Kdy čekat významné srážky?
Série článků radících, při kterých situacích čekat určitý jev nebo určitou intenzitu jevu, pokračuje dalším. V tom se dozvíte kdy čekat významné srážky či obecně srážky. Bez ohledu na druh srážek. Opět půjde o výčet různých situací, kdy se mohou významnější srážky vyskytovat. Též v poslední části článek poradí, jak poznat že půjde o významné srážky. Samozřejmě návod nelze použít vždy úplně přesně, je to podobné jako v případě popisu průběhu počasí v určitém tlakovém útvaru nebo na atmosférické frontě. O obecný model průběhu počasí se pokoušíme v příklad tlakových útvarů na stránkách Počasí v tlakové níži a Počasí v tlakové výši. V případě front pak v článcích Počasí na teplé frontě a Počasí na studené a okluzní frontě.
OBSAH SÉRIE ČLÁNKŮ
V sérii článků tzv. “kdy čekat” vyšly tyto články:
Asi je obecně známo a po přečtení alespoň uvedených informací bude známo, kdy čekat obecně srážky. V tomto textu si shrneme na jedno místo situace, při kterých čekat významnější srážky. To je důležité při hodnocení případných prognóz numerických modelů, které ukazují různé situace a předpovídají v nich vydatnější srážky. A to s různou mírou nejistoty a s různou úspěšností. Obecné informace o tom, kdy se zpravidla uplatňují významné srážky v našich podmínkách se poté hodí pro pochopení prognóz nebo pro využití zkušeností při hodnocení dané prognózy. Přesně tak probíhá rozhodování a sestavování prognózy meteorologem prognostikem. Rozhoduje na základě zkušeností s danými numerickými modely, ale i ve vztahu ke konkrétní situaci s aplikací regionálních podmínek. Ne všechny i podrobný model dokáže totiž brát v úvahu.
Nízký tlak vzduchu znamená srážky, ale nejen ten a ne vždy
To, že v nízkém tlaku vzduchu vzniká významná oblačnost, která poté často produkuje srážky je známo a bylo to mnohokrát řečeno. Ale nemusí tomu tak být nutně vždy a na druhé straně nejen přímo v nízkém tlaku vzduchu se objevuje srážkově významná oblačnost. Ve vysokém tlaku vzduchu je známo, že bude méně oblaků, proto ani srážky čekat nebudeme. O tom pojednává první uvedený článek ve výčtu výše z tzv. série článků “kdy čekat”. V nízkém tlaku vzduchu bude hodně srážkově významné oblačnosti, často půjde v určitých situacích právě o ty významné srážky. Ale dosti významné srážky se mohou vyskytnout i mimo vliv nízkého tlaku. Za vliv nízkého tlaku vzduchu považuje situace s vlivem přímo tlakové níže, dále její brázdy nebo výškových útvarů tohoto typu. Pro více informací o synoptických situacích doporučujeme naší stránku Synoptické situace. Kdy čekat významné srážky za ne příliš častých situací a kdy je nečekat v nízkém tlaku vzduchu?
Srážky při jiných situacích a chybějící srážky v nízkém tlaku
Ale nastávají situace, kdy je tlakové pole tzv. nevýrazné. Dané území není přímo pod vlivem tlakové níže ani výše. Takové situace jsou poměrně záludné a předpověď počasí bude obtížná, protože toto bude mít poměrně smíšené znaky. Smíšené znaky počasí anticyklony i cyklony. Pokud bude situace doplněna o výskyt vlhkého vzduchu, určitě se srážkami v této situaci setkáme. Zejména v létě budou vznikat denní přeháňky a bouřky, mohou být i docela výrazné. Setkáme se typickým denním chodem oblačnosti a srážek. V noci a ráno bude i slunečno, přes den oblačno až zataženo s docela významnými lokálními srážkami a během večera se vrátí opět až jasno. Tlakové sedlo jako další situace bez přímého vlivu daného základního útvaru může působit podobné projevy počasí. V tomto případě se bude daná oblast nacházet mezi dvěma cyklonami a dvěma anticyklonami.
