Zvykli jsme si na teplé zimy a na sucho

()

V minulých letech bývalo běžné, že teplota byla celou zimu vysoká a to minimálně bez denního mrazu. Ano v podmínkách našeho klimatu jsme měli skutečně období převážně teplejších zimních sezón. Bylo to znát zejména v sezóně loňské nebo před loňské, kdy mnohde v nižších polohách za celou zimu nenapadl sníh. O celodenním mrazu nemohla být řeč vůbec. Před krátkou pauzou od takto velmi teplých zim, malá změna se odehrála v roce 2017, byl zimy také velmi teplé. Zejména v letech 2013 a 2014. Tyto zimy byl také suché. Vzhledem k tomuto faktu lze konstatovat jednoduše následující, zvykli jsme si na teplé zimy. Před těmi byly zimy naopak dosti studené a bohaté na sníh, zejména v letech 2009 až 2011, ale před tím také v letech 2005 a 2006. Mezi nimi byly jedny z nejteplejších zim a to zimy 2007 a 2008.

Změna klimatu neznamená rázem konec zimního počasí

Že v zimě nebude už sníh? Alespoň v nižších nebo ne horských oblastech? Tomu bylo možné třeba loni nebo před loni i věřit, ale rozhodně se tím není radno řídit. Tento vývoj nebude stabilní, to není změna klimatu. Naopak velká proměnlivost počasí a klimatu nejen v kratším, ale i v delším čase. Výkyvy meteorologických prvků, rekordy a tedy jejich extrémní průběh. Ano, častěji převaha teplejšího počasí a to hlavně v globálu a v průměru delšího období.

To je změna klimatu. Též je to posouvání období s určitým vývojem klimatu, oproti přechozímu stavu. Takže uvedené zimy měly jiný průběh. Celkově byl teplejší s určitými výkyvy. Stejně tak bylo jiné jaro, minimálně jeho počátek. Do toho se promítalo více či méně zimní počasí. Letošní zima, ač zpočátku to vypadalo na velmi obdobný průběh jako v případě minulých, je nakonec jiná. A vyskytla se nyní zimní epizoda. I leden byl až na výjimky v podobě výkyvů teplot chladnější se zimními epizodami.

Zde vidíme hezký příklad toho, že průběh zimní sezóny nelze celý odhadnout na tři měsíce dopředu. První polovinu období s určitou mírou nejistoty ano. Pro druhou polovinu období je míra nejistoty ovšem tak vysoká, že není příliš pravděpodobný úspěch prognózy. V atmosféře může totiž dojít velmi rychle ke změně, nemusí, ale často dochází.

Bude zimy v našem klimatu ubývat nebo opět přibývat?

Je diskutabilní, zda skutečně oteplování planety způsobí u nás již v dohledné době rapidní úbytek zimního počasí. A to v podobě, že zimní projevy počasí budou jen například v jedné z například pěti zimních sezón. Vzhledem k tomu, že se klima střídá, může tomu být zcela naopak. Zimních sezón s četnějšími zimními projevy může opět přibývat. A to, aby jich mohlo po čase opět ubývat. Otázkou je jak to bude s převahou méně zimních sezón nebo více zimních sezón v určitém období. Dlouhodobé klimatické prognózy říkají, že jich bude spíše ubývat. Ale určitě to nebude nárazově. Budou se střídat roky s teplejšími zimami s roky opačnými. Jen postupně lze spíše čekat roky s teplejšími zimami. A to se projeví hlavně v nižších polohách. Na horách budou ty změny podle prognóz spíše zanedbatelné. Ale ani tyto prognózy se nemusejí vyplnit. Klima může zcel jistě úplně jiný vývoj.

Uvědomme si, že teplé zimy byly v historii klimatu vždy a byly střídány studenými. Vidíme to i na vývoji z posledních let nebo desítek let. Jen extrémy teploty jsou vyšší společně s četností výskytu teplejších zimních sezón. O očekávaných změnách klimatu či jednotlivých prvků píšeme v několika vydaných článcích. Pro zájemce doporučujeme některé níže.

K tomuto tématu a obecně k tématu změny klimatických prvků v budoucnu doporučujeme články: Trvání vegetačního období v minulosti a jeho očekávaná změnaZměna trendu teploty vzduchu během rokuZměny klimatických prvků pro ČR v budoucnu.

Podobná situace je se suchem

Od roku 2014, přesněji od zimní sezóny 2013/2014 která byla nejen teplá ale také suchá, panuje v ČR převážně sucho. A to hlavně ve vegetačním období. Toto se přenáší do dalších let a to vlivem nedostatečných nebo zcela nedostatečných zásob vod ze sněhu. Během posledních pěti let se intenzivně řešilo. Zapomnělo se na opačný hydrologický extrém a to na povodně. Že tento extrém také souvisí se současnou změnou klimatu a kdykoli může zahrozit. A to v menší i větší míře.

