Třináct let od vlivu známé níže Kyrill
Tenkrát nebyla o inverzi vůbec řeč, počasí bylo cyklonální v silném západním proudění. Přes střední Evropu přecházely systémy front v rychlém sledu. Tyto byly spojeny s významnými tlakovými nížemi postupujícími ze západní až severozápadní Evropy (typicky atlantické níže). Tyto postupovaly většinou vůči našemu území severní drahou. Byla otázka jak moc blízko cyklony vůči našemu území postupují a jaké je postavení dalších tlakových útvarů. Na vytvořeném rozdílu v tlaku vzduchu nad danou oblastí závisí poryvy větru a jejich intenzita. Pokud je rozdíl tlaku velký, jsou poryvy větru významné. A čím je tento rozdíl větší na menším území, tím je rozdíl v tlaku větší. A je intenzivnější snaha o jeho vyrovnávání. Pak jsou zpravidla v dané oblasti i významnější poryvy větru. Nyní zavzpomínáme na význačnou povětrnostní situaci, vliv níže Kyrill.
O tlakové níži zvané Kyrill platí, že se dostala nad pevninu Evropy jako velmi hluboká a udržela si nízký tlak i při přechodu přes jižní Skandinávii až pevninu severu centrální Evropy. Tím vznikl ve střední Evropě mimořádný tlakový rozdíl, proto i vítr foukal poměrně dlouho a plošně rozsáhleji velmi až extrémně silný. Doposud se nepodařilo žádné cykloně na našem území překonat nejvyšší náraz větru při vlivu této níže. I když některé přinesly i velmi podobně silné poryvy větru.
Obr. 2 Dráha postupu tlakové níže předcházející níži “Kyrill” a samotné níže “Kyrill” od 13. do 20. ledna 2007 v oblasti Atlantik – Evropa, zdroj: chmi.cz/Marjan Sandev
Kompletní popis situace a důsledků ohledně této níže jsou shrnuty na stránce Níže Kyrill (2007). A žebříček nejvýznamnějších níží z hlediska nárazů větru v nové historii (po roce 2000) v ČR najdete na stránce Významné cyklony.
Vzpomínka na tlakovou níži Kyrill
Leden v roce 2007 patřil k těm nejteplejším v historii u nás (V Klementinu nebylo teplejšího měsíce za celou dobu pozorování od roku 1775) a obecně zimní sezóna 2006/2007 se řadí v poslední době mezi nejteplejší. V lednu bylo v ČR také značně větrno a to již kolem 10. až 12. ledna. Poryvy větru nebyly ale tak významné jako 18. a 19. ledna 2007, kdy přecházela přes sever Evropy právě hluboká tlaková níže “Kyrill”. Ta nepřinesla jen extrémně silný vítr, ale společně s frontálním systémem s ní spojeným i další extrémy počasí. Tyto s lednem většinou ale nespojujeme. Právě přesně touto dobou (pozn. doba publikace tohoto článku, tehdy to byl čtvrtek) zesiloval západní až severozápadní vítr. Večer dosahoval již velmi významných rychlostí s nárazy i v nížinách. Vrchou dosáhl před a při přechodu studené fronty systému v noci na 19. ledna. Níže je stručný výpis extrémů spojených s touto situací – veškeré informace najdete na výše uvedené stránce.
Jméno “Kyrill” znal a do dneška zná téměř každý. Mnozí toho času možná zjistili, že se tlakovým nížím přidělují různě na Světě jména. Jde především o jejich dobré rozlišení. Právě při vzniku významné níže s extrémními projevy počasí, které působí značné škody nám to pomůže dobře pojmenovat danou situaci. U cyklon se jméno extrémně silné níže již poté nikdy nepoužije, jinak se jména stále opakují. O rok a necelé dva měsíce později ovlivnila značně počasí v ČR tlaková níže “Emma” a jí přidružená níže “Fee” – informace o nich a srovnání s touto níží najdete na stránce Níže Emma (2008).
Obr. 4 Maximální nárazy větru v ČR od 18.1. do 19.1.2007 7 SEČ, zdroj: chmi.cz
Význačné projevy počasí při vlivu níže Kyrill
- Výskyt významných zimních bouřek s prudkými srážkami (charakter letních konvekčních srážek) s výskytem krátkodobého dosažení povodňových stavů na tocích
- V teplém sektoru níže dosáhla na jihu Moravy teplota 17.8°C
- Nejvyšší náraz větru 57.8m/s (Luční Bouda), až 45m/s v nižších polohách
- V ČR a okolí bylo zaznamenáno 5 686 blesků
- Největší přírodní katastrofa od roku 1999
Ač se někde můžete dočíst, že maximální náraz větru při vlivu této níže činil 60m/s, nebylo tomu tak u nás. Ano, tento náraz se vyskytl. Nicméně ne u nás, ale na polské straně Sněžky.
Víte, že nárazu větru při vlivu této níže se přiblížil náraz při vlivu tlakové níže “Eberhard” v loňském roce? Na začátku klimatického jara ovlivnila počasí v ČR významná níže zvaná “Eberhard” a to kolem 10. března. Nejvyšší náraz činil na našem území 54.5m/s a byl změřen na Sněžce – jak se můžete dočíst též na výše jmenované stránce s žebříčkem nejvýznamnějších cyklon u nás z pohledu nárazu větru.
Přichází období klidu od významných níží?
Cyklony často postupují v lepší “formě” do vnitrozemí Evropy právě během podzimu a zimy, ojediněle pak na počátku jara. Kdykoli se může stát, že dojde k podobnému případu. Jinými slovy, že se dostane významná cyklona dále do Evropy a postavením ostatních tlakových útvarů přinese velký tlakový rozdíl. Je pravda, že po roce 2008 nastal také jistý útlum v postupu níží. Kolem roků 2009 až 2011 se žádné významné situace neobjevily a častější byly povodňové jevy. V dalších letech přecházely méně významné níže. Od roku 2017 (s vlivem níže “Herwart”, též dosti známé) se intenzita atlantických cyklon zvýšila. Nyní možná dochází opět k jistému útlumu, v letošní chladné části roku “dominoval” jen zářijový “Mortimer”. Otázkou ovšem je jak dlouhá tato pauza bude.
Právě od vlivu níže “Kyrill” v roce 2007 zaznamenáváme velké problémy s poničenými lesy. První značné poryvy větru v letech 2007 a 2008 způsobily hodně, po krátké přestávce (v níž povodňové situace příliš nepomohly) nastalo dlouhé období sucha (další negativní vlivy). Stromy porušené dřívějšími silnými větry a napadané kůrovcem či též oslabené velkými suchy (od zimy 2013/2014, zejména pak v létě 2015) snášejí další silné větry (2017 až 2019) mnohem hůře. Současně je bičuje v teplé části roku opět sucho (zejména v roce 2018, ale i loni).
Srovnávací prezentaci níží “Kyrill” a “Emma” najdete na stránce ČHMÚ. Dále též o níži “Kyrill” a obecně význačném počasí v této zimní sezóně v časopisu Meteroologické zprávy, článek na ČMeS.