Nízký tlak nemusí znamenat výskyt srážek
Na druhé straně v nízkém tlaku vzduchu se nutně nemusejí objevit srážky. Bude pouze hodně oblačnosti a srážky se neobjeví nebo se objeví jen velmi lokálně či přímo ojediněle. Proto pokles tlaku vzduchu, i významnější, nemusí nutně znamenat výskyt srážek. Určitě ne minimálně v konkrétním místě a zejména v létě či obecně v teplé části roku. Protože meteostanice, které má mnoho z vás doma a tyto nepoužívají informace z internetu, předpovídají počasí právě na základě změny tlaku vzduchu. Ty méně kvalitní a přesné mění očekávané počasí i podle každého poklesu tlaku vzduchu. Ty lepší pak vyhodnocují změny tlaku za delší období a mění počasí pak zejména podle větších změn tlaku vzduchu. Ani zde ale není předpověď nijak úspěšná, je orientační.
Kdy čekat významné srážky: Situace s jejich výskytem u nás
Kdy čekat významné srážky? Jak vyhodnotit situaci v počasí, kdy se vyskytne prudký déšť nebo bude trvale celý den pršet?
Významnější srážky je opět neurčitý pojem. V terminologii můžeme rozlišit běžné srážky a pokud nejde o běžné srážky, jsou tyto extrémní. A před nimi se vydávají výstražné informace, opět jako u jiných prvků podle konkrétních hodnot na dané části území za určitý čas. Hodnotami jsou úhrny srážek za daný čas. Pro upřesnění lze zavést pomocný pojem vydatnější srážky. To jsou srážky s vyššími úhrny, ale nemusejí být nutně ještě extrémní. Zde budeme považovat za významnější srážky například výskyt četnějších bouřek nebo výskyt plošnějších srážek vyšší intenzity. A to kdy tyto dosahují nikoli zanedbatelných či nízkých úhrnů, ale vyšších či přímo extrémních. Za nižší úhrny jsou považovány například jednotky milimetrů za den.
Mezi situace se spadem významnějších srážek u nás patří zejména:
- Vliv cyklony/výškové cyklony (často spojené se systémem front)
- Brázda nízkého tlaku vzduchu s vlhkým vzduchem (hlavně v létě)
- Přechod zvlněné studené fronty
- Okluzní fronta
- Přechod významné studené fronty
- Teplá fronta (v zimě)
- Nevýrazná tlaková oblast s teplým a vlhkým vzduchem (v létě)
Nyní rozebereme uvedené nejčastější situace, kdy se často vyskytují významné srážky s odpověďmi na nejčastější dotazy.
Cyklona nebo výšková cyklona
Často až extrémní srážky trvající dlouhou dobu a přinášející za určité hydrologické situace plošné povodně. Za tyto je odpovědná přímo tlaková níže, tedy přechod jejího středu přes dané území. Cyklona ovlivní větší část území a přinese většinou vrstevnaté srážky trvající opravdu dlouhou dobu. Také záleží na dráze postupu cyklony. Pokud je to od jihu, jihozápadu až západu, pak bude mít tato opravdu rozsáhlou a mohutnou oblačnost. Často je s cyklonou spojen systém front nebo rozhraní, které se nad naším územím často vlní. To je uvedeno jako samotná situace.
Otázky
Proč je v oblasti cyklony srážková činnost vytrvalá? Protože oblačnost, která významné srážky přináší, rotuje kolem středu tlakové níže. Tato oblačnost se přes určité oblasti přesouvá tedy několikrát a pokaždé z ní v těchto oblastech vypadnou nějaké srážky. Jejich vytrvalost a vydatnost závisí na tom, kolikrát se přes určité místo oblačnost přetočí a tedy přejde a také “vyprší”. Vydatnost závisí také na intenzitě těchto srážek, která je vlivem mohutnosti oblaku druhu Nimbostratus většinou i velká. Intenzita srážek se při průběhu situace vždy mění.
Proč je předpověď této situace velmi obtížná a často ani na kratší dobu dopředu nevychází? Příčina je právě v tom, co je objasněno u předchozí otázky. Záleží na přesné dráze, tedy postupu cyklony. Ten je obtížné odhadnout, cyklona se vyvíjí a mění se podmínky jejího chování. Proto není jisté, kolikrát se oblačnost kolem středu cyklony přetočí a zároveň přejde přes konkrétní oblast. Proto se v předpovědi hodně mění rozložení i intenzita srážek i na kratší dobu dopředu. Často není úplně jisté kde vypadnou největší srážky ani na hodiny dopředu, tedy v době, kdy už situace probíhá. Předpověď se stále upřesňuje a je nutné ji více sledovat i pro možné hydrologické důsledky v konkrétním povodí.
Brázda nízkého tlaku vzduchu s vlhkým vzduchem
Nejde přímo o cyklonu a výše odkazovaná naše stránka o synoptických situacích objasní, v čem je rozdíl. Každopádně zde jde též o vliv nízkého tlaku vzduchu na dané území. A to se vznikem oblačnosti a výskytem srážek. Zejména pokud je v brázdě dostatečně vlhký vzduch, pak mohou vznikat často přeháňky a v létě i významnější bouřky. A to podle podmínek v průběhu dne i noci, bouřky častěji během dne. Nejde o přechod žádné frontální vlny, i když frontální rozhraní může být s brázdou spojeno. Nejde o střed cyklony, pouze o pás se sníženým tlakem vzduchu vůči okolí. Zde se proto nesetkáváme s rotací oblačnosti kolem tohoto středu.
Co je to brázda a v čem se liší od tlakové níže? Jde o oblast se sníženým tlakem vzduchu vůči okolí v podobě pásu. Na mapě tuto situaci rozlišíme podle toho, že brázda nemá žádnou uzavřenou izobaru (cyklona má alespoň jednu zavřenou). Pokud se tato brázda udržuje delší dobu nad daným územím podle vhodných podmínek v rozložení tlakového pole, pak může produkovat časté srážky. Lépe řečeno denně bude vznikat srážkově významná oblačnost a to způsobem, který je pro snížený tlak vzduchu typický.
Zvlněná studená fronta
I když se mohou vlnit i teplé fronty, u nás se tomu tak děje jen výjimečně. Proto používáme většinou pojem zvlněná studená fronta. Ta je totiž příčinou déletrvajících a bohatších srážek než běžná studená fronta. Projevy počasí jsou podobné, jen zde dochází k prodloužení jejího vlivu na dané území v důsledku jejího pomalého postupu. Zvlněná studená fronta se také v určitých částech posouvá proti směru základního postupu. Děje se tak v oblasti vln, které se projevují tím, že v nich dochází ke změně druhu fronty na opačný, na teplou frontu. Takže vzniklá oblačnost bohatá na srážky je v chladné části roku spíše vrstevnatá. Přináší trvalý a i intenzivní déšť. Přes některé oblasti přechází vícekrát vlivem “couvání” částí fronty.
Zde je tedy příčina vydatnosti srážek podobná jako v případě středu cyklony. V letním období za vyšší teploty a vhodných podmínek zažívání období četných a i velmi silných bouřek v oblasti fronty. Tyto se tvoří pře den, ale i v noci a mohou též přetrvávat dlouho do noci. Bouřková činnost se může seskupovat do pásů a linií a přinášet i déletrvající a zároveň prudké srážky. Bleskové povodně jsou při těchto situacích tedy významnější a nemusejí být tak lokální jako v případě regionálně omezené silné bouřky.
Specifikace zvlněné fronty
Co přesně znamená zvlněná studená fronta? Zvlnění se odehrává na základě více faktorů jako vlivů na zvlnění fronty. Je to jako když posouváme provázek přes překážky. Takže i terénní nerovnosti působí zvlnění fronty. Těchto nemá naše území zrovna málo. Ale jsou tak i další faktory. O těch podrobněji pojednáváme v článku Zvlněná fronta a její charakteristiky. Vliv takové fronty na dané území trvá většinou 2-3 dny a ojediněle déle. Běžná studená fronta může přejít velmi rychle i během několika hodin.
Okluzní fronta
Okluzní fronta jako fronta po spojení teplé a studené fronty někdy může přinést i poměrně trvalé a vydatné srážky nebo významné bouřky. I když se definuje jako fronta s většinou mírnějšími projevy počasí, oproti teplé a studené frontě před tzv. okludováním. Smíšené projevy počasí teplé a studené fronty na této frontě mohou ovšem vést i k dosti významným srážkám. Tyto situace nejsou ale tak často bohaté na srážky jako výše již uvedené.
Významná běžná studená fronta
I studená fronta bez zvlnění může přinést významnější srážky. V chladném období roku to bude déšť případně sněžení či kombinace těchto srážek. Ty mohou být poměrně významné a působit i spad většího množství nového sněhu. Řeč je skutečně o výrazných frontách, které od sebe oddělují vzduchové hmoty velmi rozdílných zejména teplotních vlastností. V teplé části roku budou vznikat četné a intenzivní bouřky, takže i zde se na mnohých místech můžeme dočkat i extrémních úhrnů srážek za kratší čas.
Co je to významná nebo silná fronta? Výraznost atmosférické fronty závisí právě na tom, jak významnou změnu vzdušných mas a přináší. Podle toho se také odehrává počasí na této frontě. Silná fronta je tedy taková, která je dobře patrná a odděluje vzduchové hmoty velmi rozdílných vlastností. Více informací nabízí naše stránka Atmosférické fronty nebo ještě lépe přímo k tématu pak článek Intenzita atmosférických front. Další informace o počasí je možné najít na v úvodu tohoto textu citovaných stránkách o počasí na frontách.
Pro úplnost doplňme, že běžnou frontou není slabá fronta. Ale pro tyto účely se rozlišuje zvlněná a nezvlněná fronta. Jde tedy o frontu, která se nevlní.
Teplá fronta
V chladné části roku může vydatnější déšť nebo případně i sněžení přinést teplá fronta. Zpočátku jde většinou o sněžení nebo o mrznoucí déšť. Postupně, protože tato fronta přináší oblevy, jde o déšť často i v nejvyšších polohách. V teplé části roku přes ČR přecházejí teplé fronty spíše výjimečně. Tato je charakteristická právě trvalejšími srážkami, ty mohou být i dlouhotrvající a přinést vyšší úhrny. Ale ne tak vysoké jako v případě jiných jmenovaných situací, zejména těch prvních v tomto přehledu. Takové srážky je možné čekat, když je fronta výrazná (objasnění výše). Mnohdy totiž srážky ani nepřinese nebo jsou tyto velice slabé.
Proč teplá fronta právě v teplé části roku přechází přes ČR jen výjimečně? Právě z toho důvodu, že vzduch před ní v tomto období není dostatečně studený. Tato fronta proto nevznikne, neboť nevznikne větší rozdíl mezi vzduchy a k přílivu teplého vzduchu dochází v létě bez jejího přechodu po změně cirkulace. Detailněji toto objasňujeme v článku Proč je teplá fronta častější v zimě?
Nevýrazné tlakové pole vyplněné vlhkým vzduchem
V případě nevýrazné tlakové oblasti (objasnění v úvodu tohoto článku) je počasí rozmanité. Ale nemusejí chybět ani významnější srážky. V teplé části roku, pokud je dostatečný příliv vlhkosti na daném území, pak mohou vznikat významné denní konvekční srážky. Vystřídá se i slunečné počasí, zpočátku či na konci dne. Přes den mohou vznikat ale i silné bouřky a úhrny srážek budou lokálně velmi vysoké.
