Kdy čekat nejméně oblačnosti?
V letních měsících jsou hojně rozšířeny aktivity jako je koupání či přímo opalování. Pro tyto je vhodné, aby se vyskytoval pokud možno neustále sluneční svit. Podle čeho poznáme, kdy bude na obloze málo oblačnosti? Nejméně oblačnosti je na obloze jednoznačně v létě. Ale rozhodně ne při každé meteorologické či lépe řečeno synoptické situaci. Naláká vás ráno jasná obloha a v poledne, když přijdete k jezeru či rybníku začnou slunečnímu svit bránit oblaky? Lidově se běžně říká “sluníčko začne zacházet”. Tento text se pokusí poradit, kdy čekat nejméně oblačnosti.
Tlaková výše jako taková není zárukou jasné oblohy
Pokud nebudeme hovořit o chladné části roku, tak ani v teplé části roku či dokonce uprostřed léta není vliv tlakové výše zárukou slunného počasí po celý den. Každý si určitě všiml, že ráno a dopoledne je zejména v létě většinou slunečno či zcela jasno. Odpoledne tomu tak ale v četných případech není. Vzniká typická letní kupovitá oblačnost, které je mnohdy velké množství a pronikat slunečnímu svitu k povrchu tato brání i delší dobu. Tyto oblaky navíc odrážejí velké množství přicházejícího slunečního záření tím brání oteplování povrchu a okolního vzduchu. Odražené záření od oblaků je jednou ze záporných (výdajových) složek tepelné bilance. Další informace o bilanci a podmínkách k nočnímu ochlazování najdete v nedávno vydaném článku Tepelná bilance a radiační ochlazování.
Minimum oblačnosti bude často v noci a ráno nebo večer, přes den spíše výjimečně
V letním období se vyskytuje při anticyklonálním počasí v nočních a ranních hodinách často zcela jasné počasí. Pokud se neprojevuje změna počasí v podobě přibývání oblačnosti vyšších pater (Cirrus, Cirrostratus). Taková situace je typická pro zadní stranu tlakové výše. Místy mohou vznikat dle podmínek i oblaky jiných druhů, například menší či větší vrstvy oblaků Altocumulus. Jasná obloha může vydržet dle podmínek i dopoledne nebo kolem poledne. Řeč je o podmínkách pro vznik kupovité či konvekční oblačnosti. Za takové oblaky považujeme ve vysokého tlaku vzduchu zejména oblaky Cumulus. Pokud se na obloze nevyskytuje žádná jiná oblačnost a to bez dalších podmínek, tak vzniknou oblaky tohoto druhu hojně. Jejich množství závisí na situaci a podmínkách. Zásadní parametr, vlhkost vzduchu, a výška kondenzační hladiny, od které oblaky vznikají. Pro další informace o kondenzační hladině odkazujeme na článek v odkazu této věty.
Obr. 1 Kupovitá oblačnost vznikající při méně významné konvekci v odpoledních hodinách, sluneční svit se občas zastíněn, oblaků není příliš, ale ani nejméně. Typická situace dále za studenou frontou nebo na okrajích tlakové výše za zvýšené vlhkosti vzduchu
Vlhkost vzduchu jako zásadní parametr pro vznik oblaků
Kdy čekat nejméně oblačnosti přes den? Při nedostatečné vlhkosti vzduchu vznikne malé množství těchto oblaků, takže z jasné oblohy se stane maximálně polojasná obloha. A sluneční svit může zastínit tato oblačnost, podle jejich polohy a rychlosti postupu, spíše krátce. Rychlost postupu oblaků určuje rychlost proudění ve výšce jejich výskytu. Tuto lze včetně směru jejich postupu dobře pozorovat přímo při pohledu na oblohu. Podle podmínek budou oblaky také vertikálně méně či více mohutné. Ve vysokém tlaku vzduchu bývají většinou podmínky pro vznik nevýznamných kupovitých oblaků plochého tvaru, zvaného humilis. Tyto oblaky nepřinesou žádné přeháňky, proto jsou nazvané jako oblaky pěkného počasí v teplé části roku.
Obr. 2 Žádná nebo jen minimum oblačnosti uprostřed odpoledne znamená vliv centra tlakové výše na dané území. Často není anticyklona tak rozsáhlá, aby takové počasí vydrželo delší dobu nebo aby se vůbec vyskytlo.
Obr. 3 Hodně kupovité oblačnost, včetně tmavých odstínů, v odpoledních hodinách
Při vysoké vlhkosti vzduchu a dalších vhodných podmínkách může vznikat oblaků podstatně více. Může být oblačná nebo i skoro zatažená obloha mnoha oblaky Cumulus v různých výškách. Oblaky se mohou vyskytovat i nad sebou a zcela zastiňovat sluneční svit a to i na dlouhou dobu. Přesněji řečeno při tomto stavu nás čeká sluneční svit pouze krátkodobý, zejména při pomalém přesunu oblaků. Tyto oblaky mohou při větším vertikálním vývoji přinášet i přeháňky. Nepůjde tedy již jen o ploché oblaky bílého vzduchu, zvané též letní.
