Největší sucha v ČR a jejich příčiny

Sucho 1947

Nadprůměrné teploty a podprůměrné srážky převládly od dubna do října a po většinou období se vyskytovaly též nadnormální teploty vzduchu. Maxima dosáhlo sucho v září, druhé maximum bylo již v květnu. Sucho bylo poměrně významné, dle indexů šlo o nejvýznamnější sucho nebo o druhé nejvýznamnější sucho z období let 1805 až 2012. Hydrologické sucho dle průtoků v Děčíně skončilo v listopadu a souvislá epizoda tohoto sucha začala během července.

Sucho 1953-1954

Toto sucho se významně přeneslo do následujícího roku. Započalo až v srpnu 1953 a trvalo do zimy 1954. Nízké srážkové úhrny převažovaly zejména na podzim a zejména na přelomu podzimu a zimy a až na výjimku v podobě ledna trvaly do března 1954. Velmi suchý byl ale už březen 1953, jednalo se o samostatnou suchou epizodu. Tato pokračovala po přestávce, kdy bylo sucho zmírněno hlavně na přelomu jara a léta. Teploty se pohybovaly kolem normálu nebo slabě nad ním. V zimním období 1953-1954 byly ovšem (na jeho konci) i významně podprůměrné. Sucho v těchto letech bylo zatím nejvýznamnějším za celé období let 1805 až 2012.

Sucho 1959

I když byl rok zpočátku dosti suchý, hlavní sucho roku začalo až na podzim. Významně podprůměrné srážky připadly na září, říjen a listopad tohoto roku, i když teploty nebyly nadprůměrné, ale spíše podprůměrné až průměrné. Na konci zimy a na počátku jara převažovalo sucho, v letním období problém se suchem nebyl. To se dostavilo v intenzivnější podobě než na konci zimy právě během podzimu. Nízké průtoky Labe v Děčíně začaly v září a trvaly téměř do konce roku.

Sucho 1992

Podprůměrné srážky převládly od května do září, kdy suchý byl hlavně květen a srpen. Po celé období převažovaly nadprůměrné teploty a to v červenci a srpnu i významněji, naopak v září již odpovídaly normálu období let 1961 až 1990. Nízké průtoky na Labi se vyskytly od konce července do poloviny října. Šlo o méně významné sucho než v předchozích dvou uvedených případech.

Sucho 2000

Další významněji suchý rok, kdy sucho započalo v dubnu. V tomto měsíci byly srážky podprůměrné a kompenzovaly tak velmi vlhký březen. Teploty byly od začátku roku nadprůměrné a to až na výjimky po celý rok. To přispělo k větší intenzitě sucha, jehož maximum připadlo na duben. Dle průtoků na Labi v Brandýse nad Labem nebyla tato epizoda sucha tak významná. Vedle března přispěly ke zmírnění sucha významnější srážky ještě v červenci.

Sucho 2003

Tuto epizodu sucha si pamatuje asi každý. Hovořilo se o srážkově velmi podprůměrném a horkém roce nejen v ČR, ale i na řadě míst Evropy. Podprůměrné srážky panovaly až na výjimku (květen) od února do září, minimum srážek bylo zaznamenáno v únoru, březnu a červnu. Sucho se hned na počátku roku tedy zvýraznilo a druhého minima dosáhlo v červnu, kdy se vedle významně podprůměrných srážek vyskytovaly také vysoce nadprůměrné teploty. Hydrologicky bylo sucho nejvýznamnější dle průtoků na středním Labi od srpna do poloviny září.

Sucho 2007

Tato epizoda sucha se týkala jara, kdy v dubnu došlo k významnému podprůměru srážek. Teploty byly od počátku roku do srpna nadprůměrné, což sucho umocnilo. V září ovšem toto sucho zažehnaly významné srážky, takže maximum sucha nastalo jasně v dubnu. Velkou roli v intenzitě sucha sehrály tedy vysoké teploty panující po dlouhé období a to již od zimy, kdy ovlivnily zásoby vody ve sněhové pokrývce.

Indexy sucha a jejich hodnocení

Výše byly stručně popsány meteorologické příčiny sucha, jeho průběh z hlediska roku a případné hydrologické odezvy na průběh klimatických prvků v jednotlivých letech. Nyní si seřadíme suché roky podle nejextrémnějších, záleží ovšem na tom, podle čeho tato suchá období hodnotíme. Proto toto řazení budeme sucho hodnotit podle tří indexů sucha: SPI-1, SPEI-1 Z-index.

Charakteristika: SPI index vyjadřuje zde sucho podle měsíčních hodnot srážkových úhrnů. SPEI index hodnotí sucho podle rozdílů srážkových úhrnů a potenciální evapotranspirace v jednoduché vodní bilanci. Z-index hodnotí sucho podle odchylek srážkových úhrnů od normálu v daném měsíci, ale bez přihlédnutí k předchozímu stavu vodní bilance.