Jak poznat, že přijdou významné srážky – kdy čekat významné srážky?
To není úplně snadné. Co se týče předpovědních modelů, určitě vydatné srážky odhalíme na několik dnů dopředu. A to s určitou mírou nejistoty. S jistotu pak na 3-4 dny dopředu maximálně. Pokud bychom se ale spoléhali pouze na pozorování oblohy, počasí a situace v přírodě, tedy jinými slovy v terénu, bude to těžké. Někdy se může počasí “tvářit”, že se vyskytnou vydatné srážky, ale nemusí tomu tak být. Alespoň ne v konkrétním místě. Několik pouček ale platí a tyto mohou být i docela spolehlivé. Obecně fakt, že se pravděpodobně blíží srážky, patří do lidové meteorologie (viz odkaz na naší stránku). Tam nám napoví zejména základní jevy nebo chování přírody. Ale jak poznat podle počasí a oblohy, že bude pršet dlouho či hodně?
Významné a to intenzivní či trvalé srážky pravděpodobně přijdou:
- Když bude patrný rozdílný směr postupu oblaků v různých výškách (střih větru)
- Když budou srážky jen velmi zvolna začínat
- Bude významně zesilovat vítr, zejména s příchodem večera (přibližování se významné fronty)
- A bude velmi horký večer či počátek noci, bude klidno a budeme zároveň pozorovat znaky příchodu změny počasí (přechod studené fronty)
Oblaky v různých výškách putují různými směry
Rozdílný směr postupu oblaků, které vyskytují v různých výškách značí střih větru. Tedy minimálně změnu jeho směru s výškou. Například pozorujeme postup oblačnosti nízkého patra od východu, ale středních přibývajících oblaků od jihozápadu. To značí, že při zemi a nízko nad povrchem je ještě východní proudění. Odehrává se příliv například velmi teplého vzduchu. Ale zároveň začíná docházet ke změně, protože oblaky spojené s blížící se frontou již postupují ve směru odkud se tato fronta přibližuje. Střih větru znamená vznik významné oblačnosti, v létě často bouřkové, ale i rozsáhlé vrstevnaté. A to s výskytem intenzivních a tedy prudkých nebo i trvalých srážek.
Též to může znamenat výskyt středu cyklony nad daným místem. V takovém případě můžeme čekat také v této oblasti významné srážky (viz výklad výše). Když bylo deštivé počasí a krátce se toto zlepšuje, částečně se oblačnost protrhává a je vidět skrz nízké oblaky výše. A zároveň pozorujeme výše uvedené, je velmi pravděpodobné, že brzy opět přijde srážkově významná oblačnost. Pokud se oblačnost protrhává významně a pozorujeme další znaky zlepšování počasí, pak už zřejmě pršet nebude. Alespoň ne při dané situaci.
Pozvolný nástup srážek a bezvětří
Pokud začínají srážky hodně pozvolna, pak je velká pravděpodobnost, že budou trvalejší a tedy významnější. Nejprve začne tzv. kapat, velmi slabě pršet či mrholit. Postupně se rozprší a prší trvale a rovně. Známá poučka, že budou srážky trvalé je právě ta, když prší rovně. Jinými slovy, když při dešti nefouká vítr. Většinou tomu tak je, že při trvalých srážkách nefouká žádný nebo žádný významný vítr. Ale určitě tomu tak nebude vždy, mnohdy při přechodu středu cyklony před dané místo může foukat i nárazový vítr. Pozvolný nástup srážek je způsoben tím, že se zvolna nasouvá srážkové pásmo dané rozsáhlé oblačnosti nad dané místo. Přibývají různé druhy oblaků, které přinášejí různé druhy srážek.
