Sucho 2015
Synoptický vývoj na podzim
I na počátku září a zároveň podzimu přešla naše území významná studená fronta, která způsobilo významnější ochlazení a na frontu byly vázány významné srážky. V prvních dnech měsíce pak postupovaly pře střední Evropu další frontální systémy. Srážky už přinášely ale slabé, většinou lokální v přeháňkové formě. Dále se v nevýrazné tlakové oblasti vyskytovaly též místní a nevýznamné srážky.
Na přelomu září a října byla střední Evropa opět pod vlivem tlakové výše, počasí bylo bez srážek a jejich deficit narůstal až na hodnotu 180mm od počátku roku k začátku října. Dále se během října střídaly vlivy tlakových výší přecházejících přes střední Evropu, v nichž bylo počasí bez srážek. Mezi tím ovlivnilo středoevropské počasí podobně jako v polovině srpna další vlněné rozhraní a přineslo významnější srážky, které deficit krátce zmírnily. Vliv tlakové výše od 23. října do konce měsíce způsobil navýšení deficitu srážek na 170mm, hodnotu z konce září (ČHMÚ 2016).
Vývoj deficitu srážek a poměr srážek k normálu
Srážkový deficit zmírnila vlhčí období na přelomu jara a léta. Naopak byl tento významně zvýšen častými vlny horka bez srážek během léta. Epizody významných srážek ze srpna a října situaci se suchem jen zmírnily (bez nich by bylo sucho ještě více katastrofální). Slabá hydrologická odezva byla způsobena značným deficitem srážek a tedy obecně vláhy v krajině s přihlédnutím k hydrologické situace. Za jiných hydrologických podmínek by znamenaly srážkové epizody mnohem větší hydrologickou odezvu.
Z hlediska poměru srážek k dlouhodobému normálu let 1981 až 2010 byly mimořádně srážkově podnormální měsíce únor, červen a listopad 2014 a opět únor a dále červenec 2015. Měsíce, v nichž nespadlo 100% normálu byly dále leden, březen, duben a prosinec 2014 a duben, květen, červen a září 2015 (bez měsíců s mimořádně podnormálními srážkami, které jsou již jmenovány výše).
Významně teplotně nadprůměrné byly měsíce leden, březen, duben, červenec a září-prosinec 2014 a leden, červenec a srpen 2015.
Nízké srážkové úhrny
V průměru spadlo od začátku roku do 1. října v ČR 438mm srážek a jde o druhou nejnižší hodnotu od roku 1961 (nižší úhrn byl zaznamenán jen v roce 2003 a to 429mm, viz patřičná stránka o této suché epizodě). Významné rozdíly v úhrnech srážek byly mezi nížinami a horskými oblastmi. Nejvíce srážek spadlo na Labské Boudě 1 062.3mm či na Lysé hoře. Nad 700mm spadlo i ve středních polohách, například Morávka či Rokytnice nad Jizerou. Pod 400mm srážek spadlo v části střední a jižní Moravy, místy na severní Moravě a kromě severu území také v Čechách (ČHMÚ 2016).
Srážkový úhrn za období červen až říjen byl 247mm a šlo o čtvrtou nejnižší hodnotu pro toto období od roku 1961 (minimum 227mm v roce 1962). Úhrn za období červen až září spadlo 195mm a šlo o druhou nejnižší hodnotu od zmíněného roku (minimum 182mm v roce 2003) (ČHMÚ 2016).
Vysoká teplota vzduchu
Nejteplejší období nastalo od 3. do 16. srpna a to na celém území ČR. Nejvyšší teploty byly dosaženy 7. a 8. srpna, maximum 40.0°C v Řeži u Prahy a 39.8°C v Dobřichovicích (absolutní maximum 40.4°C z Dobřichovic dosažené v roce 2012 překonáno nebylo). Horko bylo i na konci srpna a začátku září, kdy byly nejvyšší teploty na Moravě a dosahovaly až 37.5°C. Hodně bylo v tomto roce i tropických dnů (nejvíce 20 v Dobřichovicích) a též tropických nocí (nejvíce 15 v Klementinu). Průměrná teploty pro území ČR od ledna do října dosáhla v tomto roce nejvyšší hodnoty od roku 1961 (ČHMÚ 2016).
Vlivem výskytu vysokých teplot vzduchu a jeho nízké vlhkosti se odehrával vysoký výpar z půdní vrstvy i z vodní hladiny, tzn. z vodních toků i vodních ploch. Využitelnou vodní kapacitu v půdě do hloubky 40cm ukazuje obrázek. Změnu této využitelné vodní kapacity po dvou významných epizodách srážek je možno vidět na obrázku.
Na počátku října bylo možno pozorovat opětovné snížení VVK, kdy nejnižší hodnoty této byly dosaženy zejména v nižších polohách a nížinách Čech (nejčastěji 10 až 20%).