Uplynulý rok nám ukázal, že nebude každé léto pouze o suchu. Povodňová situace nebyla nijak moc významná a hlavně ne plošná, ale opakovaně se vyskytla. I když zpočátku vegetačního období to vypadalo na veselé pokračování sucha. Dokonce na velmi extrémně suchý rok, neboť do ne horských poloh uplynulá zima nepřinesla žádný sníh. Na horách ho příliš neleželo a do třetice hydrologická situace zůstávala špatná po dvou velmi suchých letech 2019  a 2018.

Stejně jako v případě zimních sezón i v případě sucha platí, že se bude vyskytovat častěji. Krátce může být přerušeno lokálními a hlavně přívalovými povodněmi. Ojediněle pak delším vlhčím obdobím s výskytem i významnějších a plošnějších povodní. Zatím za poslední takový rok považujeme rok 2013. V současné době jsme na konci nejsuššího období a to konkrétně v období, kdy se deficit až na výjimky vyrovnal. Začínají se vyskytovat místní povodňové situace, které i v zimě i v období jarního tání v některých minulých letech také více méně chyběly. Ale jaký bude další vývoj je i tak nejisté. Nelze soudit ani podle uplynulého roku a to, že bude pokračovat vlhčí období bez sucha ve vegetační sezóně.

Zda bude opět sucho nebo naopak častější povodně je též diskutabilní

Uplynulý rok mohl být pouze malou výjimkou a letos či příští rok může opět být hlavním problémem a často zmiňovaným pojmem sucho. Společně s extrémy a problémy s ním spojenými. V takovém případě by byl rok 2020 a začátek roku 2021 kapkou v moři a zlepšená hydrologická situace by se opět rychle zhoršila. K suchu by se patrně přidaly i časté vlny veder v létě a poměrně brzké vysoké hodnoty teploty na jaře. A hydrologická situace by se začala zhoršovat a to rychle. Během jednoho vegetačního období byl v extrémním případe zpět deficit srážek i sucho v hlubších vrstvách půdy. To minimálně v oblastech, kde se deficit vláhy nepodařilo zcela vyrovnat ani do zimy. Jde zejména o oblast od Prahy směrem k jihozápadu a severozápadu co do nižších poloh. A také oblast nejjižnější Moravy. To jsou současně oblasti obecně nejteplejší a spíše sušší.

I stav podzemních vod se zlepšil během vlhčího podzimu. Až na výjimky jsou hladiny ve vrtech v ČR průměrné či případně i nadprůměrné. Nejnižší zůstávají na severozápadě Čech. Takže v případě, že „najede počasí do původních kolejí“ a bude pokračovat průběh počasí co byl do roku 2019, rychle se situace vrátí zpět. V současné době musíme počítat spíše s vyšší teplotou během jara a v létě. Proto je velmi důležitý alespoň dostatek srážek a tyto více rovnoměrněji rozložené v období.

Častější povodně v určitých letech, pravidlo nebo náhoda?

Také je možné, že bude pokračovat nyní započaté vlhčí počasí. Tedy počasí s dostatkem či krátce i nadprůměrem srážek. Budou častěji povodňové situace či případně vznikne i významnější povodňová situace. Též je pravděpodobnější, že budou během léta vznikat opět lokální srážkově významné situace. A to podoby přívalových lijáků s bleskovými povodněmi. Ten případný vrchol vlhkého období s výskytem povodňových situací může připadnout na následující rok.

To by znamenalo uplatnění se „dvojkou“ končícího roku v žebříčku nejvýznamnějších povodní u nás. Velkých povodní v letopočtech končících dvojkou bylo v historii poměrně hodně. Často se také objevily povodně v rocích končících nulou. Zmínit můžeme velké povodně 1342, 1392, 1432, 1582, 1682, 1862, 1872, 1902, 1972, 2002. Ale je to v případě letopočtů jen hra s čísly, protože velké povodně se odehrály i v letech 2013, 2010, 2009, 1997, 1897, 1890, 1799 a podobně.

Ještě jsme v období možnosti výskytu větších povodní ve 179 letém cyklu

Prokázán byl výskyt velkých povodní v rámci 179 letého cyklu. Tento cyklus má souvislost se slunečním pohybem vůči středu soustavy. Z hlediska dnes známých povodní od 11. století máme šestý cyklu, započatý v roce 1956. Největší povodně se vyskytují podle zkušeností do 60. roku cyklu, maximálně do 70. roku. Větší povodně pak do 130. až 140. roku cyklu. Poté následující delší povodňový klid. Velké povodně v tomto cyklu zmiňme hlavně v letech 1962, 1972 a 2002, poslední 2013. A mezi nimi samozřejmě mnoho významných lokálně více omezených povodní. Podle této teze jsme nyní již za tím pomyslným maximem s větší pravděpodobností (do 2016). Stále tu ještě je ta menší pravděpodobnost (do 2026).

