Může být rok 2022 povodňový?

Když skončilo pětileté sucho a začaly se vyskytovat v roce 2020 častěji povodně, vydali jsme letos článek Hrozí velká letní povodeň? V něm byly shrnuty určité pravděpodobné úvahy. Řečeny byly podmínky, za kterých by větší povodeň vzniknout mohla. Rok 2021 vyloženě velkou povodeň nepřinesl. Ale jen několik situací lokálních povodní, kdy převažovaly ty přívalové a hodně lokální. Některé byly i významnější. Větší záběr ovšem neměly a nešlo o podobu plošných dešťových letních povodní. Vyskytly se jen ve spojení s bouřkami i další extrémy. Směrem k těm se pozornost trochu více přesunula. Ale článkem Nepodceňujme povodňový klid neustále opakujeme, že se velká povodeň může objevit kdykoli. Tento článek tedy platí stále. Může být rok 2022 povodňový? Proč existuje poměrně velká pravděpodobnost?

Povodňové roky končící dvojkou byly časté, může být rok 2022 povodňový?

Přesně těch bylo v historii naší země mnoho. V letech končících dvojkou se vyskytly největší historické povodně. Samozřejmě každý rok s číslem dvě na konci letopočtu neznamenal nikdy hrozbu povodní a nebude tomu tak ani nyní. Začněme tedy tam, například rok 2012 vyloženě velkou povodeň nepřinesl. Ta se vyskytla o rok později. Naopak významné povodně v letech 2010, 2009 a 2006 se nevyskytly v letopočtech s dvojkou na konci. Velmi dobře tento fakt ale potvrdila katastrofální povodeň v roce 2002. A společně s ní ty velké historické. Mezi velké a větší historické povodně vyskytlé v letopočtu s číslem dva na konci počítáme následující. Šlo o povodeň 1972, počítat sem můžeme i povodeň 1902.

Dále povodně v letech 1872 a 1862. Po delší pauze také 1582, 1432 a 1342. Samozřejmě máme z historie povodně i z jiných let, například často z let končících čísly čtyři a pět. Objevily se i povodně “sedmičkové”, v letech končících sedmičkou. Šlo hlavně o roky 1997 a 1897 – jedny z největších povodní na Moravě v prvém případě a na severu Čech v případě druhém. Takových případů v historii ale příliš není. Také najdeme velké povodně v letech končících nulou, zejména 2010, 2000, 1940, 1890, 1830, 1810, 1740.

Ale o koncových číslech letopočtů to samozřejmě až tak není. Můžeme částečně usuzovat podle toho, ve kterých letech se v minulosti vyskytly velké povodně. Vždy se to uplatnit samozřejmě ale nemusí. Vypozorován byl ovšem trochu jiný fakt. Může být rok 2022 povodňový?

Obr. 1 Povodeň na jaře 2006 byla na Labi významná, její příčinou bylo rychlé oteplení a tání velkého množství sněhu s mírnou kombinací deště. O “dvojkový” rok tehdy zrovna nešlo

Jsou povodně v současném 179 letém cyklu aktivní?

Velké povodně se opakují z historie v tzv. cyklech 179 let. Jde o sezonalitu povodní, kdy se velké povodně vyskytly brzy po sobě nebo s mírnými rozestupy od sebe. Výzkumy prokázaly, že největší povodně se vyskytly do 60 až 70 let od počátku cyklu. Cykly se počítají v každém tisíciletí. Kde se nacházíme aktuálně?

• První cyklus tisíciletí začal roku 1062 (první velká povodeň 1118 – jedna z největších v ČR)
• Druhý cyklus začal roku 1241 (první velká povodeň 1272, další 1342)
• Třetí cyklus započal roku 1419 (první extrémní povodeň 1432 a to opakovaně, dále 1501)
• Čtvrtý cyklus s počátek v roce 1598 (první povodeň se objevila hned v roce 1598 opakovaně a dále v roce 1655)
• Pátý cyklus začal roku 1777 (přinesl hned velkou povodeň roku 1784 a dále 1845)
• Šestý cyklus probíhá doposud a začal roku 1956 (velká povodeň 2002), tento potrvá do roku 2135

Může být rok 2022 povodňový a zopakovat se v současném cyklu velká povodeň?

