V Grónsku roztálo rekordně ledu

Loňské léto bylo mimořádně teplé a v Grónsku roztálo rekordně ledu. Během tohoto letního období roztálo v Grónsku rekordní množství ledu a to 600 miliard tun. Při tomto množství by se podle vědců z NASA měla globálně zvýšit hladina moří a oceánů o 2.2m za dva měsíce. Oproti průměru z let 2002 až 2019 je úbytek ledu v Grónsku za loňský rok extrémní a to dvojnásobné. Ve zprávě to uvádí NASA a Kalifornská univerzita. Loňská zpráva uvádí, že od roku 1992 odtálo v Grónsku 3.8 bilionů tun ledu. Za toto období do současnosti se tempo tání zvýšilo ze 33 miliard tun na 254 miliard tun ledu za rok.

V Grónsku roztálo rekordně ledu a právě grónský led přispívá k vzestupu hladiny oceánů

Tento led  se nachází na pevnině a nikoli na vodní hladině. Proto při tání přímo zvyšuje hladinu oceánu. Nejvíce ledu zde podle studie odtálo v roce 2011 a to 335 miliard tun. V Grónsku se nachází druhý největší světový ledový příkrov. Již v loňském roce zveřejnili vědci informace o tom, že je tamní ledovec nestabilní a trhá se. Uprostřed tohoto ledového příkrovu odtéká velké jezero. Toto má šířku 5km a hloubku 0.5km. Průzkum odhalil, že jezer je v ledovém příkrovu mnoho. Tento příkrov má nejrychlejší ledovce a nejrychleji také taje. Vytékající voda na podloží působí nestabilitu ledu a tvoří se v něm velká jeskyně. Ledovec se stále rychleji pohybuje a vznikají tak nové praskliny a tvoří se nová jezera.

Jezer jsou vlivem intenzivního tání ledu tisíce. Až kilometrovými vodopády proniká voda pod povrch tohoto příkrovu. Jezera jsou rozsáhlá a hluboká, na ledovou pokrývku tak vyvíjejí velkou sílu. Led protrhnou a velká masa vody rychle oteče pryč. Rychlost odtoku je obrovská. Z povrchu ledovce dokáže odtéct 1 mil. mvody za hodinu.

Tání ledu v Grónsku i nadále, Atlantik bez mořského ledu možná už roku 2044

Vědci potvrzují, že vlivem globálního oteplování bude led v Grónsku i nadále ve 21. století odtávat. Bude se tak na ledovém příkrovu tvořit více jezer, která budou odtékat. Pokud by roztál celý tento příkrov, zvýšila by se hladina oceánů na Světě až o 7m. Nový výzkum Kalifornské univerzity zveřejnil též výsledky modelování změn klimatu a úbytku ledu s oteplováním spojeného. Klimatické modely se rozcházejí a výpočty, kdy bude Atlantik bez mořského ledu ukazují tedy jiné letopočty. Některé modely slibují zmizení mořského ledu v době minima (pozn. vždy v září každého roku) už v roce 2026, jiné naopak až v roce 2132.

Ze srovnání několika modelů vědci srovnali výsledky ze satelitními snímky. Vybrali šest modelů, které předpověděli vývoj nejlépe. Podle výsledku by mohla být Arktida v létě bez ledu mezi roky 2044 až 2067. Vysoká odrazivost ledu chrání planetu před extrémním teplem. Právě úbytek bílé plochy snižuje albedo (pozn. odrazivost) a tím dochází k oteplování Země. Zvyšuje se globální teplota na Zemi = globální oteplování. Neznamená to ovšem pouze maximální teplotní rekordy na celé Zemi a naráz.

Globální zvyšování teploty má různorodé důsledky, zejména se nad teplejšími oceány vyvíjejí častěji hurikány. Tyto jsou mohutnější a silnější. Celkově jde ale o rozkolísanost klimatu a s tou souvisí i vpády studeného vzduchu a související důsledky často i v oblastech nebo v obdobích, kde a kdy to dosud nebylo příliš typické.