Proto se teoreticky po několika letech povodňového klidu mohou velké povodně zopakovat. O něco menší pak teoreticky i v dalších desítkách let. Ty budou hodně pravděpodobně oddělovány naopak obdobími sucha. Několikaletý povodňový klid proto není vhodné podceňovat. Totéž platí o mírných zimách, podle nichž někteří usuzují, že je mohou celé v pohodě trávit například v rekreačních objektech. Nebo že mohou provozovat některé aktivity neslučující se s projevy zimní počasí bez problému. Neměla by nás zaskočit ani náhlá pravá zima v nížinách s delším trváním. Stejně jako nás nyní nezaskočí letní sucho nebo obecně velké dlouhotrvající sucho, tak totéž platí ani o náhlé změně v opak. V to, že bude vody najednou jednoduše příliš. Naopak se s vodou musíme naučit dobře hospodařit při kterékoli situaci, včetně zimy. A myslet na veškeré možné extrémní situace dopředu.

Pro zájemce: Další významné povodňové rok i více o povodňové cyklu 179 let najdete na naší stránce Největší povodně v ČR.

Doporučená literatura k tomuto tématu:

DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol. Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012, www.chmi.cz.

Závěr

Výše uvedené jsou spekulace a diskutabilnost v tomto ohledu je to jediné, co lze. Protože neumíme klima takto předvídat. Jen máme pravděpodobnostní odhady. Máme také zkušenosti z minulých staletí a to bohaté na základě rekonstrukce velkých povodní i před přístrojovými měřeními. Dále rekonstrukce vývoje klimatu na základě výzkumů ledovců či sedimentů v tocích a oceánech či další nástroje. Na základě toho můžeme očekávat pravděpodobně převažující určitý vývoj, ale s častými změnami a zvraty. To, že počasí umí jít z extrému do opačného extrému nám ukázalo dostatečně a ukazuje stále.

I v letošní zimě, kdy se střídaly zimní projevy počasí v podobě náledí, ledovky, silného větru. A to s rekordně teplým počasím, které vyústilo v oblevu a povodňovou situaci. Náhled končící pravou zimou s vydatným sněžením a následně silným mrazem. Jinými slovy přes den bylo téměř jaro a zaznamenána byla rekordně teplá noc. Ani se, jak se říká, neotočíme a už máme na povrchu nebezpečnou ledovku, hustě sněží a poté přes den teplota v extrému sotva stoupá nad -10°C.

Souhrn a komentář

Můžeme odhadovat, že:

  • Se bude sucho ve vegetačním období zejména v nižších výškách vyskytovat často, někdy půjde o souvislejší suché období (viz 2014-2019+)
  • Celkově se bude počasí rychle měnit a budou panovat extrémy a to v kratším i delším čase
  • Toto sucho tedy může být kdykoli střídáno povodněmi a obecně obdobím vlhčích roků s častými povodněmi, dočkat se můžeme i velké povodně (za více než 10 let, za 5 let, ještě letos?)
  • Zimní období bude kvůli častějšímu teplu mimo hory mírné bez zimních projevů, ale nebude to pravidlem a občas může být zima i studenější, byť spíše v kratším období

Rámcově víme, co můžeme od počasí převážně čekat. Víme ale i to, že od něj můžeme vše možné a často s extrémy. Proto s tím počítejme a nemysleme si, že v zimě už nikdy v nížinách nenapadne hodně sněhu a nebude delší dobu hodně mrznout. Stejně tak jako, že náš nový moderní dům v nivě řeky už nikdy nemůže spláchnout obrovská povodeň. Platí to spíše naopak, zima nás může překvapit náhle a ve velké intenzitě. A povodeň může přijít doslova i z hodiny na hodinu.  V měnícím se klimatu počasí zrychluje změny a má ostřejší špičky svých extrémů. Průměrné je jen málo kdy.

Jak se vám tento příspěvek líbil?

Prosíme o jeho hodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí příspěvek!

Jak byl pro vás tento příspěvek užitečný?

Sdílejte příspěvěk s ostatními na sociálních sítích!

Mrzí nás, že pro vás příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám konkrétní důvody a co je v něm špatně. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí?

Shrnutí článku
Zvykli jsme si na teplé počasí a na sucho
Název
Zvykli jsme si na teplé počasí a na sucho
Popis
Zvykli jsme si na teplé zimy a na sucho. Pojednání o tom, že i přes změnu klimatu se u nás můžeme setkat s tuhou zimou i povodní.
Autor

Meteo Aktuality

Od mala mě fascinuje voda a projevy s ní spojené. Přírodní živly a to zejména extrémní průběh počasí. Proto jsem 21. ledna 2011 založil na Facebooku projekt v podobě stránky, k níž brzy vznikla webová stránka. Projekt pro informace o počasí a souvisejících oborech. S cílem poskytovat vlastní informace o počasí, objasňovat příčiny, souvislosti a vzdělávat v oboru. Vzhledem k velkému množství nepodložených a nepřesných až bulvárních informací ve vztahu k počasí v českých médiích, směřuji tento projekt od počátku k serióznímu podávání informací. To zda se mi daří plnit tyto cíle musíte posoudit vy, milí čtenáři.