Po první velké povodni přichází většinou další, každopádně v každém cyklu v jinou dobu. Někdy jak vidíme v historii začnou povodně se začátkem cyklu. Jindy to trvá desítky let do první velké povodně. V současném cyklu to trvalo 46 let. V roce 2022, kdy si připomeneme jubilejní 20. výročí této povodně, nabíhá 66. rok cyklu. Jsme na konci pravděpodobného výskytu velkých povodní, ale stále se tedy ještě může velká povodeň zopakovat. Tak například povodeň 1342 je považovaná za významnou, nikoli katastrofální, ale za větší. Vyskytla se 99 let po začátku cyklu.

První cyklus začal podobně jako současný (1062/1956), první velká povodeň se vyskytla až za 56 let, v současném za 46 let. Ve třetím cyklu se druhá velká povodeň vyskytla za 82 let. A pátý cyklus přinesl druhou dobře známou povodeň za 68 let po svém začátku (1845). Mezi tím se odehrály samozřejmě menší povodně. Počítat navíc musíme v současném cyklu ale též i povodeň 1997, která nebyla nevýznamná. Na druhé straně ke konci cyklů nastávají desítky let relativního povodňového klidu. Například 1903-1971, kdy chybí větší povodně a četněji chybí pak ty velké.

Obr. 2 Povodně přívalové, které rychle přijdou a také rychle odejdou, se týkají míst malého rozsahu. Například 5-10km od daného místa může být sucho. Tyto povodně mají být při pokračující klimatické změně během teplé části roku ovšem častější

Závěr: Může být rok 2022 povodňový?

Může být rok 2022 povodňový? Velká povodeň se může odehrát kdykoli, nemusí to být nutně ve “dvojkovém” roce. Nemusí to být ani do maximálně 70 let od počátku cyklu. Připomínat si 20. výročí poslední a to katastrofální povodně můžeme v roce 2022 klidně další velkou povodní. Nicméně v téže době můžeme klidně řešit opět sucho. A velkou povodní si můžeme připomínat v roce 2025 tu z roku 1845. Zde zdůrazněme, že velká plošná povodeň se může odehrát kdykoli. Jde o nevyzpytatelný jev. I když nebudou na první pohled vhodné podmínky a nemusí tomu nic nasvědčovat.

Tyto podmínky se dokáží dosti rychle utvořit. Předpovědět tu příčinnou situaci, která k velké povodni povede dopředu nelze. A nikdy to možné nebude. Proto třeba neustálé mírné bdělosti, která počítá s tím, že meteorologické příčiny velké povodně mohou nastat obrazně řečeno ze dne na den. Aneb počasí dokáže mnohé, určitě dokáže rychle se změnit a být značně nepříznivé. Toto platilo za každé proběhlé dnes známé povodňové situace.

Příčinou velkých povodní bývají byly nejčastěji tyto meteorologické situace:

• Tání velkého množství sněhu ze všech nadmořských výšek najednou, případně kombinace s deštěm
• Opakovaný výskyt trvalých a vydatných (extrémních) srážek v obecně vlhkém období s vysoce nasyceným územím
• Opakovaný výskyt přívalových srážek do nasyceného území (více lokální, avšak i extrémní povodně)

Povodňový rok

Co si představit pod pojmem povodňový rok? Jednak výskyt velké povodně, která se delší dobu na našem území nevyskytla. Zejména povodeň plošnější, tedy zasahující větší území a více povodí. Například téměř celé Čechy. Ale takové povodni musí předcházet dosti vlhké období, jak uvádíme v bodech výše. To znamená, že by se nějaké povodňové události museli objevit před tou hlavní. Pod pojmem povodňový rok si představme právě opakující se ne vyloženě malé povodňové události. Podobně jako se vyskytli tyto v letech 2010 a 2013, alespoň z poslední doby.

Může být rok 2022 povodňový? Ano, jako kterýkoli jiný rok může být povodňový. Jako rok 2013, 2010, 2006, 2002. Může být povodňový, ale nemusí. Klimatický cyklus se může ubrat jiným směrem a velké povodně se budou vyskytovat v jiných částech Evropy nebo úplně v jiné části Světa. U nás můžeme po krátké pauze v létě opět řešit velké sucho. Dosti jisté ovšem je, že lokální přívalové povodně se nám nevyhnou. Jaký nastane vývoj ale nikdo nedokáže predikovat.