Suché epizody dle extremity

Nejextrémnější suché epizody v ČR v letech 1805 až 2012: Sucho 1953-1954 (1. místo dle všech indexů). Sucho 1947 a 1868 (1. místo podle dvou indexů, 2. místo podle jednoho indexu). Sucho 2003 (1. místo podle dvou indexů, 4. místo podle jednoho indexu). Rok 1808* (1. místo podle jednoho indexu, 2. místo podle jednoho indexu, 3. místo podle jednoho indexu). Sucho 1917 (4. místo podle tří indexů). V roce 2000 (1. místo podle dvou indexů, 6. místo podle jednoho indexu). Sucho 1959 (1. místo podle jednoho indexu, 3. místo podle jednoho indexu a 6. místo podle jednoho indexu). Sucho 1904 (2. místo podle dvou indexů, 4. místo podle jednoho indexu).

Méně intenzivní epizody

Sucho 1834 (1. místo podle jednoho indexu, 2. místo podle jednoho indexu, 3. místo podle jednoho indexu). Sucho 1842 (1. místo podle jednoho indexu, 3. místo podle jednoho indexu, 4. místo podle jednoho indexu). Rok 1863 (3. místo podle jednoho indexu, 4. místo podle jednoho indexu, 5. místo podle jednoho indexu). Sucho 1911 (3. místo podle jednoho indexu, 5. místo podle jednoho indexu, 7. místo podle jednoho indexu). Sucho 1921 (3. místo podle jednoho indexu, 6. místo jednoho indexu, 7. místo jednoho indexu). V roce 1826 (6. místo podle dvou indexů, 11. místo podle jednoho indexu). Sucho 1809 (10. místo podle dvou indexů, 13. místo podle jednoho indexu). Sucho 2007 (1. místo podle jednoho indexu, 3. místo podle jednoho indexu, 26. místo podle jednoho indexu). Rok 1811 (4. místo podle jednoho indexu, 12. místo podle jednoto indexu, 24. místo podle jednoho indexu).

* Hodnoceno letní období sucha (červenec až srpen).

Suché epizody podle letokruhů dubu

Identifikovat negativní roky z hlediska sucha možno i podle šířek letokruhů dubu. Záznamy jsou z tohoto hlediska k dispozici již od roku 761. Dle průměrných teplot a srážek v ČR se vypočítaly indexy sucha a podle nich stanovily negativní roky vůči referenčnímu období 1961 až 1990. V tomto se vyskytly dva negativní roky a to 1964 a 1976 (Brázdil a kol., 2015). Intenzita sucha v negativních rocích se definuje opět stupni -1 až -3.

V období let 761 až 1500 bylo zjištěno 88 negativních roků. Nejvýznamněji negativními roky byly roky 764, 788, 806, 810, 850, 864, 874, 882, 883, 893. Dále 907, 920, 928, 944, 945, 981, 982, 995, 1019, 1037, 1046, 1048, 1070, 1091, 1117, 1132, 1142, 1167, 1171, 1177, 1189, 1194. Též 1209, 1217, 1224, 1241, 1252, 1262, 1270, 1284, 1306, 1326, 1353, 1361, 1393, 1397, 1420, 1426, 1431, 1448, 1464, 1469, 1485. V novější době pak 1590, 1603**, 1616, 1637**, 1638**, 1686**, 1779**, 1790** a dále v nejnovější době 1808, 1811, 1842, 1868, 1904, 1921, 1959 a 2007.

** Týká se jen Moravy.

Výše jsou uvedeny negativní roky v dubové chronologii dle Brázdila a kol., 2013a, 2015. Z tohoto pohledu šlo o nejvýznamnější suché epizody v ČR za období let 761 až 1800*** (rekonstruované hodnoty dle dokumentárních pramenů) a období let 1800*** až 2012 (dle měřených hodnot).

*** Přibližný letopočet.

Nejčastější synoptické příčiny sucha v ČR

Známe meteorologické příčiny vzniku sucha a nyní se podíváme na synoptické příčiny meteorologického vývoje vedoucímu ke vzniku sucha. Suché počasí vždy přináší vysoký tlak vzduchu, v němž nevzniká oblačnost a tak nastává počasí bez srážek a s četným slunečním svitem. Takové situace v létě a obecně v teplé části roku provází přílivy teplého nebo velmi teplého vzduchu od východu, jihovýchodu nebo jihu s výskytem vyšších nebo vysokých teplot vzduchu. S tímto rázem počasí souvisí nízká relativní vlhkost a tedy vysoká evapotranspirace. Dle analýzy synoptického vývoje v extrémně suchých letech nad Evropou jasně vidíme, že za suché epizody odpovídá Azorská tlaková výše. Tato má charakter stabilního tlakového útvaru v oblasti Azor a tato zasahovala v uvedených letech do centrální Evropy svým hřebenem. V dubnu a květnu se hřeben této výše stává méně patrným, naopak velmi významný ho spatřujeme v září.

