První známá povodeň u nás, před 900 lety na Vltavě

Psal se rok 1118, kdy se na Vltavě v Praze vyskytla velká povodeň. Letos od ní tedy tedy uplynulo přesně 900 let. Byla to první pro nás v dnešní době známá povodeň na Vltavě, o které existují i přestože jde o dávnou historii záznamy, podle nichž lze povodeň do jisté míry rekonstruovat. Zájemce o problematiku odkazujeme na naší stránku Největší povodně v ČR, kde jsou velké povodně v historii popsány. Nejstarší věrohodně doloženou povodní u nás je povodeň na Vltavě v roce 1118. Zmínku najdeme v jedné kapitole Kosmovy kroniky (Daňhelka, 2018). Dle dokumentárních pramenů z dávné minulosti můžeme zjistit kdy se tato povodeň ohledně daného roku vyskytla a jak byla významná. Zůstávají ovšem stále určité nejasnosti, které se možná nikdy nepodaří rozluštit.

Výskyt a velikost povodně 1118

Z kroniky vyplývá, že se povodeň vyskytla v měsíci září dle platného kalendáře dané doby. V překladu do dnešní doby by to bylo v období 8. září až 7. října, což je období ne příliš typické pro výskyt velké povodně. V historii ale najdeme velké povodně, které se vyskytly též v září (například 1890). Dataci povodně provedl Kosmas ale až dodatečně, což může znamenat určitou nepřesnost. V záznamech jsou uváděny rozdílná data povodně (například překlad Tomka uvádí srpen). Souhrnně se uvádí, že šlo o povodeň v pozdním létě.

O velikosti povodně pojednává Kosmas v kronice, kde je psáno že vystoupila „10 loktů přes most“ (Daňhelka, 2018). Výška hladiny se odhaduje jako 8-9 metrů nad normálem, kdy 10 loktů = 593cm, odhad výšky mostu činí 2-3 metry (Brázdil a kol., 2005). Jsou zde ovšem neobjasněné otázky, například zda most vedl přes celou řeku a též chybí důkazy o jeho následném zničení, k čemuž dojít po takovéto povodni muselo (Daňhelka, 2018). Podstatné též je, jak Kosmas myslel onu výšku 10 loktů nad mostem. Výšky možná vztáhl k značně hladiny na konci mostu.

Z provedených archeologických výzkumů vyplývá, že v oblasti Klárova jsou minimálně tři vrstvy povodňových usazenin z 10. až 13. století a jednu z nich sem patrně přinesla i tato povodeň. Existuje tak více neobjasněných otázek, kdy existuje více variant objasnění a na základě důkazů nelze tato potvrdit ani vyvrátit  (Hrdlička, 1972 a Daňhelka, 2018). Povodeň 1118 je řazena mezi největší u nás a možná byla zcela největší. Podle reliktu povodňové značky roku této povodně v Děčíně na skále. Tato se nachází nejvýše než veškeré ostatní (pro zájemce lze doporučit Brázdil a kol., 2005). Autor uvádí, že značka vznikla patrně v 16. století. 

Co patrně způsobilo velkou povodeň 1118? Na konci léta způsobila tuto povodeň patrně tlaková níže se srážkovým polem povodí Dunaje a Vltavy, podobně jako při velkých povodních 2002 a 2013 z poslední doby nebo povodním 1890, 1501 a 1432 z dávnější minulosti (Daňhelka, 2018). Povodni pravděpodobně předcházelo vlhké období, které nasytilo území. Autor uzavírá vzpomínku na tuto povodeň tím, že podrobně se ji patrně nepodaří rekonstruovat. Nicméně se mohou objevit další zpřesňující informace o jejím průběhu, například archeologické výzkumy v okolí Prahy.

Použité zdroje

DAŇHELKA, J. MCXVIII – 900 let od první známé povodně na Vltavě. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2018, roč. 71, č. 4, s. 127 s 128.

0 0 hlasů
Article Rating

Meteo Aktuality

Od malička mě fascinuje voda, hydrologie, která je všude okolo a tedy i v atmosféře, kde za spolupůsobení dalších dějů přináší fascinující procesy a jevy. Mnohdy jde o extrémní a o to zajímavější jevy. Ne méně se zabývám klimatologií, která hodnotí dlouhodobý stav počasí - klima. Vazby a vzájemné ovlivňování těchto oborů studuji dnes a denně a rád přináším seriózní informace z oblasti těchto věd. Proto jsem v roce 2011 na internetu založil projekt Meteo Aktuality a nyní jsem majitel a hlavní správce tohoto webu. Ať se vám zde líbí a najdete tu to, co potřebujete a třeba klidně i něco navíc.

Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: