Nové poznatky ukazují, že příčinou vzniku okluze je i spirálovité stáčení oblačnosti teplé a studené fronty. To působí zkracování těchto základních front systému. Výše uvedený text je velmi obecným návodem s charakteristikami okluzní fronty, základním popisem a typickými projevy počasí u nás. Jde o významně proměnlivý synoptický jev, proto nalézt zde nějaké vyloženě převažující projevy je téměř nemožné.

Reference a doporučená literatura

DVOŘÁK, P. Letecká meteorologie 2017. Cheb: Svět Křídel, 2017.

MÍKOVÁ, T. KARAS, P. ZÁRYBNICKÁ, A. ŽÁK, M. Když se blýská na časy. Brno: CPRESS, 2018.

DVOŘÁK, P. Pozorování a předpovědi počasí. Cheb: Svět Křídel, 2012.

BEDNÁŘ, J. KOPÁČEK, J. Jak vzniká počasí? Praha: Karolinum, 2005.