Ústup ledovců a velké oteplení v ČR

()

Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC upřesňuje informace o postupující změně klimatu a o jejím dalším očekávaném vývoji. Mezi zásadní považujme ústupů ledovců a velké oteplení v ČR. Naše území se podle dat otepluje dvakrát rychleji než je průměr za celou Zemi. Podstatné a velmi viditelné je oteplování v ledovcových oblastech. Na ústupu ledovců vidíme pokračující oteplování. Vědci nevylučují, že Arktida bude v letním období do roku 2050 občas i zcela bez ledu. Zpráva jednoznačně potvrzuje, že antropogenní emise skleníkových plynů jsou odpovědné za významné oteplování planety. Také opět říká, že se planeta otepluje rychleji než se očekávalo původně. Informace o obsahu zprávy pokládáme v nedávném článku Hrozí nevratné změny klimatu.

Neustále opakovaná varování jsou ale na místě

V médiích probíhají apely vědců, odborníků na změnu klimatu, meteorologii či hydrologii ze Světa i od nás neustále. Stále se opakuje, že růst emisí skleníkových plynů je v poslední době alarmující. Že změna klimatu je u nás již viditelná a extrémní projevy počasí s ní spojené budou častější. A to v podobě častých a výrazných obdobích sucha i povodní, zejména přívalových. S tím je spojen častější výskytu silných bouří a jevů, které v určitých oblastech nebyly doposud obvyklé.

Ano jde o stálé opakování téhož, nicméně to je důležité. Nepostačí ale pouze tyto informace přijímat a porozumět jim stejně jako celé změně klimatu. Nutno ovšem též jednat. Zásadní je oteplení v ledovcových oblastech, odkud „pramení“ veškeré další důsledky změny klimatu. Tání pevninského ledu zvýší hladinu oceánů, rozloží se mořské proudy a zvýší se teplota vody. To povede k vyššímu výparu vody a celkově k rozkolísání teplotního i srážkového režimu v mnohých oblastech. Vyšší teplota a výpar zintenzivní meteorologické jevy.

Tající Arktida může mít vliv i na mírné klima

Vědci poukazují na to, že malé zalednění způsobilo letos na jaře neobvykle dlouhotrvající chladné počasí v Evropě. Ve zprávě se zpřesňují údaje o ústupu pevninského ledu, mořského ledu a další z roku 2015. Z těchto vyplývají určitá fakta týkající se predikcí dalšího vývoje těchto změn a též vývoje klimatu a počasí v regionech na nich závislých.

O riziku zhroucení mořských proudů v Atlantiku píšeme v článku: Golfský proud kolabuje.

O zrychlujícím oteplování očekávaném oteplení planety Země píšeme v článku: Hrozí nevratné změny klimatu.

Naše republika se otepluje rychleji než průměr celé Země

Naše území se otepluje přibližně jednou tolik oproti celosvětovému průměru. Svět se průměrně od roku 1990, od kdy se počítá nynější dlouhodobý normál, o 2°C. U nás se tedy za těchto třicet let oteplilo přibližně o 4°C. Podle měření se za minulých 60 let Země oteplila asi o 1°C, v ČR šlo o oteplení o 2°C.

Hladina oceánu stoupne, to zastavit nelze. Ale pozor na zrychlování oteplování

Hladina oceánu stoupne, to je jisté. Tají ledovce v Grónsku a na Antarktidě. Hladina oceánů stoupá a do konce tohoto století by se mohla zvýšit i o 2 metry. Některé dlouhodobé změny již neovlivníme. I s přihlédnutím k přijetí různých opatření a jejich dodržování stoupne hladina oceánu do roku 2100 minimálně o 28cm, vyplývá ze zprávy Panelu IPCC.

Pokud nebudeme s vypouštěním emisí skleníkových plynů nic dělat, mohou být důsledky mnohem závažnější. Pokud se teoreticky zdvojnásobí množství vypouštěných skleníkových plynů do roku 2100, tak by podle nového scénáře vývoje mohla teplota na Zemi stoupnout i o 5.7°C!

Lze ještě něco zachránit?