Infekce, i to bude důsledek klimatické změny

Dalšími důsledky změny klimatu jsou nejen extrémní meteorologické jevy, nedostatek potravin, ale i znečištění vzduchu a infekce. Vyhlídky nejsou tedy vůbec pozitivní. Klimatickou změnu nelze zastavit, ale lze ji zmírnit. Proto je třeba se důsledně zamyslet nad tím, že by se s příčinami oteplování mělo opravdu rychle, efektivně a dlouhodobě něco dělat. Pokud Svět do roku 2050 sníží emise Coo 7.4% ročně, oteplí se na Zemi o 1.5°C. Do roku 2090 bude Svět teplejší o 4°C. Pokud se toto snížení emisí nedodrží, pak půjde o významnější růst globální teploty. To by mělo fatální dopady. I tak je nutné mimo jiné počítat s tím, že se objeví četněji a i v jiných oblastech ošklivé nemoci. Zejména může jít o infekce přenášené hmyzem a podobnými. S některými se potýkáme již nyní. Stačí jmenovat cholera, malárie či bakterie způsobující průjmy. Těmito nemocemi by mohla být ohrožena v budoucnu více než polovina lidské populace.

Cílem tohoto textu není strašit, zrovna v současné situaci rozhodně ne. Ale naopak podívat se na věc změny klimatu a jejích důsledků otevřenýma očima, reálným pohledem. A to na základě podložených výzkumů a zjištění z poslední doby, nikoli “výkřiků do tmy”. Změna klimatu v podobě oteplování Země je realita, není to nepřirozený vývoj, ale je to změna oproti stavu v delším minulém období, která není současnému lidstvu nijak známa.

Reference a seriózní články

ČTK. Zprávy. Podle vědců loni v Grónsku odtálo rekordních 600 miliard tun ledu. Online, 2020. Dostupné na https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/podle-vedcu-loni-v-gronsku-odtalo-rekordnich-600-miliard-tun-ledu/1869067.

ČESKÝ ROZHLAS. Radiožurnál. Příroda. Ledovec v Grónsku se trhá. Obří vodopády zkoumají vědci pomocí speciálních dronů. Online, 2020. Dostupné na https://radiozurnal.rozhlas.cz/ledovec-v-gronsku-se-trha-obri-vodopady-zkoumaji-vedci-pomoci-specialnich-dronu-8156015.

ČESKÁ TELEVIZE. Svět. Grónský ledovec se trhá a taje. Uvnitř vzniká obří jezero, zjistili vědci s pomocí dronů. Online, 2019. Dostupné na https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2994800-gronsky-ledovec-se-trha-a-taje-uvnitr-vznika-obri-jezero-zjistili-vedci-s-pomoci-dronu.

ČESKÁ TELEVIZE. Věda. Arktida může být v létě bez ledu už roku 2044, ukazuje výzkum. Online, 2019. Dostupné na https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2980913-arktida-muze-byt-v-lete-bez-ledu-uz-roku-2044-ukazuje-vyzkum.

ČESKÁ TELEVIZE. Věda. Hlad, infekce, znečištění. Klimatické změny poškodí zdraví celých generací, varují experti. Online, 2019. Dostupné na https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2978591-hlad-infekce-znecisteni-klimaticke-zmeny-poskodi-zdravi-celych-generaci-varuji-experti.

Meteo Aktuality

Od malička mě fascinuje voda, hydrologie, která je všude okolo a tedy i v atmosféře, kde za spolupůsobení dalších dějů přináší fascinující procesy a jevy. Mnohdy jde o extrémní a o to zajímavější jevy. Ne méně se zabývám klimatologií, která hodnotí dlouhodobý stav počasí - klima. Vazby a vzájemné ovlivňování těchto oborů studuji dnes a denně a rád přináším seriózní informace z oblasti těchto věd. Proto jsem v roce 2011 na internetu založil projekt Meteo Aktuality a nyní jsem majitel a hlavní správce tohoto webu. Ať se vám zde líbí a najdete tu to, co potřebujete a třeba klidně i něco navíc.

Komentáře nejsou povoleny.