Převaha anticyklonálních situací jako zásadní příčina

Nízký tlak vzduchu se srážkově významnou oblačností se nachází často nad Severním mořem a Skandinávií a na východě Středomoří. Za takového rozložení tlaku vzduchu se nad centrální Evropou vyskytuje tedy stabilní nebo téměř stabilní anticyklonální situace (Brázdil a kol., 2015). Ohledně synoptických typů, tedy složek cirkulací, jsou za významně suché epizody většinou odpovědné anticyklonální synoptické typy. Nejvyšší nárůst výskytu těchto typů je v měsíci září (o 23.8%) a nejnižší v květnu (o 10.8%). V dubnu souvisejí suché epizody s poklesem četností výskytu brázd nízkého tlaku vzduchu (B) a cyklony nad střední Evropou (C).

Naopak četnější je výskyt jihovýchodní a severovýchodní anticyklonální situace (Sea a Nea). V červnu je četnější výskyt anticyklony nad střední Evropou (A) o 7% a pokles severovýchodní cyklonální situace (Nec) o 5.6%. V červenci došlo k poklesu výskytu brázdy nízkého tlaku vzduchu nad centrální Evropou a stejně jako v srpnu došlo k četnějšímu výskytu západních anticyklonálních situací (Wal) a to o 4.7% resp. 8.7%.

V září došlo k významnému poklesu situací typu brázdy nízkého tlaku nad střední Evropou a západní cyklonální situace (Wc) o 7.7% či 5.6%. A častější byl jižní anticyklonální typ (Sa) a anticyklony nad centrální Evropou (A) (Brázdil a kol., 2015). Tento text podává základní informace o synoptických příčinách sucha a změně synoptických typů v posledních letech, které právě vedou k častějšímu výskytu suchých epizod, a výsledky analýzy provedené v citované práci kolektivu autorů z Centra výzkumu globální změny AV ČR. Studovat příčiny sucha je možné a dokonce i potřebné mnohem podrobněji.

Závěr

V poslední době se vyskytla významná suchá epizoda v roce 2015, která ještě není zapracována v tomto přehledu. Tento přehled postihuje dlouhou minulost a monitoruje nejvýznamnější suché roky v období od roku 761 do roku 2012. V období let 761 až 1499 jde o hodnocení dle dubové chronologie na základě dokumentárních pramenů, v období let 1500 až cca 1804 jde o hodnocení sucha dle dokumentárních pramenů. A nakonec v období let cca 1805 až 2012 jde o hodnocení sucha na základě přístrojových měření. Z přehledu suchých epizod, a to i z dávné minulosti kdy se opíráme o různé dokumentární prameny, vyplývá, že extrémně suché periody se v našich podmínkách objevovaly vždy. Jsou tedy v souladu s variabilitou klimatu.

V některých obdobích byly četnější a intenzivnější, v jiných naopak méně četné. Vyskytovaly se pro změnu také povodňové situace (viz další text o nejvýznamnějších povodních v ČR), anebo šlo o období s vyváženou vodní bilancí, kdy se nevyskytovalo sucho nebo významnější sucho ani v letním období a na druhou stranu ani žádné povodňové situace, alespoň ně významnější. V současné době se nacházíme v období, kdy je a pravděpodobně i bude suchých epizod mnoho a tyto budou intenzivnější, což souvisí s klimatickou změnou v podobě rostoucí teploty vzduchu na Zemi. Pokud se klima vyvine podle převážné většiny prognóz, tak dojde v našich podmínkách k častému výskytu sucha ve vegetačním období. A to často v létě, naopak v zimě se toto i zcela zažehná.

Sucho má často kořeny v teplých zimách

S teplejšími zimními sezónami ovšem vzrůstá riziko tvorby nedostatečných zásob vody ve sněhové pokrývce, alespoň v ne horských polohách. To by znamenalo nedostatečné dotace půdy a podzemních vod a poté nižší zásoby vody pro celou teplou část roku. V tomto období se zásoby vody zpravidla nezvýší, ale spíše a často významně sníží. Sucho by mělo u nás často začínat ve druhé polovině jara nebo na jeho konci, kdy budou teploty často už vysoké a srážek bude ubývat. Maxima by mělo dosahovat během léta nebo na začátku podzimu. Během druhé poloviny podzimního období se naopak zmírní. Nicméně nelze vyloučit, že některé zimní sezóny budou též suché (naposledy se tak stalo zejména v sezóně 2012/2013) a utvoří se malé zásoby vody ve sněhu i v horských polohách. Za takových situací se přenese sucho z jednoho roku do druhého, v němž se zpravidla za podobného průběhu počasí značně prohloubí.

Studium historie sucha z různých úhlů pohledu nám pomůže dobře odhadovat vývoj sucha v budoucnu, k čemuž právě slouží klimatické modely vycházející z historických dat. Jde o pohled meteorologický, klimatický, vodohospodářský, zemědělský, lesnický a podobně.

Další informace je možné najít na stránkách Největší sucha v ČR. Aktuální výskyt sucha dobře prezentuje jednak web intersucho.cz a dále též web ČHMÚ.

Zdroj dat: BRÁZDIL, R. a kol. Sucho v Českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, 2015.