Tím objasňujeme, že začne nejprve mrholit. Tyto srážky se vyskytují z oblaku Stratus, případně slabě pršet a to v některých případech z oblaku Altostratus. Tzv. velmi slabý řídký déšť, říká se že jen poprchává, má na svědomí pozvolné přibývání oblaku Nimbostratus. Z toho může velmi slabě pršet na počátku, kdy je oblak řídký a přibývá v tzv. cárech. Ten nepoznáme, pohled na oblohu nám říká “šedá vrstva bez struktury a tvaru”. Tyto oblaky se vyskytují totiž nad oblakem Stratus. Tense nachází nejníže. Jak Nimbostratus houstne, doslova houstne i déšť. A postupně může být i dosti intenzivní. Podobně tyto srážky také končí, avšak může jít jen o přechodné ustání srážek. To už poznáme podle protrhávání oblaků a podle jejich postupu, viz podkapitola výše.
Zesilování větru večer a další faktory
Pouhé zesilování větru večer, které je nápadné, zvláště když přes den nijak významný vítr nefoukal je indikátorem příchodu srážek obecně. Pokud bude zesilování větru významné, panuje horké počasí a pozorujeme další faktory příchodu změny počasí, pak může pršet i významně. Čekejte například významné noční bouřky na letní studené frontě. Srážky ovšem v tomto případě nemusejí dorazit do konkrétního místa.
Velmi horko a dusno večer či na počátku noci
Společně s klidným počasím a dalšími faktory změny počasí mohou znamenat příchod významných srážek. Podobně jako v případě výše můžeme čekat noční bouřky. Pocit dusna působí zvyšování vlhkosti vzduchu ve spojení s velmi horkým počasím bez větru. A zvyšování vlhkosti zejména při takto horkém a jinak suchém počasí značí přibližování se srážkové oblačnosti. Vždy sledujte ale i další faktory a porovnávat pozorované počasí s tím v předchozích dnech, za jiné situace. Zejména za situace stabilního letního počasí. Kdy například po několik večerů nebylo dusno, ani takové velké teplo.
Za takových podmínek může být i noční studená fronta výrazná. Známe ty nepříjemné pocity, kdy je venku stále tepleji než v místnosti a vzduch se nehýbe. Teplota je například ještě o půlnoci na 27°C, ve velkých městech dokáže být ještě o něco více nepříjemná. Za takových podmínek za podpory významné fronty nás čeká v noci dosti pravděpodobně “světelná show”. Je nutné ale sledovat počasí dále, pokud náhled začne foukat vítr, zrychlí a bude mít nárazy, je blízko srážková činnost. A to pravděpodobně již spatřitelná bouřka. V noci ji uvidíme hodně daleko prostřednictvím blesků (blýskavice). Ale to ještě není vůbec jistota, že změna v podobě významných srážek dorazí do daného místa. Blesky na severu Čech můžeme totiž vidět z bouřek na jihu, postupujících k východu.
Závěr: Kdy čekat významné srážky?
Některé situace přinášejí významné srážky prakticky vždy, jiné jen v některých případech a při určitých podmínkách. Nebo případně v určitém období roku. V tomto závěrečném shrnutí rozdělme výše uvedené situace na dvě skupiny. První budou ty situace, které skutečně prakticky vždy přinášejí významné srážky. Druhé ty, s produkcí významných srážek jen někdy.
VÝZNAMNÉ SRÁŽKY S VELKOU PRAVDĚPODOBNOSTÍ
- Vliv cyklony
- Přechod zvlněného frontálního rozhraní
- Významná studená fronta
VÝZNAMNÉ SRÁŽKY V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH
- Okluzní fronta
- Přechod teplé fronty v zimě
- Brázda nízkého tlaku vzduchu (zejména v létě)
- Nevýrazné tlakové pole s vlhkým vzduchem (zejména v létě)
Nikdy nemáme v počasí jistotu, atmosféra stejně jako klimatický systém Země jsou složité. Proto ani při přechodu cyklony se nemusejí vyskytnout nijak významné srážky. Naopak nás mnohdy překvapí situace, která obvykle nepřináší významnou srážkovou činnost. Článek vystihuje obecně nejčastější situace a působení různých indikátorů pro určení případů, kdy čekat významné srážky.