Odborníci se shodují, že nutností je snížení produkce emisí hlavních skleníkových plynů. Což nejsou jen oxidy uhlíku, jako že tyto jsou významným skleníkovým plynem se kterými máme problém. Jde také o metan. Jak snížit emise a kde začít? Podle odborníků je nutné co nejdříve upustit od spalování fosilních paliv, zejména uhlí, které se dnes používá k výrobě elektřiny i k vytápění domů zejména v obcích a městečkách. Odborníci také poukazují na fakt problému zadržení vody v krajině při boji se suchem. Ne méně důležité je efektivní zemědělství a zamezení jeho extrémního rozšiřování na úkor luk, pastvin a lesů. To jsou totiž typy krajiny, které nám pomohou zachytit vodu nejlépe. Samozřejmě ve spojení s vhodným uspořádáním krajiny a koryt vodních toků.

Změna klimatu pokračuje, ale nemusí být nutně nejextrémnější s fatálními důsledky. Oteplení o 1.5°C či více je hrozba, podmíněná pokračujícím vypouštěním emisí CO2. Odborníci říkají, že to ještě lze zastavit. Co nejdříve upustit od spalování uhlí by se mělo ale spořádaně, aby to neovlivnilo energetický průmysl. Ale je to prý možné ještě do roku 2030.

Sucho se týká v ČR již i hor, boj s kůrovcem a tzv. kůrovcová kalamita jsou viditelným projevem sucha. Jinými slovy vhodných podmínek pro rozmnožování tohoto lýkožrouta a aktivitu v podobě napadání strom oslabených vodním stresem. Tedy nedostatkem vláhy, která je způsobena rozkolem klimatického režimu. Ten spočívá ve výskytu nadměrně dlouhých epizod s nedostatkem srážek za doprovodu vysoké teploty vzduchu, působící velký výpar nejen z půdy, včetně hor.

Závěr: Začneme něco dělat až bude úplně pozdě?

Většinou činíme opatření až když se něco děje nebo stane. V případě klimatu Země a obecně tzv. zdraví planety může tato pozdní reakce způsobit významné důsledky. Ano změna klimatu je již „rozjetá“ a určité důsledky neovlivníme a nezastavíme. Nicméně minimálně něco ovlivnit a zmírnit můžeme, máme tu šanci a to je dobrá zpráva. Oblastí, kde lze ovlivnit klima a přispět ke kvalitnějšímu životu na Zemi existuje mnoho. I na našem území pozorujeme oteplování a důsledky této změny klimatu.

Zlepšit klima lze různými způsoby, rozdělují se nejčastěji na preventivní a adaptační. Preventivními můžeme ovlivnit budoucí vývoj klimatu. Mezi ty patří zejména zastavit produkci skleníkových plynů, aby se zamezilo největšímu oteplení. A ty adaptační znamenají přizpůsobit se změnám, které již určitě nastanou. Tedy například bojovat proti suchu, tj. napravit chyby v krajině všeho druhu. A také správně hospodařit s vodou. Chránit vodu i přírodu a samozřejmě se aktivně chovat ekologicky. To vše nějak pomůže planetě a tedy i nám všem. A umožní to lépe zde žít. I když s určitými negativními dopady počítat musíme a vidíme je dnes a denně na celém Světě. Nemusí to ovšem být to nejhorší, tedy nevratná a fatální změna klimatu se svými důsledky na celé Zemi.

Reference a doporučené informace

JANDA, J. Experti varují: Česko se otepluje dvakrát rychleji, než je světový průměr. Deník. Online 9.8.2021. Dostupné na denik.cz.

ČTK. Zprávy. Vědkyně: Je pravděpodobné, že do r. 2050 bude Arktida v létě občas bez ledu. Online 9.8.2021. Dostupné na ceskenoviny.cz.

Jak se vám tento příspěvek líbil?

Prosíme o jeho hodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí příspěvek!

Jak byl pro vás tento příspěvek užitečný?

Sdílejte příspěvěk s ostatními na sociálních sítích!

Mrzí nás, že pro vás příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám konkrétní důvody a co je v něm špatně. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí?

Shrnutí článku
Ústup ledovců a velké oteplení v ČR
Název
Ústup ledovců a velké oteplení v ČR
Popis
Ústup ledovců a velké oteplení v ČR. Nové informace vyplývají ze zprávy IPCC. Viditelné vlivy globálního oteplování a změna klimatu v ČR.
Autor