PočasíZajímavosti

Polojasno není slunečno a další nepřesnosti

Hodnocení článku

V relacích o počasí nebo v tisku často můžeme zaznamenat nepřesnosti. Tyto se mohou zdát drobné a zanedbatelné, ale někdy mohou znamenat docela něco jiného. Pro meteorologa jde o nepřesnosti až perly, běžný čtenář nebo uživatel je většinou nezaznamená. Zaznamenat ovšem může následně srovnání předpovědi s realitou. I když byla předpověď tedy správná, může vyznít vlivem špatného podání nepřesně a zcela jinak. V tomto článku se zaměříme na některé nepřesnosti a protiřečící si dikce v předpovědi počasí, které bylo možné v nedávné době zaznamenat. I kvůli těmto mohou být příjemci ovlivněni v tvorbě názoru na meteorology a předpovědi počasí v ČR.

Předpovědi podle přírody. Polojasno není slunečno a další nepřesnosti.

Když nezná autor předpovědi základní pojmy, nemůže předpověď správně podat

Předpověď počasí nemůže prezentovat každý. Ať jde o mluvený a moderovaný způsob podání předpovědi nebo o ten písemný. Kdo prezentuje předpověď počasí, nemusí mít nijak pokročilé znalosti ohledně meteorologie. Měl by mít ale určité základní znalosti, které k tomuto potřebuje. Pokud například moderátor relace o počasí takové znalosti má, je to určitě na podobě předpovědi vidět. Stačí například porovnat relace o počasí v našich hlavních televizních médiích. Podobné je to s předpovědí prezentovanou písemnou formou. Někde jsou prognózy doslova „odfláknuté“ a právě tam se setkáme často s podobnými nepřesnostmi. Nyní si rozebereme některé příklady nepřesností v předpovědích. Tyto v médiích zazněly nebo se uvádějí v textech, zejména v nedávné době.

Některé příklady nepřesností, některá tvrzení se vylučují

Zítra bude většinou polojasno, takže slunečno …

Zde máme nepřesnost v předpovědi pokrytí oblohy oblačností. Polojasno rozhodně neznamená slunečno, zde si autor tedy protiřečí. Polojasno znamená v meteorologii pokrytí oblohy oblaky ze 4/8, jako slunečno označujeme ale míru pokrytí maximálně do 3/8, které je nazýváno většinou jako malá oblačnost. Slunečno tedy znamená malou oblačnost. Oblačno až zataženo (pokrytí 5 až 8/8) pak oblačnost velkou. Pokrytí 4/8 je polojasno, nejde o velkou, ale ani o malou oblačnost, tudíž se nejedná ani o slunečno. Takovéto tvrzení může působit klamně a být zavádějící, jde o zásadní nepřesnost. Příjemce předpovědi si poté řekne, mělo být slunečno, ale oblačnosti je docela hodně.

Bude jasno nebo skoro jasno, ojediněle sněžení …

Při tomto pokrytí oblohy oblačností (0 až zpravidla maximálně 2/8 pokrytí oblohy) se nevyskytují srážky. Zde je tedy opět něco nepřesně. Buďto nemá být v předpovědi vůbec o srážkách zmínka nebo ve znění chybí například: „…, při přechodně zvětšené oblačnosti ojediněle sněžení“ či spíše v tomto případě sněhové přeháňky.

Očekáváme oblačnou oblohu, místy ojediněle přeháňky …

Opět v tomto znění se staví vedle sebe místy a ojediněle pro jeden jev. Jde o dvě odlišná tvrzení četnosti výskytu jevu na daném území. Jeden druh jevu se může vyskytnout buďto místy nebo méně často, tedy ojediněle. Pro tato tvrzení jsou dány přesné podmínky. Pokud se jen vyskytuje ojediněle, jde o pravděpodobnost jeho výskytu 30% a nižší, pokud místy, jde o pravděpodobnost výskytu jevu od 30 do 60% v rámci daného území. Zde by bylo ale správně například: „Oblačno, místy přeháňky a ojediněle bouřky“.

Závěr: Polojasno není slunečno a další nepřesnosti

Pokud někde slyšíte nebo čtete jiné podobné znění předpovědí, které vám znějí zmateně a nepřesně, klidně se o ně můžete podělit v diskuzi. Nepřesnosti se vyskytují dnes v mnohých článcích médií, zejména v bulvárních. Tam autor problematice nerozumí a ani si informace nezjistí, že si nenechá poradit. Důležité pro tato média je rychle vyprodukovat jakýkoli článek, ve kterém bude velice lákavě až katastroficky popsáno jaké nás čeká počasí.

Více o správném určování pokrytí oblohy oblačností a také o předpokládaném výskytu četnosti srážkové činnosti se dozvíte na našich stránkách s praktickými informacemi: Aktuální počasí a Prognózy počasí. Podobné nepřesnosti mohou změnit pohled na podanou předpověď a příjemci ji mohou poté chybně hodnotit.